Nové Bazaly by měly mít kapacitu zhruba 20 tisíc diváků a stát na místě původního stadionu. Jejich podobu navrhlo španělské architektonické studio L35 Arquitectos, které zvítězilo v mezinárodní soutěži. Právě s ním nyní Ostrava schválila smlouvu na projektovou dokumentaci. Za více než 273 milionů korun má město získat kompletní projekt včetně stavebního povolení a autorského dozoru.
Richard Vereš, primátor Ostravy: „Chtěl bych ještě vypíchnout, že jsme vlastně tu cenu i mírně snížili, a to zhruba o 6 milionů korun, a dále jsme tam ještě provedli tzv. vyhrazenou změnu závazků, to znamená 12 milionů korun, které předpokládáme, že nebudeme muset vydat.“
Smlouva zahrnuje i řadu speciálních studií, které v původní architektonické soutěži nebyly. Projektanti budou například řešit pohyb tisíců fanoušků, vybavení interiérů nebo klimatické podmínky na stadionu. Počítá se dokonce s testováním ve větrném tunelu.
Lukáš Semerák (Ostravak), člen Rady města Ostravy: „My k tomu projektu přistupujeme velmi pečlivě a opravdu se poučujeme na chybách, které nás tady u koncertní síně potkaly. Co se týče časů, které vás zajímají, tak očekáváme, že do dvou let, to znamená do konce roku 28, bychom měli mít pravomocné stavební povolení.“
Samotná stavba by podle dosavadního harmonogramu měla začít v roce 2029. Zatím ale není jasné, kdo ji zaplatí. Celkové náklady včetně pozemků, projektování a souvisejících služeb odhaduje vedení města na 5 miliard korun.
Richard Vereš (ANO), primátor Ostravy: „Já pořád počítám s tím, že se budeme blížit pěti miliardám korun, včetně všech nákladů, to znamená projekt, pozemky, stavba jako taková, všechny související služby, které s tím jsou.“
Ostrava nechce tak velkou investici hradit sama. V následujících dvou letech proto bude jednat se státem, Moravskoslezským krajem i soukromými investory. Ve hře je také model, kdy by město náklady splácelo postupně.
Richard Vereš (ANO), primátor Ostravy: „Určitě je iluzorní, že by to Ostrava financovala celé ze svého rozpočtu. To si myslím, že máme i tu shodu, že takhle bychom to určitě nechtěli, ale jsou dneska externí zdroje, ať už státní nebo z jiných zdrojů, které můžeme na to použít.“
Jednou z možností je zapojení soukromého partnera, který by stadion postavil a následně provozoval. Podobný model využívá například polská Varšava. Ostrava by tak nemusela zaplatit miliardy najednou, ale investici by rozložila do delšího období.
Lukáš Semerák (ANO), člen Rady města Ostravy: "Neexistuje důvod, aby to bylo více, nebude to ani méně. Opravdu my jsme na tom rok pracovali navíc, jakkoliv ta smluv uzavřená ze španělským studiem L35 Arquitectos, tak vlastně je vytvořen celý projektový tým. Tady asi mohu říct, že hlavním subdodavatelem bude pražská firma Casua Praha, ale kromě toho vlastně je tam dalších asi šest významných dodavatelů, ať už na statiku, na osvětlení, na ten tepelný komfort a podobně. Takže je to tým, který zastřešuje to španělské studio."
Pokud se podaří dodržet harmonogram a zajistit potřebné peníze, nový stadion by mohl být dokončen v roce 2031. Vedení města ale připouští, že právě financování může termín zahájení stavby posunout.