Otevření nové expozice Havířská balada: Sto roků hornictví v umění proběhlo slavnostní vernisáží v reprezentačním sále zámku Fryštát za účasti představitelů města, Národní galerie Praha a regionálních výtvarníků. Slavnostní zahájení spestřil svým vystoupením Mužský komorní sbor Permoníku. Poté se všichni hosté přesunuli do Lottyhausu, kde se vystavená díla nachází.
Roman Nogol, tajemník MMK: "Jsem rád, že jsme navázali na spolupráci s Národní galerií, která tady měla expozici už 20 let a myslím, že to nebude poslední aktivita Národní galerie, kterou tady v Karviné bude prezentovat. Myslím, že jsou tady zastoupeni opravdu špičkoví umělci, jména jako Gutfreund, Zrzavý, Lhoták a podobně."
Andrzej Bizoń (nestr. za SOCDEM), náměstek primátora Karviné: "Jsem přesvědčen, že autoři, kteří jsou zde prezentováni, dávají ten obraz těžké práce a toho všeho, co horníci pro celou ČR a byl bych moc rád, kdyby tato expozice nesloužila pouze občanům města Karviné, ale aby se na ni přijeli podívat i lidé z celé ČR a okolních států, protože není vždy pravidlem, že sbírky Národní galerie jsou v regionech a za to jsme velmi rádi.”
Uměleckých děl s hornickou tématikou má Národní galerie ve své sbírce mnoho, sem do Karviné byla převezena jen část.
Alicja Knast, generální ředitelka Národní galerie Praha: "Bylo omezení a to je tento prostor, není velký, tak jsme tady velké sochy nebo velké obrazy nemohli dát. Měli jsme i chuť udělat něco většího, ale zámek Fryštát má své omezení a musíme se toho držet. Když se podíváme na hornictví, tak od 1. republiky, přes válečné a poválečné období, komunismus, normalizace, všechno tady je. Myslím si, že ta vizuální kultura, to vizuální vzdělání je částí toho, co nás posouvá dál v pochopení. Protože my už často pamatujeme málo nebo nic a tak je velmi dobré se na to podívat očima umělců, podívat se jejich očima na ten čas."
Expozice je doplněna i o zapůjčené práce současných umělců a najdete tady i díla karvinských rodáků Václava Jiráska a Jakuba Špaňhela.
Rado Ištok, kurátor Sbírky umění po roce 1945 Národní galerie Praha: "Těch autorů, kteří se věnovali hornické tématice je široká škála. Od autorů, kteří jsou spojeni s regiony jako je Mostecko nebo Ostravsko a Karvinsko a je tady i hodně brněných nebo pražských autorů. Za mnou je obraz od Jaroslava Krále, což je brněnský autor. Nebyl to jen umělec, ale i organizátor brněnského uměleckého života a ten obraz je z roku 1924, takže vznikl přesně před 100 lety a představuje hlavu horníka, která je i na plakátě expozice."
V dílech se často odráží realismus, tvrdost lidského života, těžké životní zkušenosti, ale i smysl pro pospolitost a sdílenou odpovědnost.
Rado Ištok, kurátor Sbírky umění po roce 1945 Národní galerie Praha: "Na expozici uvidíte velkou škálu výtvarných projevů, od malby přes grafiku až po sochu. Jedním z cílů této expozice je přes tu optiku hornictví představit dějiny umění 20. století. Návštěvníci se mohou seznámit s krajinomalbou, s portrétnou malbou nebo se žánrovými výjevy, s kostýmovými návrhy. Takže se nejedná o to, abychom viděli horníka za horníkem, ale vidíme velkou škálu motivů."
Sbírka Národní galerie bude v Lottyhausu umístěna nejméně po dobu pěti let. Veřejnost si ji může prohlédnout denně od 10 do 16 hodin kromě pondělka, kdy je zámek Fryštát uzavřen.