Sbory dobrovolných hasičů ze Slezské Ostravy se po roce opět sešly na valných hromadách, kde hasiči zhodnotili uplynulý rok a projednali plány na ten letošní. Dva sbory na výročních valných hromadách oslavily 130 let od svého založení.
Antošovice, Heřmanice, Koblov, Kunčičky a Muglinov. Všechny tyto části Slezské Ostravy mají svůj sbor dobrovolných hasičů, který se stará o bezpečí jejich obyvatel, případně obyvatel obvodu, celého města, nebo kraje.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "Městský obvod Slezská Ostrava je zřizovatelem pěti jednotek sboru dobrovolných hasičů. U každé z těchto jednotek funguje i sbor dobrovolných hasičů. Pro nás samozřejmě jsou jednotky důležité, když nastane nějaký požár, kdy je potřeba technická pomoc, a využívá je hodně i hasičský záchranný sbor jako pomocníky při svých zásazích."
Sbory dobrovolných hasičů zároveň fungují také jako komunitní organizace. Jejich náplní je tak i pořádání kulturních, sportovních a společenských akcí, nebo práce s mládeží.
Zdeněk Gvuzď, starosta SDH Muglinov: "Máme tam naplánovanou soutěž pro děti, máme tam naplánovanou soutěž pro dospělé, dále tam máme naplánované stavění a kácení májky a teď 9. února nás čeká největší akce sboru, kterou je hasičský ples."
Radovan Šugar, starosta SDH Ostrava-Heřmanice: "Co se týká loňského roku, tak byl velice úspěšný hlavně co se týká dětí. Máme jednoho mistra ČR v běhu na 60 metrů a dvě vicemistryně. Pak máme i spoustu dalších úspěchů. Co se týká jednotky, tak stále fungujeme skvěle, máme teď i hodně nových členů."
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "Dobrovolné hasiče přitom podporujeme nejen dotacemi z rozpočtu městského obvodu, které čerpají právě na nejrůznější akce nebo na hasičský sport, ale také podporujeme finančně fungování hasičských zbrojnic, kde platíme nejen energie, ale i nejrůznější opravy. V letošním roce například běží výstavba nové hasičské zbrojnice právě tady v Heřmanicích a do budoucích let plánujeme také vybudování nového hasičského areálu, kde by mohli právě naši dobrovolní hasiči trénovat hasičské sporty."
Loňský rok se u Heřmanického a Muglinovského sboru nesl v duchu oslav 130 let od jejich založení. Výročí si připomněli na výročních valných hromadách.
Zdeněk Gvuzď, starosta SDH Muglinov: "My jsme to měli dalo by se říci v měsíci říjnu, kdy jsme dělali od naší nové hasičské zbrojnice průvod do restaurace Prostor, kde na to taky navazovala výroční valná hromada sboru, kdy jsme zhodnotili uplynulých 10 let."
Radovan Šugar, starosta SDH Heřmanice: "Co se týká 130 let, já jsem tady krátce, teprve sotva 15 let, takže tam se o té historii moc povídat nedá. To by musel být někdo ze starších členů, ale my jsme slíbili tomu nejstaršímu členovi, kterému teď budeme dávat ocenění, protože je tady už 60 let, že to aspoň těch dalších 60 let vydržíme a že mu neuděláme ostudu."
---
V zázemí ostravské zoo se začátkem roku narodilo osm kriticky ohrožených ryb ze Sulawesi. Není to ale jediná letošní novinka. Od února nabídne Zoo Ostrava zájemcům komentované prohlídky kolekce bonsají, která je jinak v tomto období veřejnosti nepřístupná. Díky tomu mohou návštěvníci zastihnout bonsaje ještě v květu.
Prvním letošním přírůstkem ostravské zoo jsou medaky Sarasinovy. Jedná se o endemity jezera Lindu na indonéském ostrově Sulawesi. Nikde jinde se v přírodě volně nevyskytují a Zoo Ostrava je jednou z mála institucí, která tyto vzácné ryby chová.
Markéta Rejlková, zooložka Zoo Ostrava: "Nejvíc spolupracujeme se zahradou ve Wrocłavi v Polsku, kde tento druh také dlouhodobě chovají. Třetí zahrada je ve Vídni v Rakousku. To jsou v podstatě jediné 3 instituce, které tuto rybu dlouhodobě chovají a odchovávají."
O tom, že to ostravští zoologové s ohroženými rybami umí, svědčí jejich stálá populace i nové přírůstky.
Markéta Rejlková, zooložka Zoo Ostrava: "Nově máme osm rybiček, to jsou ty, co se vylíhly teď na začátku roku. Jinak ty počty u nás kolísají. Máme jich vždycky několik desítek, klidně i přes 100. My je tady necháme rozmnožovat se přirozeně, kontrolujeme, abychom měli stále rostoucí populaci."
Nové medaky se vylíhly začátkem ledna a návštěvníci je bohužel neuvidí. Zoo je chová v nepřístupném akvaristickém zázemí. Botnické zázemí letos naopak ostravská zoo zpřístupnila dříve a připravila v něm komentované prohlídky sbírky bonsají.
David Kubala, botanik a průvodce Zoo Ostrava: "Nově tady můžeme za mnou vidět výstavu bonsají. Rozhodli jsme se je zpřístupnit i teď v zimním období, protože se může stát, že některé naše bonsaje, konkrétně azalky, které tady máme, nám vykvétají časně brzo a někteří návštěvníci, když se potom bonsaje stěhují k hlavní vrátnici, je nestačí obdivovat. Ony nám vykvétají někdy tady, přímo v tomto záložním foliovém skleníku, takže jsme se rozhodli to zpřístupnit tak, aby byla možnost si prohlédnout krásné květy těch azalek."
Ve skleníku jsou miniaturní stromy přes zimu uschovány, aby se předešlo jejich poničení. Vypěstovat bonsaj totiž trvá mnoho let a je to jeden z důvodů, proč jsou tak vzácné.
David Kubala, botanik a průvodce Zoo Ostrava: "Samozřejmě máme bonsaje, které jsou teplomilné, to znamená třeba z Pacifiku, nebo jsou tady bonsaje, které patří do našeho prostředí, ale skladujeme je dovnitř do tohoto foliového skleníku, abychom zabránili poškození třeba sněhem, nebo mrazem. Všechny ty bonsaje jsou samozřejmě vzácné, protože udělat bonsaje trvá velmi dlouho, někdy to trvá desítky, někdy stovky let, než vypěstujete takovou krásnou bonsaj. Naší nejstarší, nejdražší a asi nejzajímavější bonsají je tis červený, který pochází z roku 1920."
Šárka Nováková, tisková mluvčí Zoo Ostrava: "Speciální prohlídky bonsají jsou zahrnuty v ceně vstupného do zoo, ale zájemce prosíme, aby se registroval přes náš online systém, protože kapacita prohlídek je omezená. Když se potom přihlásí, budou v den konání čekat v 11 hodin u vstupu do zoo, respektive u výběhu plameňáků, kde si pak skupinu vyzvedne průvodce a odvede je do těch skleníků."
Komentované prohlídky s průvodcem budou probíhat během února každý víkend.
---
Díky pěstounské péči na přechodnou dobu nemusí být v Ostravě děti umisťovány do ústavů. Mezi krátkodobými pěstouny je také Iva Janečková ze Slezské Ostravy, která se se svým manželem pěstounství věnuje už devět let. Za tu dobu prošlo manželům rukama 11 dětí.
Dočasnému pěstounství se na území města v současnosti věnuje 25 žen a 8 mužů. Za poslední dva roky přibylo 14 nových žádostí o tuto náročnou a důležitou službu. V loňském roce se v Ostravě krátkodobí pěstouni postarali celkem o 37 dětí.
Zbyněk Pražák (SPOLU), náměstek primátora pro sociální věci: "Musím s hrdostí říct, že v současné době máme v Ostravě 33 krátkodobých pěstounů, kteří v případě, že dítě potřebuje péči, že se o něj rodina nestará, tak jsou na nějakou dobu umístěny právě do těchto pěstounských rodin a náhradní rodiče se o ně starají."
Takovými rodiči jsou i manželé Janečkovi ze Slezské Ostravy, kteří se pěstounství věnují už devět let.
Iva Janečková, pěstounka: "Začali jsme v roce 2015 s manželem. Od ledna jsme byli pěstouni, hned jsme dostali první miminko. Do dnešního dne máme za sebou 11 dětí, máme jedenáctou holčičku. Převážně to byla miminka, brávali jsme je z porodnice, akorát tři děti byly větší: desetiletá, čtyřletý, a ještě osmiletá holčička. S manželem jsme spokojení, bydlíme v malém rodinném domku v Muglinově, děti tam mají klid. My máme děti, které spinkají, nikdo nám to nechce věřit, ale je to tak. Děláme to rádi."
Paní Janečková ale přiznává, že ne vždy je to jednoduché, a to hlavně v začátcích, kdy si pěstouni musejí zvyknout na to, že mají děti jen na omezenou dobu.
Iva Janečková, pěstounka: "My víme, že to není o nás. Dneska už jsem na takové úrovni. Jasně, ty první děti byly takové nejvíc, ale dneska vím, že to není o nás. Máme radost, že se dětem daří. Všechny děti můžeme vídat, ale s tím počtem těch dětí už se to tak nedá, protože vždycky nějaké dítě máme v péči."
Dagmar Macháčková (ANO), radní pro sociální věci, ÚMOb Slezská Ostrava: Jsem velice ráda, že máme pěstounské rodiny jak na území celé Ostravy, tak i u nás ve Slezské Ostravě. Je to velice záslužná činnost, jelikož se starají o děti, které nemají rodinu a takhle by zůstaly někde v ústavu a neměly by tu péči a to, co potřebuje každé dítě: lásku, hřejivý pocit domova."
Právě takový pocit dávají dětem manželé Janečkovi a jejich rodinný dům ve Slezské Ostravě. Jinde než tam už by žít nechtěli.
Iva Janečková, pěstounka: "Nám se tam žije dobře. Je to moje rodiště, já jsem tam bydlela, po smrti rodičů jsme se vrátili, zrekonstruovali si po nich domek, takže já jsem zpátky doma. Já jsem takový ten emoční typ, takže já jsem tam šťastná. A manžel, tím, že naproti bydlela jeho babička a tak jsme se i seznámili, tak je víceméně taky doma. Takže Slezská – jsme spokojení."
---
Sbory dobrovolných hasičů ze Slezské Ostravy se po roce opět sešly na valných hromadách, kde hasiči zhodnotili uplynulý rok a projednali plány na ten letošní. Dva sbory na výročních valných hromadách oslavily 130 let od svého založení.
Antošovice, Heřmanice, Koblov, Kunčičky a Muglinov. Všechny tyto části Slezské Ostravy mají svůj sbor dobrovolných hasičů, který se stará o bezpečí jejich obyvatel, případně obyvatel obvodu, celého města, nebo kraje.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "Městský obvod Slezská Ostrava je zřizovatelem pěti jednotek sboru dobrovolných hasičů. U každé z těchto jednotek funguje i sbor dobrovolných hasičů. Pro nás samozřejmě jsou jednotky důležité, když nastane nějaký požár, kdy je potřeba technická pomoc, a využívá je hodně i hasičský záchranný sbor jako pomocníky při svých zásazích."
Sbory dobrovolných hasičů zároveň fungují také jako komunitní organizace. Jejich náplní je tak i pořádání kulturních, sportovních a společenských akcí, nebo práce s mládeží.
Zdeněk Gvuzď, starosta SDH Muglinov: "Máme tam naplánovanou soutěž pro děti, máme tam naplánovanou soutěž pro dospělé, dále tam máme naplánované stavění a kácení májky a teď 9. února nás čeká největší akce sboru, kterou je hasičský ples."
Radovan Šugar, starosta SDH Ostrava-Heřmanice: "Co se týká loňského roku, tak byl velice úspěšný hlavně co se týká dětí. Máme jednoho mistra ČR v běhu na 60 metrů a dvě vicemistryně. Pak máme i spoustu dalších úspěchů. Co se týká jednotky, tak stále fungujeme skvěle, máme teď i hodně nových členů."
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "Dobrovolné hasiče přitom podporujeme nejen dotacemi z rozpočtu městského obvodu, které čerpají právě na nejrůznější akce nebo na hasičský sport, ale také podporujeme finančně fungování hasičských zbrojnic, kde platíme nejen energie, ale i nejrůznější opravy. V letošním roce například běží výstavba nové hasičské zbrojnice právě tady v Heřmanicích a do budoucích let plánujeme také vybudování nového hasičského areálu, kde by mohli právě naši dobrovolní hasiči trénovat hasičské sporty."
Loňský rok se u Heřmanického a Muglinovského sboru nesl v duchu oslav 130 let od jejich založení. Výročí si připomněli na výročních valných hromadách.
Zdeněk Gvuzď, starosta SDH Muglinov: "My jsme to měli dalo by se říci v měsíci říjnu, kdy jsme dělali od naší nové hasičské zbrojnice průvod do restaurace Prostor, kde na to taky navazovala výroční valná hromada sboru, kdy jsme zhodnotili uplynulých 10 let."
Radovan Šugar, starosta SDH Heřmanice: "Co se týká 130 let, já jsem tady krátce, teprve sotva 15 let, takže tam se o té historii moc povídat nedá. To by musel být někdo ze starších členů, ale my jsme slíbili tomu nejstaršímu členovi, kterému teď budeme dávat ocenění, protože je tady už 60 let, že to aspoň těch dalších 60 let vydržíme a že mu neuděláme ostudu."
---
V zázemí ostravské zoo se začátkem roku narodilo osm kriticky ohrožených ryb ze Sulawesi. Není to ale jediná letošní novinka. Od února nabídne Zoo Ostrava zájemcům komentované prohlídky kolekce bonsají, která je jinak v tomto období veřejnosti nepřístupná. Díky tomu mohou návštěvníci zastihnout bonsaje ještě v květu.
Prvním letošním přírůstkem ostravské zoo jsou medaky Sarasinovy. Jedná se o endemity jezera Lindu na indonéském ostrově Sulawesi. Nikde jinde se v přírodě volně nevyskytují a Zoo Ostrava je jednou z mála institucí, která tyto vzácné ryby chová.
Markéta Rejlková, zooložka Zoo Ostrava: "Nejvíc spolupracujeme se zahradou ve Wrocłavi v Polsku, kde tento druh také dlouhodobě chovají. Třetí zahrada je ve Vídni v Rakousku. To jsou v podstatě jediné 3 instituce, které tuto rybu dlouhodobě chovají a odchovávají."
O tom, že to ostravští zoologové s ohroženými rybami umí, svědčí jejich stálá populace i nové přírůstky.
Markéta Rejlková, zooložka Zoo Ostrava: "Nově máme osm rybiček, to jsou ty, co se vylíhly teď na začátku roku. Jinak ty počty u nás kolísají. Máme jich vždycky několik desítek, klidně i přes 100. My je tady necháme rozmnožovat se přirozeně, kontrolujeme, abychom měli stále rostoucí populaci."
Nové medaky se vylíhly začátkem ledna a návštěvníci je bohužel neuvidí. Zoo je chová v nepřístupném akvaristickém zázemí. Botnické zázemí letos naopak ostravská zoo zpřístupnila dříve a připravila v něm komentované prohlídky sbírky bonsají.
David Kubala, botanik a průvodce Zoo Ostrava: "Nově tady můžeme za mnou vidět výstavu bonsají. Rozhodli jsme se je zpřístupnit i teď v zimním období, protože se může stát, že některé naše bonsaje, konkrétně azalky, které tady máme, nám vykvétají časně brzo a někteří návštěvníci, když se potom bonsaje stěhují k hlavní vrátnici, je nestačí obdivovat. Ony nám vykvétají někdy tady, přímo v tomto záložním foliovém skleníku, takže jsme se rozhodli to zpřístupnit tak, aby byla možnost si prohlédnout krásné květy těch azalek."
Ve skleníku jsou miniaturní stromy přes zimu uschovány, aby se předešlo jejich poničení. Vypěstovat bonsaj totiž trvá mnoho let a je to jeden z důvodů, proč jsou tak vzácné.
David Kubala, botanik a průvodce Zoo Ostrava: "Samozřejmě máme bonsaje, které jsou teplomilné, to znamená třeba z Pacifiku, nebo jsou tady bonsaje, které patří do našeho prostředí, ale skladujeme je dovnitř do tohoto foliového skleníku, abychom zabránili poškození třeba sněhem, nebo mrazem. Všechny ty bonsaje jsou samozřejmě vzácné, protože udělat bonsaje trvá velmi dlouho, někdy to trvá desítky, někdy stovky let, než vypěstujete takovou krásnou bonsaj. Naší nejstarší, nejdražší a asi nejzajímavější bonsají je tis červený, který pochází z roku 1920."
Šárka Nováková, tisková mluvčí Zoo Ostrava: "Speciální prohlídky bonsají jsou zahrnuty v ceně vstupného do zoo, ale zájemce prosíme, aby se registroval přes náš online systém, protože kapacita prohlídek je omezená. Když se potom přihlásí, budou v den konání čekat v 11 hodin u vstupu do zoo, respektive u výběhu plameňáků, kde si pak skupinu vyzvedne průvodce a odvede je do těch skleníků."
Komentované prohlídky s průvodcem budou probíhat během února každý víkend.
---
Díky pěstounské péči na přechodnou dobu nemusí být v Ostravě děti umisťovány do ústavů. Mezi krátkodobými pěstouny je také Iva Janečková ze Slezské Ostravy, která se se svým manželem pěstounství věnuje už devět let. Za tu dobu prošlo manželům rukama 11 dětí.
Dočasnému pěstounství se na území města v současnosti věnuje 25 žen a 8 mužů. Za poslední dva roky přibylo 14 nových žádostí o tuto náročnou a důležitou službu. V loňském roce se v Ostravě krátkodobí pěstouni postarali celkem o 37 dětí.
Zbyněk Pražák (SPOLU), náměstek primátora pro sociální věci: "Musím s hrdostí říct, že v současné době máme v Ostravě 33 krátkodobých pěstounů, kteří v případě, že dítě potřebuje péči, že se o něj rodina nestará, tak jsou na nějakou dobu umístěny právě do těchto pěstounských rodin a náhradní rodiče se o ně starají."
Takovými rodiči jsou i manželé Janečkovi ze Slezské Ostravy, kteří se pěstounství věnují už devět let.
Iva Janečková, pěstounka: "Začali jsme v roce 2015 s manželem. Od ledna jsme byli pěstouni, hned jsme dostali první miminko. Do dnešního dne máme za sebou 11 dětí, máme jedenáctou holčičku. Převážně to byla miminka, brávali jsme je z porodnice, akorát tři děti byly větší: desetiletá, čtyřletý, a ještě osmiletá holčička. S manželem jsme spokojení, bydlíme v malém rodinném domku v Muglinově, děti tam mají klid. My máme děti, které spinkají, nikdo nám to nechce věřit, ale je to tak. Děláme to rádi."
Paní Janečková ale přiznává, že ne vždy je to jednoduché, a to hlavně v začátcích, kdy si pěstouni musejí zvyknout na to, že mají děti jen na omezenou dobu.
Iva Janečková, pěstounka: "My víme, že to není o nás. Dneska už jsem na takové úrovni. Jasně, ty první děti byly takové nejvíc, ale dneska vím, že to není o nás. Máme radost, že se dětem daří. Všechny děti můžeme vídat, ale s tím počtem těch dětí už se to tak nedá, protože vždycky nějaké dítě máme v péči."
Dagmar Macháčková (ANO), radní pro sociální věci, ÚMOb Slezská Ostrava: Jsem velice ráda, že máme pěstounské rodiny jak na území celé Ostravy, tak i u nás ve Slezské Ostravě. Je to velice záslužná činnost, jelikož se starají o děti, které nemají rodinu a takhle by zůstaly někde v ústavu a neměly by tu péči a to, co potřebuje každé dítě: lásku, hřejivý pocit domova."
Právě takový pocit dávají dětem manželé Janečkovi a jejich rodinný dům ve Slezské Ostravě. Jinde než tam už by žít nechtěli.
Iva Janečková, pěstounka: "Nám se tam žije dobře. Je to moje rodiště, já jsem tam bydlela, po smrti rodičů jsme se vrátili, zrekonstruovali si po nich domek, takže já jsem zpátky doma. Já jsem takový ten emoční typ, takže já jsem tam šťastná. A manžel, tím, že naproti bydlela jeho babička a tak jsme se i seznámili, tak je víceméně taky doma. Takže Slezská – jsme spokojení."
---
