V hotelu na Horní Bečvě strávilo 19 žáků sedmé, osmé a deváté třídy stonavské Záklakladní školy šest báječných dnů. Lépe řečeno, většinu dnů trávili na nedaleké sjezdovce. Sněhu si na rozdíl od loňska užili dost a počasí jim také vyšlo. Prý až příliš. Když přijeli, mrzlo a teď přišla obleva.
Jana Haroková, učitelka: "Ten sníh byl tvrdý, mnohem lépe se dělaly obloučky, teď se to boří. Musí to děcka tlačit mnohem víc do kolen, je to náročnější, děcka unavená, my taky."
Zkušení lyžaři, kteří už absolvovali několik výcviků, si užívají i na mokrém sněhu. I letos jsou ale mezi nimi tací, kteří tady stanuli na lyžích poprvé. A když je vlek vyvezl na kopec, v očích měli strach.
Jana Haroková, učitelka: "Děcka se s tím musí smířit a zabojovaly."
Anketa, děti: 1. "Prostě nesmím spadnout a jezdím v pluhu." 2. "Já mám strach, že srazím dole lidi, když neumím brzdit moc."
Ale i to se děti naučily zvládat. Kvůli tomu také spolu s lyžováním trénovaly pády.
Anketa, děti: 1. "No abychom se naučili pořádně zvednout a nesjeli dolů, tak se to musíme naučit." 2. "Mě to začíná bavit, už se začínám učit, ale pořád padám, no."
Jana Haroková, učitelka: "Třetí den už lyžujeme a děcka jsou super. Vyjedou vlekem, dokážou udělat, co po nich chceme, velmi se snaží."
Že přitom vydají hodně energie, je vidět i v jídelně. Na talířích žádné zbytky nezůstávají. Hlavně proto, že prý zdejší kuchařky vaří chutně a žádné jídlo neošidí. Pohoda vládne od budíčku až po večerku.
Anketa, děti: 1. "Je to asi nejlepší lyžák, je dobrá parta a hodně se nasmějeme." 2. "Ráno se vzbudíme, nasnídáme, máme chvilku volno, převlékneme se, jdeme na svah, lyžujeme, pak kolem půl dvanácté přijdeme, obědváme, zase máme klid, pak zase jdeme lyžovat."
