Ostravskem po čtyři dny projížděly nablýskané mercedesy, finále bylo pod pecemi

Martin Polášek, organizátor akce: „Jsou to vesměs historické vozy, které jsou od první světové války až do současnosti. Je to výroční sraz Mercedes-Benz klubu Česká republika. V tomto roce tady máme mezinárodní účast. Máme tady 12 posádek z Polska a jednu posádku z Rakouska.“

Marian Hartmann, účastník akce: „Mám tady dvě auta, s jedním jezdí syn. Je to W124, má objem 4,2 litru a osmiválec. To už mám asi šest nebo sedm let. Neustále se samozřejmě udržuje, chce to pořád do něj nějaké peníze investovat. Pak tady máme CL 600, dvanáctiválec, to má moje žena. Akorát nám praskl klínový řemen, takže zatím stojíme tady a čekáme na odtahovku. Dneska to tedy máme takové zpříjemněné. Prapůvodně jsem si chtěl koupit Audi Q7 a kolega mi nabídl Mercedes ML, tak jsem si ho vzal a od té doby jsem k Mercedesům přilnul. Nebylo to tak, že bych v tom žil od narození, to samozřejmě ne, ale nějak mě to chytlo. Potom, když se naskytla příležitost pořídit nějaký vůz, tak se prostě pořídil domů. A pak další krám domů a další krám domů. Člověk si s tím musí pořád trochu hrát. Stojí to samozřejmě peníze, ale je to takový velký koníček. Převážně jezdíme na hlavní srazy. Byli jsme třeba na Mácháči, byli jsme v Liberci. Pro nás je to většinou pět hodin cesty, teď to máme z Bruntálu do Ostravy nebo na Těrlicko hodinu. Jezdíme ale pravidelně, byli jsme i na Slovensku. Když ty srazy jsou a stojí za to, jedeme. Vinobraní je úplně nejlepší, ta akce na Moravě, takže tam samozřejmě jezdíme také. Hlavně je to ale o lidech. Člověk si s nimi popovídá a je to super.“

Martin Polášek, organizátor akce: „V první řadě se jedná o setkávání lidí, kteří vyznávají lásku k historickým vozidlům. Chtějí poznávat jiná místa, než kde bydlí. Takže je to spíše o pohodě, užít si místní krásy a atmosféru daného místa. Já sám se tady účastním jako pořadatel s vozem 124 Cabrio z roku 1992 a jinak jsou tady skutečně samé krásné kousky.“