Hokejový reprezentant Matteo Kočí se na chvíli vrátil do Základní školy Prameny, kterou navštěvoval do 4. třídy. Po mimořádně vydařeném úspěchu na Mistrovství světa ve Švédsku, kde s týmem vybojoval bronz, ho vítala plná tělocvična malých fanoušků.
Matteo Kočí, hokejista české juniorské reprezentace, se hned při vstupu do své Základní školy Prameny v Karviné přivítal s vedením školy a také se svou bývalou třídní učitelkou.
Gabriela Szotkowská, bývalá třídní učitelka: "Matteo byl velký sportovec už od první třídy, učila jsem ho před více než deseti lety. Jeho kariéru jsem malinko sledovala, moc mu fandíme.”
Po přivítání Matteo vstoupil do tělocvičny školy, kde ho už netrpělivě očekávali žáci školy. Přivítali ho velkým skandováním, které se tělocvičnou rozléhalo po dobu setkání vícekrát.
Matteo Kočí, hokejový juniorský reprezentant ČR: "Jsem tady chodil do 4. třídy, tady jsem začínal s hokejem, tady jsou všechny moje dětské vzpomínky.”
Jeho cesta do reprezentace a do Kanady, kde hraje dnes, vedla před Havířov, kde hrál jeden rok a také Vítkovice, kde hrál do 15 let.
Matteo Kočí, hokejový juniorský reprezentant ČR: " V15 jsem se přestěhoval do Karlových Varů, bydlel jsem tam sám, hrál jsem tam do 18 a tento rok jsem první rok v Kanadě. Hrát v Kanadě jsem si vždycky přál, na začátku to ale bylo dost těžké, jen anglicky mluvím, to byl problém, ale už je to v pohodě."
A jak Matteo prožíval poslední minuty důležitého zápasu na Mistrovství ve Švédsku, odkud s týmem vybojoval bronz?
Matteo Kočí, hokejový juniorský reprezentant ČR: "Těch 50 sekund, to si budeme každý pamatovat. Jako za 50 sekund dát pět gólů, to se stává jednou za deset let, takže to bylo super. Pak v kabině byly oslavy a pak na hotelu."
Po dobu setkání Matteo také rozdal stovky podpisů a ochotně se s dětmi fotil. Děti si pro Mattea připravily také spoustu otázek.
anketa: školáci: "Jsem rád, že tu Matteo přišel a zeptal jsem se, jak přišel na to, že chce dělat hokej. Jeho taťka hrál hokej, brácha hrál hokej, takže hraje už od malička:” "Moc ho neznám, ale viděl jsem ho, jak hráli U20 a nejvíc mě zajímalo, jako třeba na jakou hraje stranu hokejky, jeho oblíbené číslo, jak dlouho hraje hokej a kolik dal gólů za jeden zápas.” "Zeptal jsem se ho, jak dlouho hraje denně hokej." "Líbí se mi to hodně, kvůli tomu, že mám ráda Česko a koukáme se s rodinou na Česko když hraje.”
V Kanadě zůstane Matteo ještě dva roky, pak se prý uvidí, kudy povede jeho další cesta. Dětem by vzkázal, aby dělali srdcem to, co je baví.
Matteo Kočí, hokejový juniorský reprezentant ČR: "Sport je za mě důležitý a každý by měl něco dělat.”
Noční požár garáže v Karviné-Ráji zaměstnal uplynulý týden tři jednotky hasičů.
Informaci o požáru přijalo operační středisko hasičů po půl 11 večer. K místu události vyjela profesionální jednotka hasičů s ní byl poplach vyhlášen i dobrovolným jednotkám z Karviné-Hranic a Petrovic-Závady. Hasiči pro vyhledávání skrytých ohnisek požáru použili termokameru. Požár se hasičům podařilo lokalizovat během dvou hodin, další dvě a půl hodiny zabrala jeho likvidace, při které bylo nutné, z důvodu bezpečnosti zasahujících
hasičů, rozebrat konstrukci. Předběžná škoda způsobena požárem byla vyčíslena na 3 mil. Kč, příčina vzniku je v šetření. Hasiči opět apelují na všechny občany, aby nepodceňovali přítomnost autonomních hlásičů požárů. Díky včasnému upozornění na požár chrání nejen majetek, ale i životy.
---
Hana Pierzchalová, ředitelka Slezské humanity: Poslání Slezské humanity
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Ve studiu vítám ředitelku Slezské humanity Hanu Pierzchalovou, která nám připomene poslání Slezské humanity a její náplň. Dobrý den, paní ředitelko, vítejte.
Hana Pierzchalová, ředitelka Slezské humanity: Dobrý den, děkuji za pozvání.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Paní ředitelko, řekněme v úvodu, jak dlouho Slezská humanita v Karviné funguje a co je jejím hlavním posláním?
Hana Pierzchalová, ředitelka Slezské humanity: Slezská humanita v Karviné funguje od roku 1991. Tehdy vyučovala kurzy masérů, ošetřovatelek a sanitářů. Později, v roce 1993, vznikla domácí ošetřovatelská péče a od roku 2000 jsme se začali ve velkém rozvíjet.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Takže už více jak 30 let poskytujete služby v Karviné. O co je největší zájem? Možná by bylo dobré srovnání, o co je největší zájem nyní, v roce 2024, a o co byl před 20, 30 lety.
Hana Pierzchalová, ředitelka Slezské humanity: Domácí péče funguje již třicet let. V minulém roce jsme oslavovali 30 výročí a od roku 2002 jsme začali rozvíjet domovy pro seniory. V dnešní době vlastníme čtyři domovy. Jeden je v Karviné s kapacitou 35 lůžek, další je v Orlové Lazcích, kde máme 49 lůžek, pak je v Českém Těšíně 30 lůžek a náš poslední domov je v Horní Suché, kde máme také 30 lůžek. Tu domácí ošetřovatelskou péči jsme v roce 2015 rozvinuli o mobilní hospic, o který je velký zájem, a v 2017 o odborné sociální poradenství. O něm by Vám později řekla moje sociální pracovnice.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Před natáčením jsem se Vás ptala, jaký je zájem o Vaše služby, a Vy jste mi řekla, že máte 700 žádostí na to, aby mohli lidé u Vás bydlet a využívat Vaše služby. Jak si poradíte s takovým přetlakem?
Hana Pierzchalová, ředitelka Slezské humanity: Samozřejmě se ne všichni k nám dostanou. Myslím si, že se i ostatní domovy potýkají s velkým množstvím žádostí. My upřednostňujeme akutní stavy, kde by opravdu mohlo dojít k nějaké újmě u klienta. Nebo ho musíme vzít přednostně, když třeba nemá rodinu apod.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Fungujete v Karviné. Když se k Vám hlásí někdo mimo Karvinou, je automaticky vyřazen?
Hana Pierzchalová, ředitelka Slezské humanity: Není vyřazen, zařadíme ho a čeká v pořadníku.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Teď jsme si řekly, že je o Vaše služby velký zájem. Jak je to s pracovníky, máte jich dost?
Hana Pierzchalová, ředitelka Slezské humanity: Musím zaklepat, že v této chvíli máme dost pracovníků. Dokonce i sestřičky máme a o ně je všude jinde nouze.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jaké profese se u Vás vystřídají? Jaké profesí lidi můžete zaměstnat?
Hana Pierzchalová, ředitelka Slezské humanity: V domovech pro seniory je to hlavně pracovník v sociálních službách nebo ošetřovatelka. Samozřejmě i všeobecná sestra, protože domov se bez zdravotní péče neobejde. V domácí ošetřovatelské péči pracují sestřičky, které jsou opravdu na úrovni a pravidelně se vzdělávají. Myslím si, že mám v této chvíli dobrý tým a můžeme převzít kdejakého pacienta z nemocnice, u kterého odejde akutní fáze onemocnění.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Možná je velmi těžká spolupráce a komunikace s rodinami, protože přece jenom je ta fáze umírání a odcházení ze života bolestivá. O to víc je asi náročné komunikovat s těmi blízkými.
Hana Pierzchalová, ředitelka Slezské humanity: Samozřejmě, že tyto sestry nebo i pracovnice v domovech mají vzdělávání zaměřené na tuto problematiku. Zrovna v tomto roce rozjíždíme v našich domovech paliativní péči a opravdu máme vedení specialistů.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jak jste finančně podporování? Městem, nebo kdo Vás hradí?
Hana Pierzchalová, ředitelka Slezské humanity: Dostáváme podporu z města i z Moravskoslezského kraje. Za tuto podporu velice děkuji. Potom si klienti sami u nás hradí pobyt a je tam zvláštní příplatek na péči. Dělají se u nás zdravotní výkony, takže i pojišťovny.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Paní ředitelko, přeji Vám hodně úspěchů v letošním roce Vám i Vašim spolupracovníkům i klientům a děkuji Vám za rozhovor.
Hana Pierzchalová, ředitelka Slezské humanity: Taky děkuji a hezký den přeji všem.
Redakčně upraveno / zkráceno.
Hokejový reprezentant Matteo Kočí se na chvíli vrátil do Základní školy Prameny, kterou navštěvoval do 4. třídy. Po mimořádně vydařeném úspěchu na Mistrovství světa ve Švédsku, kde s týmem vybojoval bronz, ho vítala plná tělocvična malých fanoušků.
Matteo Kočí, hokejista české juniorské reprezentace, se hned při vstupu do své Základní školy Prameny v Karviné přivítal s vedením školy a také se svou bývalou třídní učitelkou.
Gabriela Szotkowská, bývalá třídní učitelka: "Matteo byl velký sportovec už od první třídy, učila jsem ho před více než deseti lety. Jeho kariéru jsem malinko sledovala, moc mu fandíme.”
Po přivítání Matteo vstoupil do tělocvičny školy, kde ho už netrpělivě očekávali žáci školy. Přivítali ho velkým skandováním, které se tělocvičnou rozléhalo po dobu setkání vícekrát.
Matteo Kočí, hokejový juniorský reprezentant ČR: "Jsem tady chodil do 4. třídy, tady jsem začínal s hokejem, tady jsou všechny moje dětské vzpomínky.”
Jeho cesta do reprezentace a do Kanady, kde hraje dnes, vedla před Havířov, kde hrál jeden rok a také Vítkovice, kde hrál do 15 let.
Matteo Kočí, hokejový juniorský reprezentant ČR: " V15 jsem se přestěhoval do Karlových Varů, bydlel jsem tam sám, hrál jsem tam do 18 a tento rok jsem první rok v Kanadě. Hrát v Kanadě jsem si vždycky přál, na začátku to ale bylo dost těžké, jen anglicky mluvím, to byl problém, ale už je to v pohodě."
A jak Matteo prožíval poslední minuty důležitého zápasu na Mistrovství ve Švédsku, odkud s týmem vybojoval bronz?
Matteo Kočí, hokejový juniorský reprezentant ČR: "Těch 50 sekund, to si budeme každý pamatovat. Jako za 50 sekund dát pět gólů, to se stává jednou za deset let, takže to bylo super. Pak v kabině byly oslavy a pak na hotelu."
Po dobu setkání Matteo také rozdal stovky podpisů a ochotně se s dětmi fotil. Děti si pro Mattea připravily také spoustu otázek.
anketa: školáci: "Jsem rád, že tu Matteo přišel a zeptal jsem se, jak přišel na to, že chce dělat hokej. Jeho taťka hrál hokej, brácha hrál hokej, takže hraje už od malička:” "Moc ho neznám, ale viděl jsem ho, jak hráli U20 a nejvíc mě zajímalo, jako třeba na jakou hraje stranu hokejky, jeho oblíbené číslo, jak dlouho hraje hokej a kolik dal gólů za jeden zápas.” "Zeptal jsem se ho, jak dlouho hraje denně hokej." "Líbí se mi to hodně, kvůli tomu, že mám ráda Česko a koukáme se s rodinou na Česko když hraje.”
V Kanadě zůstane Matteo ještě dva roky, pak se prý uvidí, kudy povede jeho další cesta. Dětem by vzkázal, aby dělali srdcem to, co je baví.
Matteo Kočí, hokejový juniorský reprezentant ČR: "Sport je za mě důležitý a každý by měl něco dělat.”
Noční požár garáže v Karviné-Ráji zaměstnal uplynulý týden tři jednotky hasičů.
Informaci o požáru přijalo operační středisko hasičů po půl 11 večer. K místu události vyjela profesionální jednotka hasičů s ní byl poplach vyhlášen i dobrovolným jednotkám z Karviné-Hranic a Petrovic-Závady. Hasiči pro vyhledávání skrytých ohnisek požáru použili termokameru. Požár se hasičům podařilo lokalizovat během dvou hodin, další dvě a půl hodiny zabrala jeho likvidace, při které bylo nutné, z důvodu bezpečnosti zasahujících
hasičů, rozebrat konstrukci. Předběžná škoda způsobena požárem byla vyčíslena na 3 mil. Kč, příčina vzniku je v šetření. Hasiči opět apelují na všechny občany, aby nepodceňovali přítomnost autonomních hlásičů požárů. Díky včasnému upozornění na požár chrání nejen majetek, ale i životy.
---
Hana Pierzchalová, ředitelka Slezské humanity: Poslání Slezské humanity
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Ve studiu vítám ředitelku Slezské humanity Hanu Pierzchalovou, která nám připomene poslání Slezské humanity a její náplň. Dobrý den, paní ředitelko, vítejte.
Hana Pierzchalová, ředitelka Slezské humanity: Dobrý den, děkuji za pozvání.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Paní ředitelko, řekněme v úvodu, jak dlouho Slezská humanita v Karviné funguje a co je jejím hlavním posláním?
Hana Pierzchalová, ředitelka Slezské humanity: Slezská humanita v Karviné funguje od roku 1991. Tehdy vyučovala kurzy masérů, ošetřovatelek a sanitářů. Později, v roce 1993, vznikla domácí ošetřovatelská péče a od roku 2000 jsme se začali ve velkém rozvíjet.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Takže už více jak 30 let poskytujete služby v Karviné. O co je největší zájem? Možná by bylo dobré srovnání, o co je největší zájem nyní, v roce 2024, a o co byl před 20, 30 lety.
Hana Pierzchalová, ředitelka Slezské humanity: Domácí péče funguje již třicet let. V minulém roce jsme oslavovali 30 výročí a od roku 2002 jsme začali rozvíjet domovy pro seniory. V dnešní době vlastníme čtyři domovy. Jeden je v Karviné s kapacitou 35 lůžek, další je v Orlové Lazcích, kde máme 49 lůžek, pak je v Českém Těšíně 30 lůžek a náš poslední domov je v Horní Suché, kde máme také 30 lůžek. Tu domácí ošetřovatelskou péči jsme v roce 2015 rozvinuli o mobilní hospic, o který je velký zájem, a v 2017 o odborné sociální poradenství. O něm by Vám později řekla moje sociální pracovnice.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Před natáčením jsem se Vás ptala, jaký je zájem o Vaše služby, a Vy jste mi řekla, že máte 700 žádostí na to, aby mohli lidé u Vás bydlet a využívat Vaše služby. Jak si poradíte s takovým přetlakem?
Hana Pierzchalová, ředitelka Slezské humanity: Samozřejmě se ne všichni k nám dostanou. Myslím si, že se i ostatní domovy potýkají s velkým množstvím žádostí. My upřednostňujeme akutní stavy, kde by opravdu mohlo dojít k nějaké újmě u klienta. Nebo ho musíme vzít přednostně, když třeba nemá rodinu apod.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Fungujete v Karviné. Když se k Vám hlásí někdo mimo Karvinou, je automaticky vyřazen?
Hana Pierzchalová, ředitelka Slezské humanity: Není vyřazen, zařadíme ho a čeká v pořadníku.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Teď jsme si řekly, že je o Vaše služby velký zájem. Jak je to s pracovníky, máte jich dost?
Hana Pierzchalová, ředitelka Slezské humanity: Musím zaklepat, že v této chvíli máme dost pracovníků. Dokonce i sestřičky máme a o ně je všude jinde nouze.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jaké profese se u Vás vystřídají? Jaké profesí lidi můžete zaměstnat?
Hana Pierzchalová, ředitelka Slezské humanity: V domovech pro seniory je to hlavně pracovník v sociálních službách nebo ošetřovatelka. Samozřejmě i všeobecná sestra, protože domov se bez zdravotní péče neobejde. V domácí ošetřovatelské péči pracují sestřičky, které jsou opravdu na úrovni a pravidelně se vzdělávají. Myslím si, že mám v této chvíli dobrý tým a můžeme převzít kdejakého pacienta z nemocnice, u kterého odejde akutní fáze onemocnění.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Možná je velmi těžká spolupráce a komunikace s rodinami, protože přece jenom je ta fáze umírání a odcházení ze života bolestivá. O to víc je asi náročné komunikovat s těmi blízkými.
Hana Pierzchalová, ředitelka Slezské humanity: Samozřejmě, že tyto sestry nebo i pracovnice v domovech mají vzdělávání zaměřené na tuto problematiku. Zrovna v tomto roce rozjíždíme v našich domovech paliativní péči a opravdu máme vedení specialistů.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Jak jste finančně podporování? Městem, nebo kdo Vás hradí?
Hana Pierzchalová, ředitelka Slezské humanity: Dostáváme podporu z města i z Moravskoslezského kraje. Za tuto podporu velice děkuji. Potom si klienti sami u nás hradí pobyt a je tam zvláštní příplatek na péči. Dělají se u nás zdravotní výkony, takže i pojišťovny.
Renáta Eleonora Orlíková, TV Polar: Paní ředitelko, přeji Vám hodně úspěchů v letošním roce Vám i Vašim spolupracovníkům i klientům a děkuji Vám za rozhovor.
Hana Pierzchalová, ředitelka Slezské humanity: Taky děkuji a hezký den přeji všem.
Redakčně upraveno / zkráceno.
