Pokud člověku selhávají životně důležité funkce, záleží na každé minutě. Než přijede záchranná služba, může už být pro zraněného pozdě. Tyto ženy viděly, jak na ulici zkolaboval starší muž. Ihned volali na dispečink a zahájily asistovanou resuscitaci.
Gabriela Siváková, žena, která poskytla první pomoc: “Měla jsem strach, protože jsem nevěděla jestli je živý, nebo mrtvý. Když jsme ho otočili, byl celý modrý a od krve. Přesto jsme ho oživovali, chtěli jsme mít naději, že ho oživíme, ale nebyla tam šance”.
Muže se nepodařilo bohužel oživit ani zdravotníkům. Přesto si ženy, které pracují jako veřejně prospěšní pracovníci, zasloužily uznání.
Jana Feberová (ČSSD), primátorka města: “Tím, že chodí v terénu, tak se setkávají se spoustou případů, kdy je třeba pomoci a zasáhnout. Jsou vystaveni řadě nebezpečných situací, ale tyto dámy nás přesvědčily, že to zvládají i lépe než chlapi”.
Záchranáři vítají pokud jsou lidé ochotni poskytnou první pomoc. Ne každý se ale v podobné situaci zachová stejně.
Lukáš Humpl, tiskový mluvčí HZS MKS: “Setkáváme se samozřejmě i s neochotou, obavami, strachem z případného poškození pacienta, až po úplné odmítnutí s argumentem, že už přivolali záchrannou službu a tím splnili svou občanskou povinnost. To je samozřejmě velký omyl”.
Tyto ženy jsou ale přesvědčeny, že by poskytly první pomoc za všech okolností.
