Protagonista koncertu je zároveň generálním ředitelem Slovenské filharmonie, dlouholetým pedagogem a organizátorem mnoha kulturních akcí na Slovensku. Než se definitivně rozhodl pro klavír, hrál i na housle. „Housle mi šly lépe než klavír, ale s klavírem jsem si mohl více vyhrát. A protože jsem se nedokázal vzdát všestrannosti klavíru a na oba nástroje jsem pak už neměl čas, vyhrál klavír,“ říká Lapšanský.
Večer zahájí melancholické Brahmsovy klavírní opusy s čísly 116-119. Následující Nálady, dojmy a upomínky Zdeňka Fibicha jsou pak podrobným hudebním deníkem inspirovaným skladatelovou pozdní láskou k mladičké Anežce Schulzové. Z tvorby Leoše Janáčka si Lapšanský vybral Sonátu 1. X. 1905, jejíž vznik podnítila tragická událost: při demonstraci za vznik české univerzity v Brně byl ubodán mladý dělník. Jedná se o jedno z nejdůležitějších děl české klavírní literatury vůbec. Druhá půle koncertu se pak ponese spíše v tanečně zábavnější poloze. Formát Malé suity s passacagliou Eugena Suchoně doplní skladby Isaaca Albénize inspirované hudbou z oblasti Pyrenejí.
