Vysoká koncentrace těžkého průmyslu a špatné rozptylové podmínky. To jsou hlavní faktory, jež přispívají k nepříznivému stavu ovzduší na Ostravsku. Spolu s polským Slezskem patří region k nejvíce znečištěným částem Evropy. Situace se ale v posledních letech zlepšuje.
Blanka Krejčí, vedoucí oddělení kvality ovzduší ČHMÚ Ostrava: „Z hlediska posledního desetiletí jsou koncentrace v posledních pěti letech, v té druhé pětiletce, výrazně nižší, než tomu bylo v minulosti a rekordním byl rok 2023, kdy jsme naměřili historicky nejnižší koncentraci znečišťujících látek na Ostravsku a v Moravskoslezském kraji. Jedná se o koncentrace suspendovaných částic, které ani na jedné ze stanic nepřekročily žádné z emisních limitů.“
V zimním období je pro ovzduší na Ostravsku zásadní koncentrace prachových částic, na jejímž základě jsou vyhlašovány smogové situace. V létě je to zase ozón.
Lucie Hellebrandová, vedoucí oddělení ovzduší Centra hygienických laboratoří, ZÚ Ostrava: „To je škodlivina, která vzniká vlivem dopravy a i díky ní se vlastně vyhlašují smogové situace, ale toho si tolik ti lidé nevšímají. Je spíš zajímá ta zima, ten prach, protože když je ho hodně, tak jde i vidět.“
Ke zlepšení stavu ovzduší přispívají opatření pro snížení emisí, jak pro lokální topeniště, tak pro velké průmyslové zdroje. Dále je to i obnova vozového parku s důrazem na bezemisní dopravu, jež je ve městech podporována.
Blanka Krejčí, vedoucí oddělení kvality ovzduší ČHMÚ Ostrava: „K tomu přistupují zlepšené rozptylové podmínky, které v průměru v posledních letech zažíváme. Máme méně mrazových dnů, méně dnů s výskytem inverze, která pak tolik nebrání rozptylu znečištění do vyšších vrstev atmosféry, zkracují se topné sezóny a na ovzduší se to také pozitivně projevuje.“
Největším zdrojem znečištění ale zůstávají lokální topeniště. Jak správně topit v domácnostech lidem vysvětluje Jiří Horák, neboli Smokeman, a to prostřednictvím naučných videí.
Jiří Horák, VŠB-TUO, CEET, Výzkumné energetické centrum: „Když doma používáme na vytápění tuhá paliva, tak jsou 4 základní parametry, které nám ovlivní, co nám leze z našeho komínu. Do čeho to dávám – typ, kvalita spalovacího zařízení. Co tam dávám – například, že mám suché dřevo, ne mokré. Kdo to tam dává – kvalita obsluhy, jak ovládá ovládací prvky a jak se o to zařízení starám, to znamená kvalita servisu, když to takhle řeknu. Když jenom jeden z těch 4 parametrů je špatně, je špatné všechno a v tom je vlastně kámen úhelný, téhle problematiky. Proto jsme vytvořili vlastně takové Smokemanovo desatero správného topiče, není to žádný všeobjímající plán, ale když se budeme řídit, těmi jednotlivými body, tak ten náš kouř může být menší.“
Podrobný přehled toho, jaké podmínky z hlediska kvality ovzduší panují, poskytují městu i veřejnosti monitorovací stanice. Po celé Ostravě jich je 10 a 5 z nich provozuje s podporou města Zdravotní ústav. Ve spolupráci se zdravotním ústavem magistrát města měří kvalitu ovzduší už od roku 2002. Úplně první měřící stanice stojí v Radvanicích. Při smogových situacích jsou nejnáchylnější lidé s dýchajícími obtížemi a děti. Ti by dle doporučení ústavu neměli po jejich vyhlášení vůbec pobývat venku.
Lucie Hellebrandová, vedoucí oddělení ovzduší Centra hygienických laboratoří, ZÚ Ostrava: „Udivují mě například lidi, kteří sportují, běhají kolem hlavních cest a ještě v době, kdy je smogová situace. To je samozřejmě úplně špatně. Protože když se člověk věnuje nějaké fyzické aktivitě, tak samozřejmě to dýchání je úplně jiné a tím pádem může vdechovat více škodlivin a hlouběji, než je běžné.“
Aktuální stav kvality ovzduší na Ostravsku lidé naleznou na stránkách www.zdravaova.cz nebo v mobilní aplikaci SmogAlarm.