Obrácený pluh, jezdec na koni, a nakonec známá a dodnes používaná figura kamzíka – takové symboly využívala Polská a později Slezská Ostrava ve svém znaku. Typický kamzík se do něj dostal z erbu dlouholetých majitelů panství, rodu Wilczků.
Jiří Brňovják, spoluautor výstavy o heraldice Ostravského muzea: „Tak jako Moravská Ostrava má svého moravskoostravského koně, což je velice dominantní heraldická figura, tak obdobně i na Slezské Ostravě kamzík, nebo kozel, v tom nemáme zcela nejjasněji v rámci historického vývoje, je taktéž velice signifikantní heraldickou figurou. Můžeme říct, že překryla i tu starší heraldickou symboliku jednotlivých obcí, které se staly součástí, řekněme, ještě té staré Polské Ostravy v druhé polovině devatenáctého století.“
Dnešní městský obvod se skládá z osmi někdejších obcí, jejichž vlastní znaky odkazují na jejich zemědělský status. V některých případech pak obce využívaly takzvaná mluvící znamení, vyvozená z jejich názvu. Příkladem je třeba dnešní podoba znaku Heřmanic.
Vítězslav Vilímek, spoluautor výstavy o heraldice Ostravského muzea: „Ty Heřmanice jsou přece jenom pojmenované podle nějakého Heřmana, lokátora, majitele, čert ví koho, ale určitě to není podle heřmánku. To, že ten heřmánek, který nikdy nebyl v tom znaku, se tam najednou objevil, že je určitým způsobem populární, lidé si na něho zvykli, mají ho rádi a hlásí se k tomu, tak to je zajímavá věc, která nám dokumentuje to, že ta heraldika jako věc těžce středověká je stále živá.“
Podobně tomu bylo taky v případě Hrušova, který ještě ve druhé polovině 19. století používal v obecních pečetích symbol hrušky. Dnešní unikátní znak získala obec v důsledku rozvoje průmyslu.
Jiří Brňovják, spoluautor výstavy o heraldice Ostravského muzea: „Dnešní unikátní znak získala obec v důsledku rozvoje průmyslu. Vidíme zde unikátní figuru chladící věže, kterou v zásadě v žádném jiném městském nebo obecním znaku nenalezneme, takže ta je naprosto jedinečná. A pak zde vidíme opět figuru kozla, ovšem který v tlapách drží hornická kladívka. To znamená, že je zde jednak odkaz na vlastnictví velkostatku hrabat Vilczků, a současně hornická kladívka ukazují také tu hornickou činnost, která byla rovněž s Hrušovem spojena.“
Za druhé světové války se Hrušov stal součástí Moravské Ostravy a později Ostravy Slezské. Jako všechny slezské obce od Kunčic až po Koblov tak přišel taky o svůj znak. Ten byl nahrazen znakem městského obvodu. Jeho užívání bylo schváleno Radou města Ostravy v roce 1993.