Když má člověk horečku, zůstane doma. Co ale dělat, když bolí duše? V české pracovní kultuře, která je tradičně silně orientovaná na výkon, se psychická únava často nebere vážně, dokud se neprojeví fyzicky. Doba se ovšem mění a zejména mladší generace přinášejí nový pohled – péči o duševní zdraví považují za samozřejmost a očekávají ji také od zaměstnavatelů.
Psychická nepohoda se na první pohled nemusí projevit, její dopady jsou ale výrazné – od poklesu výkonu až po dlouhodobé absence, které mohou ovlivnit i samotnou firmu. „Naše tělo reaguje na to, co si myslíme a co prožíváme. Kumulující se stres může vést k vyhoření, úzkostem nebo depresím. Proto stále více zaměstnavatelů chápe, že duševní zdraví zaměstnanců není ‚volitelný benefit‘, ale základ dlouhodobé výkonnosti,“ říká Daniel Čapek, generální ředitel společnosti Pluxee.
Firemní kultura v hlavní roli
Efektivní péče o duševní zdraví zaměstnanců závisí na firemní kultuře – na tom, jak se ve firmě komunikuje, spolupracuje a jaký prostor mají lidé pro otevřenost a důvěru. Když se zaměstnanci cítí bezpečně a respektovaně, pozitivně se to odráží na jejich výkonu i loajalitě. Naopak prostředí plné tlaku, konfliktů nebo mikromanagementu vede ke stresu, vyhoření a vyšší fluktuaci.
Významnou roli hrají generační rozdíly. Starší generace často vnímá psychickou únavu jako osobní slabost – o duševních potížích tak nemluví a work-life balance pro ni bývá tabu. Mladší generace, zejména mileniálové a generace Z, naopak považují péči o sebe a psychickou pohodu za samozřejmost a otevřeně mluví i o úzkostech či terapiích. Tento posun se pak odráží také ve firemních prostředích: mladší manažeři častěji otevírají téma wellbeingu, zatímco starší kolegové stále kladou důraz na výkon. Zdravá firemní kultura dokáže obě perspektivy propojit a vytváří prostředí, kde mohou být lidé výkonní, aniž by při tom ztráceli sami sebe.
Očima zaměstnanců
Pokud jde o rovnováhu mezi prací a osobním životem jako takovou, její důležitost se u zaměstnanců stále zvyšuje. V tomto duchu nejčastěji oceňují zejména:
- dostatek volného času
- snadný a rychlý dojezd do práce
- flexibilní pracovní dobu
- možnost občasné práce z domova
Více než třetina zaměstnanců má nicméně za to, že firmy v této oblasti nejednají dostatečně. Reálnou podporu ze strany zaměstnavatele naopak vnímá jen necelá třetina. „Zajímavé je, že lidé starší 55 let ji vnímají méně než mladší generace, což nám stejně jako u spousty dalších faktorů u této věkové kategorie ukazuje, že se málo staráme o otázky věkové diverzity “ podotýká Daniel Čapek.
Home office na ústupu
Flexibilita v práci je pro vyváženost osobního a pracovního života zásadní, její dostupnost se však výrazně liší napříč obory. V průmyslu či výrobních firmách je například jen omezený prostor pro home office, jelikož směnný provoz ho často neumožňuje. Mnohem častěji tak tuto možnost najdeme v kancelářských a obchodních profesích, kde se liší spíše konkrétní podobou.
Podle průzkumu je možnost pracovat z domova důležitá pro polovinu dotazovaných zaměstnanců, kterým by to povaha práce umožňovala, reálně ji však má jen čtvrtina. Namísto růstu nabídky home office se tato varianta navíc v posledním roce spíše snižuje – oproti roku 2023 klesla možnost pracovat alespoň jednou týdně z domova o 8 % a výrazný pokles hlásí i frekvence 2–4 dny v týdnu.
Naopak růst zaznamenala práce z domova 2–3× měsíčně, což odpovídá skutečnosti, že celá řada firem dnes otevřeně usiluje o návrat lidí do kanceláří. Určitá flexibilita ale zůstává v rámci pracovní doby. Jsou například pevně dané hodiny, kdy musí být zaměstnanci přítomni v kanceláři, a zbytek dne už si mohou přizpůsobit podle svých potřeb. To oceňují zejména rodiče. „My například našim zaměstnancům umožňujeme, aby v případě potřeby odešli z práce dříve, třeba o hodinu či dvě. A danou práci si pak dodělali doma, třeba večer, až děti usnou,“ přibližuje Čapek.
Benefity jako řešení
I přes omezenou flexibilitu pracovní doby se však zaměstnancům může dostat podpory pro jejich fyzickou i psychickou pohodu. Firmy se tomu přizpůsobují a legislativa jim pomáhá.
„Dříve existovaly dva limity na benefity – na stravování a na volný čas. Od ledna 2025 ale začala platit nová legislativa, která umožnila přispět na zdraví výrazně více. Byl pro ně zaveden samostatný limit,“ vysvětluje generální ředitel společnosti Pluxee. Díky této změně může zaměstnavatel v letošním roce přispět každému zaměstnanci až 23 tisíc korun ročně na volnočasové benefity a až 46 tisíc korun ročně na benefity zdravotní. „Praxe ukazuje, že toho firmy využívají. Benefity cílící na zdraví byly vždy silnou kategorií a nyní při oddělených limitech je jejich podíl ještě vyšší. Některé firmy dnes přispívají výhradně na zdraví,“ dodává Čapek.
Od roku 2026 se limity zvyšují. Limit pro volnočasové benefity (například kultura či sport) bude činit 24 483,50 Kč ročně, což odpovídá polovině průměrné mzdy. Limit pro zdravotní benefity (například preventivní prohlídky či rehabilitace) bude navýšen na 48 967 Kč ročně, tedy výši celé průměrné mzdy. Možností, jak tyto benefity využít, je dnes mnoho – od příspěvků na zdravotní péči, jógu či masáže, přes kurzy osobního rozvoje, relaxační pobyty nebo dny zdraví ve firmách až po dlouhodobé programy zaměřené na duševní pohodu zaměstnanců. Moderní technologie a aplikace, včetně těch využívajících AI, navíc umožňují i zcela nové formy podpory – například virtuální psychologickou asistenci dostupnou kdykoli.
Zájem o benefity podporující fyzické i duševní zdraví podle Pluxee opravdu roste. „Zaměstnanci oceňují, když jim firma pomůže najít rovnováhu mezi pracovním a osobním životem. Spokojený člověk pak nemá důvod hledat práci jinde,“ doplňuje dále Čapek. „V naší firmě proto směřujeme podstatnou část benefitů právě do oblasti zdraví a work-life balance. Totéž pozorujeme i u našich klientů, kteří tyto benefity svým lidem poskytují. Péče o duševní zdraví se tak stává přirozenou součástí firemní kultury,“ uzavírá Daniel Čapek.
