Slezská je lépe připravená na povodně

Slezská Ostrava patří mezi ostravské městské části nejvíce ohrožené povodněmi. Nová protipovodňová opatření se proto týkala také slezskoostravského obvodu. Dřívější ochranná opatření doplnila nově moderní siréna a aktualizované povodňové plány.

Stoletá voda napáchala v roce 1997 katastrofální škody právě na území Slezské Ostravy. Hlavně její části Koblov a Hrušov byly často zaplavovány i menšími povodněmi. I na ně myslela protipovodňová opatření, díky kterým je život v blízkosti ostravských řek bezpečnější.

anketa: „Hlavně pro ty lidi, co to tady každý tok zatápělo, protože jak se ta voda rozšířila, to už tak bylo před válkou, že to tady údajně vždycky každý rok bylo zaplavené. Já jsem tady byl v devadesátém sedmém. Ten den, když byla ta povodeň, jsem se šel podívat na most. Pod mostem hučela voda, ta dosahovala až do poloviny cesty směrem na Antošovice, čili to, co bylo blíž, to bylo pod vodou.“

Richard Vereš, starosta Slezské Ostravy: „Slezská Ostrava je jedním z nejzranitelnějších městských obvodů, pokuj jde o povodně, protože přes ní tečou hned dvě řeky, a to jak Ostravice, tak následně i Odra, do které se vlévá Ostravice právě tady v Hrušově, respektive v Koblově. Proto i v roce 1997, kdy přišly velké povodně, stoletá voda, tak jak celý Koblov, tak Hrušov byly zaplaceny. Hrušov to odnesl i tím, že zaniklo jeho centrum, kde byl veškerý život, a v následku došlo k vybudování mnoha protipovodňových opatření a jedním z nich je vybudování hráze tady na Žabníku v Koblově.“

Od té doby bylo realizováno několik dalších projektů a byla přijata opatření s cílem omezit případné škodlivé následky povodní na minimum. Nejinak je tomu u nejnovějšího projektu, díky kterému přibyla ve Slezské Ostravě i nová siréna.

Jiří Stoch, místostarosta Slezské Ostravy: „Jedná se v podstatě o sirény, které byly modernizovány, doplněny, aktualizovány. V dnešní době se bavíme o elektronických sirénách, takzvaných mluvících, jako můžeme vidět i zde na budově základní umělecké školy. Tyto sirény jsou schopny po zaznění signálu provést určitou informaci tak, aby občané věděli, jakým způsobem se mají chovat.“

Dostavba a modernizace 88 elektronických sirén byla jednou ze dvou částí projektu s názvem „Protipovodňová opatření ve městě Ostrava“, který byl dokončen v loňském roce.

Jiří Němčík, náměstek ředitele HZS MS kraje: „Projekt vznikal za účelem modernizace jak systému varování a vyrozumění, to znamená pro běžného občana ty známé sirény, ale zároveň druhou částí toho projektu byla jak aktualizace, tak vytvoření nových digitálních povodňových map, které slouží právě při povodňových stavech analýze a případně dalším krokům, které jsou potřeba udělat v rámci těch povodní.“

Richard Vereš, starosta Slezské Ostravy: „Město Ostrava má současně zpracován digitální povodňový plán, který se pravidelně aktualizuje. Ten specifikuje různé stupně nebezpečí, to znamená při každém zvednutí hladiny řek máme různé povinnosti, které plníme, a myslím si, že na každou krizovou situaci jsme v tuto chvíli opravdu připraveni.“

---

Marcin Krawczuk vystavuje ve Slezské Ostravě

Polský výtvarník Marcin Krawczuk nově vystavuje ve Slezskoostravské galerii. Jeho obrazy jsou inspirované hudbou i historickými díly jeho předchůdců. Vernisáž výstavy proběhla 1. února.

Marcin Krawczuk studoval na pražské Akademii výtvarných umění u významných českých umělců. Není proto divu, že si Čechy zamiloval. Výstava s názvem „Je to na vás…“ je tak už třetí výstavou, kterou u nás rodák z Krakova v posledních letech uspořádal.

Marcin Krawczuk, autor: "V poslední době jsem vystavoval v Olomouci a v Českém Těšíně, takže myslím, že budu pokračovat a navštěvovat Čechy nejenom jako turista, ale budu se snažit v Čechách vystavovat, protože jsem se tady vždycky dobře cítil."

Stylově jsou vystavené obrazy velmi různorodé a každého návštěvníka zaujaly jinak.

anketa: "Ta technika mě zajímala. Je to sice akryl všechno, ale jak to dělá. Zajímavé, zajímavé obrazy. Nevím, jestli bych si takový dal do pokoje, ale zajímavé jsou."

anketa: "Že to je všechno hodně mladé. Opravdu to je spousta obrazů, které vychrlil za dva roky a za jeden měsíc dva."

Marcin Krawczuk, autor: "Obraz inspirovaný starou grafikou. Je tady připojená jen taková malá věc, pistole v rukách andělíčka. Hodně lidí se ptá, o čem ten obraz je. Každý si to může vysvětlovat nějak jinak, ale pro mě je to o takové toxické lásce. Toxická láska, když někdo někoho do něčeho nutí, tak o tom to je."

Výtvory polského umělce odkazují často na film, reklamní grafiku, nebo méně známá starší umělecká díla. V jeho obrazech se spojují staré styly s autorovou invencí.

Marcin Krawczuk, autor: "Inspiruje mne malířství starých mistrů, ale nejsou to kopie, spíš taková inspirace k malování, a taky myslím, že je to trošku svázané s hudbou, kterou dost poslouchám. Některé obrazy jsou, kdybyste to měli přirovnat k muzice, spíš spojené s klasickou hudbou, některé jsou možná rockové. Takže to je tak ve zkratce o těch obrazech, o těch fotkách, které tady prezentuji."

Výstava potrvá do 24. března a návštěvníci si ji mohou prohlédnout vždy o víkendu od 10 do 16 hodin.

---

Slezskoostravský hrad ožil masopustním veselím

Rej masek, souzení kozla, lidové písně a pravá hradní zabijačka. Nejen to mohli v neděli zažít návštěvníci tradičního masopustu na Slezskoostravském hradě. Čtyřicetidenní velikonoční půst zahájili ve Slezské Ostravě s velkou pompou.

Slezskoostravský hrad ožívá masopustním veselím už několik let. Svátek konce zimy je každoročně oblíbenou místní akcí a vždy má bohatý program.

Miriam Čechová, kastelánka Slezskoostravského hradu: „Je to taková veselá akce, pestrá. Je to akce pro rodiny s dětmi, pro mladé, starší, pro důchodce i pro malinké děti. Je tady bohatý program, divadélka, soutěže, máme tady živou zabijačku, je tady spousta stánků, dílničky pro děti. Máme tady kejklíře, flašinetáře, několikrát za den tady projde masopustní průvod. Já myslím, že je to akce pěkná, veselá, o což nám tady jde, aby se lidé pobavili, poveselili, zatancovali si, zazpívali si.“

Malým návštěvníkům nevadilo ani letošní nevyzpytatelné počasí a masopust na hradě si užívali.

anketa 1: „Je to tu moc hezké.“

anketa 2: „Líbil se mi krampusák.“

Marek Tichý, principál Společnosti pro historii a romantiku z Ostravy: „Myslím si, že hrad je takovým tradičním svatostánkem řekněme tradice, historie a romantiky, no a masopust patří k tradičním svátkům a slavnostem. A tak kormě rytířů, tanečníků, komediantů, šermířů, má zkrátka i ten masopust tady přímo na hradě své kořeny a je pravda, že už od znovuvzkříšení hradu se tady tomu masopustu každoročně věnujeme.“

Každoročně je nedílnou součástí oslav i pravá hradní zabijačka řezníka Krkovičky, kterou si pochvalovali jak návštěvníci, tak pořadatelé.

Jaroslav Nitka, představitel řezníka Krkovičky: „Samozřejmě dneska, a právě v tuhle chvíli, jak se sluší a patří na masopustní čas, vyrábíme jitrničky. Za chviličku budeme špejlovat, v tuhle chvíli plníme šedesát let starou narážku. Budeme špejlovat, střívkovat a za pár okamžiků jitrničkový prejt vystřídá jelítkový prejt. Čili budeme dělat jitrničky, jelítka, před krátkou chvilkou jsme dovázali tlačenky, také jeden z tradičních výrobků toho zabijačkového a masopustního veselí.“

Marek Tichý, principál Společnosti pro historii a romantiku z Ostravy: „Masopust je opravdu jedním z nejkrásnějších svátků, protože máme čas se baviti, jíst, pít. Konec konců je zima, čas zabijaček, a taky je třeba brát patrno, že 40 dnů před Velikonocemi máme držeti půst. A tak teď v ten masopustní čas se ještě můžeme věnovat přátelům, kamarádům, jíst, pít. Proto si myslím, že masopust je nejkrásnějším svátkem.“

---