Filip, stejně jako ostatní děti, které minulý čtvrtek a pátek přišly do základní školy ve stonavě, je ještě předškolák. Za půl roku se to ale změní. Bude z něj regulérní prvňák. Už ví, že ho čeká učení, za které paní učitelky dávají žákům známky.
Filip Jančo: "Jedničku a pětku. A ty bys chtěl jaké známky? Jedničky. Proč? To je lepší."
Že na jedničky má, Filip ukázal při zápisu. Namaloval krásného sněhuláka a obrázek si také podepsal, poznal všechny barvy, zkonstruoval autíčko, spočítal, že v hodu kostkou vyhrál, přečetl písmenka a rozdělil slovo na slabiky.
Rastislav Jančo, Filipův otec: "Je toho dost, je to docela pro ně těžké, ale myslím, že to zvládneme, že nebude problém."
Marcela Jančová, Filipova maminka: "Hlavně abychom mu uměli pomoct, protože jinak se učilo za nás a jiné je to teďka."
Ale s tím si Filip s pomocí paní učitelky poradí. Do školy se těší, radost mu kalí jen to, že se nejspíš nesejde v jedné lavici se svým nejlepším kamarádem.
Filip Janča: "Vedle něho nemůžu sedět, protože když já půjdu do první třídy, tak Daneček půjde už do druhé."
A tak bude Filip sedět třeba vedle Terezky Čubové. Ta si své místo vybrala hned.
Tereza Čubová: "Chtěla bych sedět tam vzadu. Proč? Protože tam bude spousta kamarádů."
Opravdu jich tam bude spousta. První třída totiž bude v příštím školním roce spojena s některou s vyšších tříd.
Elen Wawrzyková, učitelka: "Pro děti to vůbec není na škodu, naopak. Těch informací je spousta, které děti nezachytí, když jsou v samostatné třídě. Myslím, že je to založeno na té samostatnosti, takže děti se naučí spoléhat samy na sebe, a to je velké plus pro další práci."
Renata Čubová, matka Terezy: "Já doufám, že to zvládneme stejně dobře jako ostatní, že to dramatické nebude."
Určitě nebude, budoucí prvňáci jsou na školu dobře připraveni jednak z mateřské školy, jednak z domova.
