V novém dílu Eko magazínu se podíváme se na pokrok v přípravách přehrady v Nových Heřminovech, dozvíte se, že v Horní Lomné debatovali o těžbě plynu a také jsme pro vás zjistili, že kůrovec je na ústupu. Do studia jsme si k tématu Heřmanické haldy pozvali krajského radního Pavla Staňka. Sledujte s námi proměny krajiny i přístupů k ochraně přírody.

Přehrada získala podporu v referendu

Přes dvacet let trvající příběh přehrady v Nových Heřminovech vstupuje do další fáze. Po verdiktu ostravského krajského soudu, který zamítl žalobu spolku Děti Země, se přípravy výstavby zrychlují. Pro obyvatele malé podhorské obce to znamená další krok k zásadní proměně místa, kde žijí.

Myšlenka postavit přehradu na horním toku řeky Opavy se objevila už v devadesátých letech. Cílem bylo vytvořit zásadní protipovodňovou ochranu pro celý region Bruntálska, Opavska a Krnova. Už od počátku se ale projekt setkával s odporem. V roce 2008 se v Nových Heřminovech konalo místní referendum. Většina obyvatel se tehdy výstavbě přehrady postavila a projekt odmítli.

Dnes se situace mění. Obec vede nové debaty s Povodím Odry, ministerstvem zemědělství i krajem. Ve čtvrtek 17. dubna proběhlo veřejné setkání, kterého se zúčastnili občanů s vedením Povodí Odry.

Michaela Hermanová, starostka obce: “Protipovodňová opatření vítáme, je tady velký prostor pro diskusi, nějaká opatření už navržená byla, ale zbývající opatření, která se týkají obce Nové Heřminovy, se ještě navrhovat bude.”

anketa: obyvatelé Nových Heřminov

“Myslím si, že je tam velký prostor pro rozvoj. Chtělo by to všechno zrychlit, dělat to všechno rychleji, to stavební povolení. Nejde jen o nás o Nové Heřminovy, ale i o ty obce nahoře, na tom toku a potřebují ji teď, aby už k ničemu takovému nedošlo.”

“Já má strach o celou obec, už tady, před hospodou, měli loni vodu, a směrem dolů prostě celá ta myšlenka je vynucená, aby se udělal politický ústupek obcím pod přehradu, nás tady berou jako nutné zlo, že něco musí udělat i pro nás, abychom souhlasili s tím, že to tady bude stát, ale vlastně ta hlavní hráz je v katastru Zátoru.”

Petr Birken, gen. ředitel Povodí Odry, s. p.: “Dneska ta debata byla hodně o protipovodňové ochraně, protože obcí hodně rezonuje průchod té poslední povodně, která byla katastrofická, a my jsme se snažili reagovat do jaké míry a co přináší návrh protipovodňové ochrany, který jsme představili. Debata byla o objektivních důvodech, proč navrhujeme toto řešení. A maličko jsme očekávali debatu k pozemcích, ale toto téma nebylo ze strany občanů prezentováno.”

Státní podnik Povodí Odry připravuje protipovodňovou ochranu obce, která bude tvořena především hrázemi kolem vodního toku, ty budou řešit zpětné vzdutí nádrže a část obce bude ochráněna před tisíci letou vodou, zbytek obce bude chráněn hrázemi na úroveň stoleté vody. O budoucím přístupu obce k projektu rozhodlo místní referendum 26. dubna 2025. Výsledek referenda sice nemá právní sílu zastavit projekt, ale může ovlivnit spolupráci mezi obcí a státem — a tím i rozsah plánovaných opatření.

Michaela Hermanová (Nezávislí), starostka Nových Heřminov: “Lidé si uvědomují, proč tohle místní referendum probíhá a mají zájem o změnu. V obci je 281 oprávněných osob, které mohou v místním referendu hlasovat a aby bylo referendum platné, tak je potřeba, aby se zúčastnilo minimálně 35 procent občanů, kteří mají právo hlasovat.”

Pro stavbu přehrady nakonec hlasovalo 127 ze 146 občanů, kteří se referenda zúčastnili.

anketa: obyvatelé Nových Heřminov: “Jsem hlavně pro protipovodňová opatření v obci, protože ta hrázička, co teď máme vydržela do nějakých 9 večer toho osudného večera.”

“Měla jsem jasno, určitě. Pro.”

“Určitě pro přehradu jo.”

“Ano, samozřejmě.”

“Myslím si, že jsem tady dneska stejně jako všichni ostatní, aby jsme zrušili něco, co bylo ohromný nesmysl.”

Petr Birken, gen. ředitel Povodí Odry, s. p.: “My to rozhodnutí občanů obce vítáme, je to po 17 letech významný posun, nám to v tuto chvíli umožní urychlit majetkoprávní vypořádání, zároveň s obcí budeme spolupracovat na řešení protipovodňové ochraně obce včetně kompenzačních opatření, a to budeme potřebovat užší spolupráci s vybranými zástupci obce. Mám představu, kterou budu ještě s paní starostkou probírat, zřídili bychom soplečný tý, který se na pravidlené bázi scházel.”

Klíčovým momentem posledních dnů bylo také rozhodnutí ostravského krajského soudu. Ten zamítl žalobu ekologického spolku Děti Země, který napadl platnost územního rozhodnutí pro výstavbu vodního díla.

"Státní podnik Povodí Odry může nadále pokračovat v realizaci všech částí komplexu protipovodňových opatření na horní Opavě, včetně vodního díla Nové Heřminovy. V současnosti intenzivně pracujeme na dokladové části projektové dokumentace pro stavební povolení vodního díla Nové Heřminovy," řekl generální ředitel státního podniku Povodí Odry Petr Birklen.

Stavební povolení chce Povodí získat do konce roku 2026. Stavba samotná by mohla začít o rok později, dokončena má být do konce roku 2033.

Těžba plynu v Horní Lomné budí emoce

Bouřlivé zastupitelstvo v Horní Lomné řešilo odpor obyvatel k plánované těžbě plynu. Ložisko vzniklé už v 80. letech obsahuje asi 90 milionů m³ plynu, z toho polovinu lze vytěžit. O zahájení těžby zatím nebylo definitivně rozhodnuto.

V Horní Lomné se řeší ožehavá těžba zemního plynu v chráněné oblasti.

Kůrovec ustupuje, pomáhají drony

Lesy ČR oznámily, že v Moravskoslezském kraji výrazně poklesl objem těžby napadeného dřeva. V boji s kůrovcem začínají lesníci využívat drony a další moderní technologie. Kůrovcová kalamita je díky tomu pod větší kontrolou než v předchozích letech.

Kvůli kůrovci se kácí mnohem méně. Pomohlo chladnější počasí a dostatek srážek.

Pavel Staněk (SPD), radní MS kraje: Sanace haldy míří do finále

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: EKO magazín pokračuje dalším tématem, a to je Heřmanická halda. Ekologický problém, který Ostravu trápí už desítky let. Ve studiu vítám Pavla Staňka, krajského radního. Dobrý den, vítejte u nás.

Pavel Staněk (SPD), radní MS kraje: Dobrý den, vám i divákům Televize POLAR.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Sanaci Heřmanické haldy má na starosti státní podnik DIAMO. Moravskoslezský kraj se do celého procesu ale výrazně zapojuje. Jak konkrétně?

Pavel Staněk (SPD), radní MS kraje: Moravskoslezský kraj dlouhodobě odval sleduje, a to již od doby, kdy bylo rozhodnuto s tím, že bude spuštěna technologie na odtěžení toho odvalu, která se ukázala, že není tou nejvhodnější. A i teď, kdy dochází k podstatné změně této technologie. Skutečnosti z minulého období nás vedly k tomu, že jako Moravskoslezský kraj jsme se aktivně obraceli na Ministerstvo průmyslu a obchodu, což vedlo ke zřízení meziresortní komise.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Jaká ta situace aktuálně je? Protože hovoří se o úniku škodlivin do ovzduší. Někdo říká, že to není pravda. Je to potvrzeno i různými měřeními. Dělá si třeba své měření i Moravskoslezský kraj nebo své průzkumy?

Pavel Staněk (SPD), radní MS kraje: Ano, situace v okolí odvalu je dlouhodobě monitorována. Monitoring provádí Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, a to pravidelně na třech měřicích stanicích a výsledky získané z těchto třech měřících stanic porovnává s dalšími čtyřmi měřicími stanicemi v Ostravě. Ty naměřené hodnoty konstatují, že úroveň škodlivých látek není překročena a je v mezích zákona. Dále Moravskoslezský kraj inicioval na základě různých mediálních výstupů, aby toto měření bylo posíleno a díky tomu zdravotní ústav do toho zapojil další dvě mobilní měřicí stanice. Jedna měří v Bohumíně ve Vrbici a druhá v Ostravě Heřmanicích nedaleko věznice Heřmanice.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Heřmanická halda se má zakrýt tzv. sarkofágem. Jde o obří zemní těleso, jestli se to takhle dá nazvat, které má zabránit přístupu vzduchu. Je to podle vás bezpečné řešení?

Pavel Staněk (SPD), radní MS kraje: Za mě si myslím, že odborné stanovisko musí zvítězit a princip vytvoření izolační vrstvy, která zamezí přístupu vzduchu a kde probíhá to hoření a měla by postupně vyřešit tu termickou aktivitu tak, aby ustala a tím, aby sanace mohla být dokončena, a to úložné místo zakonzervováno.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: To znamená ty kritické hlasy, které zaznívají, že se jenom problém zakryje. Vnímáte jako neopodstatněné?

Pavel Staněk (SPD), radní MS kraje: Ano, je třeba si uvědomit, že ty ambice, které byly v odtěžení hlušiny, se ukázaly, že mají velké environmentální rizika, zejména co se týče prašnosti. A vzhledem k těm milionům tun hlušiny, která je na haldě uložena, tak je v podstatě nereálné toto převést někde jinde.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Kdy budete mít projekt v ruce?

Pavel Staněk (SPD), radní MS kraje: Vzhledem k tomu, že státní podnik vybírá zhotovitele projektu a měl by být dokončen koncem letošního roku, tak se nedá předpokládat, že ty práce hlavní začnou dřív než v roce 2026.

Renáta Eleonora Orlíková, TV POLAR: Pane Staňku, já Vám děkuji za Vaše odpovědi. Náš čas vypršel. Vám děkuji za pozornost. Mějte se moc hezky a chystáme pro vás další ekologická témata, tak nás sledujte.

Pavel Staněk (SPD), radní MS kraje: Na shledanou.

Redakčně upraveno / zkráceno.