Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • Načítám...
>

Eko magazín: "Společnost, která ničí půdu, ničí sama sebe"

Celý MS kraj |

Winston Churchill kdysi řekl: Společnost, která ničí půdu, ničí sama sebe…, tento odkaz provázel celou mezinárodní konferencí zaměřenou na půdu a její záchranu. Ochrana půdy je téma, které bychom neměli opomíjet, vždyť jeden její centimetr vzniká celých sto let!

Každý rok se v Česku zastaví až 230 hektarů orné půdy, za týden zmizí čtyři hektary, denně to jsou plochy velké jako tři „Václaváky“. Na českých polích vyrůstají nové tovární haly, parkoviště, obchodní centra, satelitní městečka a silnice. Podle odborníků je zábor půdy v důsledku stavební činnosti větší než přibývání lesů a luk. A co je nejhorší.., staví se na nejúrodnějších půdách, které se nacházejí kolem velkých měst a okolo velkých silničních tahů.

”Vůbec největším problémem je výstavba a zábor orné půdy.t Jestli to půjde tímto tempem, tak za pár set let se naše republika zastaví. Je třeba tomu čelit. Zmizely krajinné prvky, protierozní meze, remízky a pod. a v rámci těchto nechráněných ploch vznikají degradační faktory, které nám půdu odnášejí z krajiny,” říká Jan Vopravil, ved. odd. Pedologie a ochrany půdy, VÚ meliorací a ochrany půdy. Tento stav pomůže zvrátit změna zemědělského hospodaření. Například na polích by pomohlo sázení tak zvaných meziplodin, které zabrání erozi půdy a ta je pak takovým jednoduchým způsobem chráněná.

”Staré íránské přísloví říká: Milý zemědělče, oblékej půdu, potom ona obleče i tebe. O půdu je zkrátka třeba se starat. My to neděláme, máme největší stavební bloky a půda je nemocná,” doplňuje Vopravil. V Česku je přes 80% půdy v nájmu a někdejší rodinný vztah k ní už dnes povětšinou chybí. A to je také jeden z problémů, na který odborníci poukazují. MS kraj na tom není o nic líp, než ostatní destinace republiky. V přímém okolí Ostravy je zřejmá velká zástavba na zemědělské půdě a přitom by se mohly využít některé opuštěné průmyslové areály.

”U nás máme půdní bloky a přitom řeky tečou do tří moří, máme ideální podmínky pro erozi, ale v ostatních zemích Evropy mají jiné rozložení pronájmu půdy. Tam se jedná maximálně o 50%. Navíc mají přísnější legislativu, ale ta se postupně mění i u nás,” doplnil Vopravil.

”Půda, to je takový atribut, o který bychom se měli starat. Je to zejména otázka hospodaření na této půdě. U nás jsou dva druhy zemědělců. První jsou takoví, kteří chtějí z půdy ekonomicky co nejvíce vytáhnout, a pak to jsou ti starší, kteří ví, co to půda je a jak dlouho trvalo, než k půdě přišli. Bohužel 20 let víme, jak to s půdou u nás je a všichni víme, jak by se to s půdou mělo dělat,” říká Oldřich Usvald, manažer MAS Regionu Poodří.

Principy záchrany půdy zaznívaly z úst řečníků i samotných zemědělců mezinárodní konference “Pro půdu - pro život” po celé oba dny. Svůj pohled na půdu včetně praktických ukázek úspěchů představil rakouský odborník a zemědělec Dr. Hartl.

”Odborníci, kteří tady přednáší jsou zástupci vysokých škol, ministerstva zemědělství, ale také jsou tady lidé z místních akčních skupin, ale také lidé z praxe,” doplnila Vandy Myšáková, Krajský koordinátor CSV, Státní zemědělský intervenční fond. "Víme, že nám ubývá půda, její kvalita. Snižuje se výměra půdy a také byla potlačena živočišná výroba a my nemáme co do půdy dávat. Dáváme průmyslová hnojiva, ale to je o ničem,” zdůraznil Usvald. 

Naštěstí jsou tady farmáři, kteří používají organická hnojiva, zelené hnojení anebo vápnění. Kvalita půdy se tak zlepšuje a k tomu výrazně napomáhá používání hluboké orby, podrývání, ruční okopávka, zkrátka práce s půdou tak, jako to dělali naši předkové před stovkami let. ”My dáváme standardně rozbory půdy na těžké kovy co pět let, abychom mohli tu svou technologii takto dělat. Neděláme s tím žádnou vědu, v podstatě se snažíme, aby byla půda co nejkvalitnější pro náš byznys,” říká Miroslav Lička, farmář Sedlnice. 

Jedním z významných rizik zabetonování krajiny jsou stále častější povodně. Při vydatných deštích voda se nemá kam vsakovat a valí se do měst a vesnic. Zásadní je i dopad na živočichy a rostliny. Nejenže se zmenšuje území, kde žijí, ale zároveň se rozdělují i populace těchto druhů, brání se jejich migraci a omezují se zdroje potravy.

"Centimetr půdy než vznikne, trvá 100 let, ale její degradace, to je otázka 2 - 5 let. Kdyby byla politická vůle tak se to dá vyřešit, ale tady vůle není, protože existuje nadnárodní lobby, které jde po půdě po stránce ekonomiky," dodává Usvald.

Nahlásit chybu


Tragická nehoda v Ostravě-Porubě: seniora na přechodu srazilo auto

Dnes 15:04 | Ostrava-Poruba | Lukáš Zavadil

Ostravští policisté vyšetřují tragickou dopravní nehodu, která se stala v neděli ráno v Ostravě-Porubě. Na ulici 17. listopadu se střetlo osobní auto Audi se starším mužem, který přecházel po přechodu pro chodce bez semaforů. Více než devadesátiletý chodec i přes poskytnutou první pomoc na místě zemřel.

Sdílená kola v Porubě jsou rok od roku vytíženější. Nejvyužívanější jsou od června do září

21. srpna 2026 14:38 | Ostrava-Poruba | Jana Lipowská

Porubané si v letních měsících užívají nejen akce, ale také projížďky na sdílených kolech. Svědčí o tom počet výpůjček, kterých v Ostravě-Porubě každým rokem přes léto přibývá.

Na sídlišti v Paskově vznikají nové zpevněné plochy

Včera 18:00 | Paskov | Michal Feber

V ulici Papírenské v Paskově v těchto dnech probíhají stavební práce, jejichž výsledkem budou nové zpevněné plochy a chodníky, které mají zlepšit podmínky pro každodenní pohyb obyvatel sídliště.

Ostravu během týdne rozezněl a roztančil Folklór bez hranic

Včera 10:27 | Ostrava-město | Andrea Holeszová

Pestrobarevné kroje, tradiční hudba a tance z různých koutů světa. Folklor bez hranic letos už po osmadvacáté propojil Ostravu s kulturami několika kontinentů.

Nebezpečná rostlina, která se hubí i deset let. Ostrava bojuje s bolševníkem

21. srpna 2026 17:14 | Ostrava-město | Anna Břenková

Způsobuje popáleniny a vytlačuje ostatní rostliny. Ostrava vyrazila do boje s bolševníkem velkolepým, jehož likvidace může trvat i deset let.

Mikrospánek? Tři zranění po čelním střetu dvou aut na Novojičínsku

Včera 12:40 | Celý MS kraj | Jiří Cileček

31letý řidič najednou přejel do protisměru. První protijedoucí mu stihl uhnout, další měl velké štěstí, že při vyhýbacím manévru rozbil jen zrcátka. Ten třetí to už ale nezvládl a následoval čelní střet. Hasiči museli ze dvou aut tři lidi vyprostit a záchranáři je přepravili do nemocnice, jeden letěl vrtulníkem. Na vině může být mikrospánek.

V Ostravě-Hrabůvce hořel byt, evakuovali devět lidí a dva psy

Včera 12:07 | Celý MS kraj | Jiří Cileček

Dvě jednotky hasičů zasahovaly v sobotu ráno u požáru bytu v Ostravě-Hrabůvce. Z domu museli evakuovat devět lidí a dva psy, událost se obešla bez zranění. Škoda je 900 tisíc korun.

V Kozlovicích v noci kvůli bouřce evakuovali dětský tábor

Včera 9:23 | Celý MS kraj | Jiří Cileček

Popadané stromy, utržená střecha i evakuace dětského tábora. Silné bouřky opět prošly i přes Moravskoslezský kraj. Hasiči měli přes noc 46 výjezdů.

Legendární bar U Waldemara prochází opravou. Radnice pro něj hledá nového nájemce

21. srpna 2026 13:56 | Ostrava-Centrum | Anna Břenková

Slavný bar U Waldemara v centru Ostravy čeká nová éra. Městský obvod Moravská Ostrava a Přívoz aktuálně rekonstruuje jeho prostory.

V Karviné se opařil roční chlapeček, do nemocnice ho přepravil vrtulník

21. srpna 2026 19:00 | Karviná | Jiří Cileček

Karvinští záchranáři spěchali v pátek v podvečer do části Nové Město. Opařil se tady teprve roční chlapeček. Po ošetření na místě ho bleskově přepravil vrtulník do ostravské fakultní nemocnice.

Kominíci

Opava Nástup: od 1. září 2026 od 30 000 do 55 000 Kč/měsíc

Na Dny NATO se po roce vrátí Red Arrows. Na nebi budou naopak chybět Gripeny

21. srpna 2026 11:28 | Celý MS kraj | Tomáš Kořistka

Legendární akrobatická skupina britského vojenského letectva Red Arrows se po roce vrátí na Dny NATO do Mošnova. Podle organizátorů to svědčí o prestiži této tradiční akce, která vždy přiláká obrovské množství návštěvníků.

Řekám chybí voda. Povodí Odry odpouští z přehrad čtyřnásobek přítoku

21. srpna 2026 10:25 | Celý MS kraj | Anna Břenková

Horké léto a minimum srážek trápí řeky v Moravskoslezském kraji. Do přehrad teď přitéká jen zlomek běžného množství vody. Přehrady ale systém drží. Povodí Odry z nich vypouští až čtyřnásobek toho, co do nich přitéká. Zachraňují tak život v řekách a zajišťují dostatek pitné vody pro celý kraj.

Hosté ve studiu: Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy

20. srpna 2026 17:10 | Celý MS kraj | Renáta E. Orlíková

Budova na Gagarinově náměstí má být přestavěna na byty

Náraz do stromu a pád při skoku. Záchranáři vyjížděli v jeden den ke dvěma zraněným trailovým cyklistům

20. srpna 2026 14:28 | Celý MS kraj | Anna Břenková

Středeční sjezdy na trailech v Moravskoslezském kraji skončily dvěma vážnými úrazy. 21letý cyklista po nárazu do stromu v Tošovicích utrpěl vážné poranění břicha a z místa byl transportován vrtulníkem. V Návsí pak po pádu utrpěl zranění nohy a ruky 14letý chlapec.

Báňští záchranáři zachraňovali lidi z vodní šachty Jeremenko

20. srpna 2026 14:25 | Celý MS kraj | Libor Běčák

Z hlubiny Vodní jámy Jeremenko v Ostravě-Vítkovicích zachraňovali báňští záchranáři lidi, kteří tam uvízli.

Eko magazín: "Společnost, která ničí půdu, ničí sama sebe"
Vydáno 19. října 2017 21:36, Celý MS kraj, Renáta E. Orlíková
Winston Churchill kdysi řekl: Společnost, která ničí půdu, ničí sama sebe…, tento odkaz provázel celou mezinárodní konferencí zaměřenou na půdu a její záchranu. Ochrana půdy je téma, které bychom neměli opomíjet, vždyť jeden její centimetr vzniká celých sto let!

Každý rok se v Česku zastaví až 230 hektarů orné půdy, za týden zmizí čtyři hektary, denně to jsou plochy velké jako tři „Václaváky“. Na českých polích vyrůstají nové tovární haly, parkoviště, obchodní centra, satelitní městečka a silnice. Podle odborníků je zábor půdy v důsledku stavební činnosti větší než přibývání lesů a luk. A co je nejhorší.., staví se na nejúrodnějších půdách, které se nacházejí kolem velkých měst a okolo velkých silničních tahů.

”Vůbec největším problémem je výstavba a zábor orné půdy.t Jestli to půjde tímto tempem, tak za pár set let se naše republika zastaví. Je třeba tomu čelit. Zmizely krajinné prvky, protierozní meze, remízky a pod. a v rámci těchto nechráněných ploch vznikají degradační faktory, které nám půdu odnášejí z krajiny,” říká Jan Vopravil, ved. odd. Pedologie a ochrany půdy, VÚ meliorací a ochrany půdy. Tento stav pomůže zvrátit změna zemědělského hospodaření. Například na polích by pomohlo sázení tak zvaných meziplodin, které zabrání erozi půdy a ta je pak takovým jednoduchým způsobem chráněná.

”Staré íránské přísloví říká: Milý zemědělče, oblékej půdu, potom ona obleče i tebe. O půdu je zkrátka třeba se starat. My to neděláme, máme největší stavební bloky a půda je nemocná,” doplňuje Vopravil. V Česku je přes 80% půdy v nájmu a někdejší rodinný vztah k ní už dnes povětšinou chybí. A to je také jeden z problémů, na který odborníci poukazují. MS kraj na tom není o nic líp, než ostatní destinace republiky. V přímém okolí Ostravy je zřejmá velká zástavba na zemědělské půdě a přitom by se mohly využít některé opuštěné průmyslové areály.

”U nás máme půdní bloky a přitom řeky tečou do tří moří, máme ideální podmínky pro erozi, ale v ostatních zemích Evropy mají jiné rozložení pronájmu půdy. Tam se jedná maximálně o 50%. Navíc mají přísnější legislativu, ale ta se postupně mění i u nás,” doplnil Vopravil.

”Půda, to je takový atribut, o který bychom se měli starat. Je to zejména otázka hospodaření na této půdě. U nás jsou dva druhy zemědělců. První jsou takoví, kteří chtějí z půdy ekonomicky co nejvíce vytáhnout, a pak to jsou ti starší, kteří ví, co to půda je a jak dlouho trvalo, než k půdě přišli. Bohužel 20 let víme, jak to s půdou u nás je a všichni víme, jak by se to s půdou mělo dělat,” říká Oldřich Usvald, manažer MAS Regionu Poodří.

Principy záchrany půdy zaznívaly z úst řečníků i samotných zemědělců mezinárodní konference “Pro půdu - pro život” po celé oba dny. Svůj pohled na půdu včetně praktických ukázek úspěchů představil rakouský odborník a zemědělec Dr. Hartl.

”Odborníci, kteří tady přednáší jsou zástupci vysokých škol, ministerstva zemědělství, ale také jsou tady lidé z místních akčních skupin, ale také lidé z praxe,” doplnila Vandy Myšáková, Krajský koordinátor CSV, Státní zemědělský intervenční fond. "Víme, že nám ubývá půda, její kvalita. Snižuje se výměra půdy a také byla potlačena živočišná výroba a my nemáme co do půdy dávat. Dáváme průmyslová hnojiva, ale to je o ničem,” zdůraznil Usvald. 

Naštěstí jsou tady farmáři, kteří používají organická hnojiva, zelené hnojení anebo vápnění. Kvalita půdy se tak zlepšuje a k tomu výrazně napomáhá používání hluboké orby, podrývání, ruční okopávka, zkrátka práce s půdou tak, jako to dělali naši předkové před stovkami let. ”My dáváme standardně rozbory půdy na těžké kovy co pět let, abychom mohli tu svou technologii takto dělat. Neděláme s tím žádnou vědu, v podstatě se snažíme, aby byla půda co nejkvalitnější pro náš byznys,” říká Miroslav Lička, farmář Sedlnice. 

Jedním z významných rizik zabetonování krajiny jsou stále častější povodně. Při vydatných deštích voda se nemá kam vsakovat a valí se do měst a vesnic. Zásadní je i dopad na živočichy a rostliny. Nejenže se zmenšuje území, kde žijí, ale zároveň se rozdělují i populace těchto druhů, brání se jejich migraci a omezují se zdroje potravy.

"Centimetr půdy než vznikne, trvá 100 let, ale její degradace, to je otázka 2 - 5 let. Kdyby byla politická vůle tak se to dá vyřešit, ale tady vůle není, protože existuje nadnárodní lobby, které jde po půdě po stránce ekonomiky," dodává Usvald.

Zdroj: https://polar.cz/index.php/zpravy/moravskoslezsky-kraj/cely-ms-kraj/11000010293/eko-magazin-spolecnost-ktera-nici-pudu-nici-sama-sebe