Upozornit hlavně Ostraváky, ale i návštěvníky města právě na největší, nejstarší, nejvyšší a další skvosty Ostravy se v těchto dnech snaží skupinka nadšených mladých lidí. Ta rozmístila po Ostravě obří sedmimetrové červené poutače, aby v rámci svého projektu „Ostrava je nej" originální cestou vzbudila pozornost spoluobčanů a zapojila je na svém FB profilu do veřejné diskuse, z níž mohou vzejít i další, možná dosud neodhalená ostravská nej a kuriozity (https://www.facebook.com/ostravajenej).
„Ostraváci většinou tyto unikáty míjí v každodenním spěchu bez většího zájmu, aniž by si uvědomili, že se vlastně jedná o něco výjimečného, na co může být každý z nás právem hrdý" uvádí Kristýna Kaňoková, jedna z iniciátorek projektu a doplňuje: „proto jsme se rozhodli, že na ně poukážeme takovým trošku netradičním a vlastně nepřehlédnutelným způsobem".
„Myšlenka vznikla už před několika měsíci při setkání s přáteli z jižní Moravy, kteří při své návštěvě Ostravy byli natolik vybavení informacemi o našem městě, že nás prostě uvedli do rozpaků. Začali jsme pak ve svém okolí zjišťovat, jak jsou na tom ostatní a výsledky naší miniankety nás utvrdily v tom, že by se s všeobecným povědomím mělo něco udělat," dodává s úsměvem Kaňoková.
Přípravy projektu „Největší nej Ostravy" byly zahájeny počátkem roku 2013, podílí se na něm pětice mladých lidí z Ostravska a vznikl ve spolupráci a za podpory několika soukromých subjektů.
Víte ,že ....
se ostravská Nová radnice se může pochlubit hned několika nej? Kromě toho, že je největší radnicí v ČR, patří mezi několik radničních budov s vlastní věží. A to ne ledajakou - radniční vyhlídková věž se svými 85,6 m je nejvyšší radniční věží u nás. K jejímu zdolání je třeba vyšlápnout 292 schodů, ale pokud nejste příznivci sportovních výkonů, můžete se svézt i výtahem. Opět unikátním -páternosterem z roku 1928, který byl naposledy renovován v roce 2004 v prvorepublikovém duchu. A kdo by se chtěl pokochat pohledem na noční Ostravu z ptačí perspektivy, má možnost 31.8., kdy bude vyhlídková věž otevřená až do 23. hod.
historie slavné ostravské ulice Stodolní, v níž se dnes nachází více než 50 klubů, barů a restaurací se začala psát ještě mnohem dříve, než se zde v 90. letech otevřel první zábavní podnik. Její minulost byla až překvapivě bohatá. Nejstarší vyobrazení stodoly ve Stodolní ulici se datuje k roku 1834, nejvíce jich zde bylo mezi lety 1860 až 1885,kdy jejich počet dosahoval až 55. Proměna Stodolní ulice a jejího okolí v obytnou čtvrť trvala do prvních let 20. století. Nějakou dobu tak tady vedle sebe stály jak domy, tak stodoly a sýpky měšťanů, což jistě dodávalo této části Moravské Ostravy poněkud bizarní vzhled. O tom, že ve Stodolní ulici bývalo už v minulosti pěkně živo, svědčí i informace, že byla jednou ze tří ulic v Moravské Ostravě kam se od 90. let 19. století nejvíce koncentrovalo „nejstarší řemeslo" a s ním související negativní jevy, což pochopitelně vadilo místním obyvatelům. Po 2. světové válce se její lesk postupně vytrácel a řada domů byla určená k asanaci. Nový dech pak nabrala Stodolní ulice v 90. letech 20. století a dnes je proslulá nejen v rámci celé České republiky, ale za jejími hranicemi. Ulice, „která nikdy nespí" je právem označována za nejznámější ulici s největším počtem zábavních podniků na jednom místě.
se svou celkovou vodní plochou 41 200 m² a více než 70 000 m² zelených ploch je koupaliště v Porubě největším přírodním koupalištěm nejen v České republice, ale i ve střední Evropě. Svou velikostí připomíná spíš malou přehradu a pojme kapacitu až 15 000 lidí. Ta byla během letošního horkého léta dokonce několikrát překonána. Na vytvoření tohoto unikátu měli velkou zásluhu sami porubští obyvatelé, kteří zde údajně mezi lety 1958 až 1962 nadšeně odpracovali na 212 tisíc brigádnických hodin.
právě v Ostravě byla nalezena nejštíhlejší soška venuše? Soška tzv. Petřkovické či Landecké venuše vytvořena před 22 000 lety z kusu krevele a je unikátní, jak použitým materiálem, tak díky svým tvarům, které prozrazují spíše štíhlou a mladou ženu. O to, aby místo jejího nálezu - vrch Landek, bylo zapsáno do seznamu kulturního dědictví UNESCO, usiloval dlouhá léta i zachránce industriálních památek Stanislav Vopasek, kterému se to však až do jeho smrti v roce 2006 nepodařilo.
Informace o těchto a dalších ostravských nej naleznete na www.ostravajenej.cz
