Hukvaldská obora má velmi členitý terén, na jejím území rostou už 280 let staré převážně bukové porosty, ale i letité aleje lip, jírovců a dubů. Obora slouží ke komerčnímu lovu dančí a mufloní zvěře. Pasoucí se stáda návštěvníci potkávají na procházce po pěšinách, kterými je celé území protkané. Hned za vstupní branou se daňci pasou od nepaměti a z jejich klidu je zřejmé, že na turisty jsou zvyklí. První kroky oborou nabízí procházku alejí. Entomologové ve stromech objevili chráněného páchníka hnědého.
Jan Filgas, vedoucí Odboru životního prostředí a zemědělství: “Páchník hnědý žije skrytým způsobem života v dutinách stromů. Jeho larvy se živí trouchem, který v těch dutinách je. Je tak zvaným deštníkovým druhem, to znamená, že tam, kde je, se vyskytuje také velké množství jiných druhů bezobratlých živočichů.” Nejčastěji se páchník hnědý vyskytuje ve starých zámeckých parcích, hrázích rybníků a oborách, kde zůstaly lesy blízké přírodě.
“Chrání se kvůli larvám, které se vyvíjí v dutinách starých stromů, které v naší krajině absolutně mizí. V MS kraji je relativně rozšířen, ale velmi omezeně vzhledem k těm podmínkám, takže jen tam, kde má páchník staré stromy, říká Jiří Vávra, entomolog z Ostravského muzea.
O hukvaldskou alej pečují odborníci, kteří před časem zjistili, že je třeba zasáhnout a staré stromy ošetřit. Zdravotní a bezpečnostní ořezy podpořily evropské peníze, a také proto mohl být součástí prací i průzkum stromů.
“V rámci projektu bylo inventarizováno všechn 333 stromů této aleje a byly identifikovány stromy, kde se páchník hnědý prokazatelně vyskytuje. Je to pouze osm stromů ze všech jedinců,” říká Jan Filgas.
Páchník ke svému životu potřebuje duté a zároveň dostatečně osluněné stromy, aby dutiny nebyly vlhké. Ty, které musely pro své stáří padnout k zemi, slouží jako broukoviště.
