Rosana de Montfort, která letos oslaví padesátiny, se vrátila do ČR před několika lety. Vedle její milované malby se věnuje psaní a hudební skladbě a produkci, má doma nahrávací studio, zakládá galerie, dělá v nich kurátorku a s britským manželem Russellem také rozvíjí nadaci pro nadané výtvarníky De Montfort Art.
Rosana de Montfort, malířka: Ve Slezskostravské galerii, kde vystavuji vlastně takový příběh neodystopických obrazů. Je to neodystopismus, posthumanismus. A vlastně tím se prezentuji nejenom zde, ale i v zahraničí. Jsem strašně ráda, že pocházím odtud a že jsem z tohoto plémě, z toho Ostravska, a to se vlastně odráží v mých obrazech, je to ta technologizace, je to ten pokrok člověka, takový ten náraz, který nás čeká, jestli to v životě přeženeme, s tou technologií, tou virtuální realitou. Já nejenom science fiction nejenom maluju, čtu, ale taky píšu.
Její srdeční záležitostí je ale horor Ďáblův advokát.
Rosana de Montfort, malířka: Tam se ukazuje, co dokáže lidská pýcha udělat s člověkem, když následuje své cíle pro sebe samého.
Renata Mikolášová (Bílovecká patnáctka), bývalá starostka Bílovce: Podařilo se ji v našem bíloveckém zámku vytvořit překrásnou galerii Moritz, kde propaguje nejen sebe, ale i jiné umělce, vernisáže jsou úžasné. Takže já její obrazy znám, takže vždycky když to vidím , já vždycky, když tady vejdu, tak říkám, je to sci-fi. Ale přesto to má hlubokou emoci. A někdy mě ty její obrazy až děsí. Až evokují, provokují. A to je prostě celá Rosana.
Umělkyně několikrát s úsměvem zavzpomínala na šťastné mládí, prožité na pravém břehu Ostravice.
Rosana de Montfort, malířka: V Ostravě, na Slezské Ostravě jsem vyrostla, narodila jsem se, mé rodiště je vlastně tady hned pod domem u Sýkoráku, a vystavovat tady, ke svým padesátinám, je symbolické, neboť je to vlastně návrat do svého dětství, když člověk je sám sebou. A proto mě to takhle naplňuje, je tady strašná spousta lidí. Jsem strašně ráda, že to tak dopadlo. Vlastně tady u tanku jsem měla svou první cigaretu, svoji první pusu, rande, za školu jsem tady chodila, bobovali jsme tady, s mamkou jsme tady chodili na procházky, takže Ostrava je srdcovka, vždycky byla.
Jako výtvarnice či hudebnice pracovala například pro Channel U, BBC Channel 4 a Lion TV. Sama zamlčela, jaká ocenění za svůj umělecký život získala, například i z Bílého domu a ze San Francisca. V roce 2022 získala Cenu města Bílovce.
Věra Katka Tatarkovičová, výtvarnice: Sleduji samozřejmě její tvorbu, ona sleduje moji tvorbu, i když samozřejmě její úroveň výtvarného umění a nejenom výtvarného umění je na zcela jiné úrovni než moje. Ta výstava si zaslouží, aby ji každý viděl. Každý milovník umění si tady přijde na své.
Vystavená díla si je možné prohlédnout ve Slezskoostravské galerii do 19. listopadu.