Požadují také, aby se projekt vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe, kterým by se podniky z kraje dostaly přímo na vodní cesty, stal součástí transevropské dopravní sítě TEN-T. Jedině tak by se totiž tento investičně náročný záměr mohl realizovat, protože by byl zajištěn přísun nutných finančních prostředků z EU.
„Devadesát procent průmyslových podniků stojí u vody, pro firmy z moravskoslezského kraje to ale neplatí a je to pro ně velký handicap," uvedl prezident Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje Pavel Bartoš. To potvrzuje také Jan Skalický, pověřený řízením Ředitelství vodních cest ČR.
„Moravskoslezský kraj je nejvíce postižený chybějícími vodními cestami. Zdejší průmyslníci, se kterými jsem jednal, potvrdili, že vodní cesty potřebují. Jejich poptávka je pro nás důležitá pro jednání s vládou o investicích do vodní dopravy," řekl Jan Skalický. Odhady odborníků podle něj mluví o ztrátě 1 - 5 % HDP v případě, kdy stát nemá spolehlivé spojení s okolím prostřednictvím vodní cesty.
„Vodní doprava je účinný nástroj podpory podnikání, jeho konkurenceschopnosti na světových trzích, jež vede k vyšší odolnosti ekonomiky vůči krizím. Bez spolehlivého a levného napojení na moře se čeští exportéři v zámoří neuplatní," zdůraznil Jan Skalický.
V současnosti musí moravskoslezské firmy vozit své výrobky buď přímo do přístavů u moře, nebo na Labi v Mělníku, či na Dunaji v Bratislavě, kam se musí dostat po silnici nebo železnici, což je někdy velký problém, protože silnice ani elektrifikované železnice nejsou na přepravu nadrozměrných nákladů přizpůsobené. Pro firmy v regionu by byla přínosem výstavba dvou plavebních stupňů - Děčín a Přelouč. První by vyřešil napojení Česka na mořské přístavy, protože by zajistil, aby se lodě během celého roku dostaly z Čech do Hamburku.
Druhý by umožnil prodloužení labské vodní cesty do Pardubic, což by firmám z regionu výrazně zkrátilo cestu k vodním sítím. Dalším krokem, který by dostal moravskoslezské firmy přímo k vodě, by bylo splavnění Odry, jako součást vodního koridoru Labe-Odra-Dunaj. „Splavnění Odry a vodní koridor Dunaj-Odra-Labe by podnikům velmi pomohl," řekl na konferenci Transport Jaroslav Vidiševský z Národního strojírenského klastru.
Sdružení pro rozvoj MSK proto podporuje výstavbu plavebních stupňů Děčín a Přelouč a splavnění Labe do Pardubic. „Požadujeme také, aby byla dokončena studie proveditelnosti výstavby vodní cesty Dunaj-Odra-Labe, jejíž zpracování zadala ministerstvu dopravy vláda na jaře letošního roku. Současně požadujeme, aby ke zpracování studie byli přizváni zástupci Sdružení pro rozvoj MSK a Krajské hospodářské komory MSK," uvedl Pavel Bartoš.
Sdružení naopak nesouhlasí s propojením Odry a Váhu přes Jablunkovský průsmyk, protože to neřeší přístup na vodní cestu moravskoslezským firmám a neumožňuje propojení Odry a Labe.
Splavnění Labe do Pardubic, které by zkrátilo moravskoslezským exportérům cestu k vodě o 130 kilometrů, je podle Jana Skalického otázkou několika let. „Začít stavět by se mohlo v roce 2014.
Výstavbou dvou plavebních stupňů - Přelouč a Děčín by tak od roku 2020 mohla fungovat spolehlivá vodní cesta z Pardubic do Hamburku po 365 dní v roce," upřesnil Jan Skalický. Vodní koridor Dunaj-Odra-Labe, jehož stavba by si podle předběžných odhadů mohla vyžádat 8,9 miliard eur, přičemž splavnění Odry od polských hranic do Ostravy by mělo přijít na 10 miliard korun, by se měl znovu dostat na aktualizovanou mapu transevropské dopravní sítě TEN-T.
„Jedině tak se dá dosáhnout na evropské peníze, bez kterých tento projekt nemůže být realizovatelný," řekl vedoucí týmu Doprava a infrastruktura Societas Rudolphina Petr Forman s tím, že o navrácení projektu Dunaj-Odra-Labe do transevropské dopravní sítě se stále jedná.
„Pokud se nám nyní nepodaří to, co prosazujeme, budeme nadále sčítat ztráty a to jak ekonomické, tak i na životním prostředí. Nákladní vodní doprava u nás zanikne a ta turistická, která zažívá v Evropě obrovský rozmach, se nám bude vyhýbat jako necivilizované zemi, ze které není nikdy jistý návrat díky nespolehlivě splavné části Labe u Děčína. K tomu všemu budeme muset přičíst problémy s realizací závěrů Bílé knihy, rostoucí nezaměstnaností a třeba i odchodem významných průmyslových podniků z Ostravska, které se kvůli chybějící vodní cestě již dnes potýkají s výraznými problémy při vývozu svých výrobků do zahraničí," dodal Jan Skalický.
