Tylův sad prošel revitalizací

Práce na revitalizaci Tylova sadu ve Slezské Ostravě jsou po téměř osmi měsících dokončeny. Park získal nové chodníky, zeleň, mobiliář a celkovou novou podobu. Sloužit bude odpočinku i výuce studentů přilehlé Přírodovědecké fakulty.

Revitalizace parku v sousedství Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity na Hladnově začala v létě minulého roku a dokončena byla letos v březnu. Náklady na rekonstrukci dosáhly téměř jedenácti milionů korun. Na výsledné podobě parku se podílela i Ostravská univerzita.

Tereza Rumanová, odborná asistentka, Přírodovědecká fakulta OSU: "My jsme hrozně moc rádi, že se ten Tylův sad konečně nějakým způsobem pohnul, protože tady vzniklo několik studentských prací. Dělali jsme i analýzu toho prostoru, jak by si studenti představovali, že by se měl prostor rozvíjet, a pak kolega Alex Nováček vytvořil hlubší studii, která sloužila jako podklad pro budoucí návrh finálního vzhledu Tylova sadu."

Hana Tichánková (ANO), náměstkyně primátora města Ostravy: "Myslím, že park se proměnil velice významně, že zde bylo vykáceno značné množství starých dřevin, které již byly nemocné a které nebyly vhodné k tomu, aby byly zachráněny. A naopak zde bylo vysazeno mnoho nových stromů, keřů a především cibulovin, které ten park osvěží a celý do budoucna rozkvete."

Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "Rekonstrukce Tylova sadu byla součástí komplexnější proměny oblasti Hladnova. My jsme se snažili, aby to bylo nejenom o úpravě veřejného prostoru, ale zároveň i o tom, aby tady byla zachována biodiverzita. Proto tady je motýlí louka, proto tady je slepé rameno řeky a další věci."

V rámci revitalizace došlo také ke kompletní úpravě zpevněných ploch. Starý asfalt nahradily mlatové a dlážděné chodníky.

Tereza Rumanová, odborná asistentka, Přírodovědecká fakulta OSU: "Já jsem měla studentku, která v rámci své diplomové práce zpracovala ten aktuální stav a navrhla nějaká zlepšení. Zjišťovala trasování, kudy chodí lidé, které ty cesty jsou nevyužité, takže na základě toho se cestní síť tady v Tylově sadu poměrně dost zjednodušila, takže je mnohem funkčnější, než původně byla."

V parku se dnes nachází i dřevěné molo, nové lavičky, LED osvětlení a obměněn byl i veškerý další mobiliář. Místo bude sloužit jak relaxaci, tak vysokoškolské výuce.

Petr Kopecký, rektor Ostravské univerzity: "Když se tady rozhlédneme, tak vidíme tady pódium, vidíme tady řadu laviček, takže si myslím, že se to využití pro výuku vyloženě nabízí, ale nejenom pro výuku, ale Přírodovědecká fakulta, Ostravská univerzita dělá řadu akcí pro studenty, takže si myslím, že i pro tyto akce je tento prostor naprosto ideální, takže se ta revitalizace, jak se rozhlížím kolem sebe, velice povedla a Ostravská univerzita a hlavně Přírodovědecká fakulta za námi, si myslím, že to bude schopná velmi dobře zužitkovat."

Městský obvod by chtěl v budoucnu přistoupit k dalším revitalizacím veřejného prostoru.

Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "My se dnes samozřejmě bavíme o tom, že bychom chtěli více proměňovat veřejná prostranství v rámci obvodu. Bavíme se o haldě Ema, která určitě tím, že ji město nabylo, tak se musí proměnit a musí být kvalitním veřejným prostorem, a taky o úpravě například okolí řeky Lučiny, kde by mohl taky vzniknout veřejný pobytový prostor."

---

Na Slezskoostravském hradě řádili čerti a démoni

Na Slezskoostravském hradě měli v sobotu rej všichni krampusi, čerti, čarodějnice i další strašidelné bytosti. Ve Slezské Ostravě se takto krampusáci sešli poprvé, a nejen děti si díky tomu mohly užít nefalšovanou pekelnou zábavu.

Pradávná tradice alpských krampusů už dávno není jen doménou rakouských velehor. Strašidelné čertovské pochody a akce jsou dnes rozšířené do spousty dalších zemí a díky skupině Démoni CZ se dále rozšiřuje i na severní Moravě. Na Slezskoostravském hradě se pod jejich vedením sešli krampusáci z celé České republiky.

Martin Mazur, člen skupiny Démoni CZ: "V dnešní den jsme otevřeli poprvé Pekelný hrad na Selzskoostravském hradě. Jedná se o první ročník téhle akce a chceme lidem představit svět krampusů, svět démonů a takové to podsvětí, to pekelné zákoutí a jde nám hlavně o to, aby se děti nebály. Akce je udělaná tak, aby děti přišly, zjistily, že ten strach z těch čertů mít nemusí a de facto, aby se večer nepočurávaly a podobně."

Většina dětí byla statečná a čertů se opravdu nebála. Děti i jejich rodiče se s nimi naopak s radostí fotili a užívali si bohatý doprovodný program.

anketa: "Nejvíc se mi líbí ty programy, čerti. Je to tu hezké, je tu zábava, dají se tu koupit suvenýry a mě se to prostě hodně líbí."

anketa: "Líbili se mi čerti a bylo to tu moc hezké."

anketa: "Vyfotil jsem se s tím nejlepším čertem, co jsem tu viděl."

anketa: "Přivedlo mě to, že mám rád tu mystiku čertů a celou tu atmosféru, je to super. Proto jsem chtěl do toho syna, protože jsme řešili na Mikuláše krampusy a on se strašně bál, tak jsem mu chtěl říct, že je to vlastně jenom legrace, že to není nic strašného."

Na všechny návštěvníky čekala na Slezskoostravském hradě celodenní pekelná show. O ty nejmenší a nejbázlivější se postarali veselí čertíci s balonky a kouzly. Větší a nebojácnější čekalo množství jiných zajímavých aktivit.

Martin Mazur, člen skupiny Démoni CZ: "Máme tady pekelný kočár tažený koňským spřežením, který je bude vozit. Máme tady čtyřkolkou, kterou veze krampus, další krampusové je doprovází. Máme tady malování na tvář, jsou tady masky démonů, kteří komunikují s dětmi, jsou tady masky krampusů, kteří komunikují, a spousta a spousta jiných masek, jako jsou čarodějnice, černokněžníci a všichni s těma dětma mluvíme, bavíme se s nimi, rozdáváme bonbony a rozdáváme radost."

Hoblina Jana, členka skupiny Démoni CZ: "Já jsem s tímhle začala de facto čtyři roky zpátky, kdy jsem si poprvé malovala masky na obličej, ale bylo to opravdu časově náročné, takže jsme se domluvili a čekali a hledali tu pro mě nejvhodnější masku. Tady to mi přišlo jiné, protože ty děti se mé masky nebojí, reagují na to suprově, chtějí se objímat, fotit."

Banshee Julie, členka skupiny Démoni CZ: "Dostala jsem se k tomu přes kamaráda a už je to tak rok, moc mě to baví, jsou to super lidi a je to sranda."

Skupina z Orlové organizuje a účastní se mnoha dalších akcí a vystoupení. Pekelný hrad ve Slezské Ostravě byl ale speciální místem i obdobím. Tradičně se totiž podobné akce konají v podzimním a zimním období a nejčastěji 2. listopadu – na Dušičky.

---

ZŠ Bohumínská připravila program pro předškoláky

Základní škola Bohumínská ve Slezské Ostravě připravila po roce opět bohatý program pro předškoláky. Na začátku března byly na programu hojně navštěvované jarní dílničky, kde si děti mohly vytvořit spoustu jarních výrobků.

Jarní dílničky jsou jednou z oblíbených akcí, které pořádá slezskoostravská základní škola pro předškolní děti. V letošním roce proběhly už tři takové akce a před zápisem do školy čeká předškoláky ještě jedna další.

Ivana Bujáčková, učitelka: "Předškoláci za sebou mají první akci, která se jmenovala „Hola, hola, škola volá!“, kdy si vyzkoušeli, jaké to je být ve škole, odučili si první hodinu. Jako další akce pro ně byla „Jazyková hnízda“, kdy si vyzkoušeli mluvit anglicky a německy, a ještě je čeká jedna akce, to je sportovní odpoledne, kde trošinku procvičíme jejich těla v naší tělocvičně, a máme pro ně připravený poslední krásný program."

Z jarních dílniček si mohli předškoláci odnést spoustu jarních a velikonočních výrobků, které si sami udělali. Nechybělo ani pečení perníčků.

anketa, předškoláci: "Mám rád perníčky a myslím, že se mi povedly."

anketa, předškoláci: "Moc se mi tady líbí a dělám tulipán."

anketa, předškoláci: "Mě se to líbí, to vystřihování."

anketa, předškoláci: "Nejvíc se mi líbí beruška. Uděláš kolečko, nastřihneš a dáš tam puntíky."

Jarní dílničky nejsou určené jen předškolákům a jejich rodičům, ale také dětem, které už do školy chodí.

Lenka Matušková, ředitelka školy: „Jarní dílničky u nás probíhají každoročně, je to jedna z akcí v rámci předškoláků. To znamená, že děti připravujeme na vstup do školy. No a jarní dílničky jsou hodně oblíbené, protože všichni se těšíme na jaro. Děti chodí s rodiči, vytvářejí si jarní výrobky, a tím si nenásilně zvykají na školu, nebo naopak současné děti chodí za paními učitelkami i s rodiči, povídají si a takovou nenásilnou formou formujeme vztah i těch rodičů se školou.“

anketa, maminka předškoláka: "Chceme se tady přihlásit do první třídy a mám předškoláka, takže dílničky jsou ideální možnost podívat se do školy, kam chceme potom chodit."

anketa, maminka předškoláka: "Nás tady přivedlo to, že malá je předškolák, že by od září měla nastoupit do první třídy, a do této školy proto, že už tady má staršího sourozence."

anketa, tatínek předškoláka: "No zatím dobrý, jsme tady podruhé a uvidíme. Já doufám, že škola bude výborná."

anketa, maminka předškoláka: "Tím, že jsem byla žákyně téhle školy, tak bych byla ráda, aby dcera chodila taky do stejné, protože vím, že tu jsou skvělí učitelé a dokážou se postarat o děti a něco je naučit."

Zápis do prvních tříd základní školy Bohumínská čeká předškoláky 9. a 10. dubna.

---