Území Aglomerace Vítkovice má rozlohu 60ti hektarů, už dvacet let je tato část areálu opuštěná. V současné době tam probíhá sanace. Její součástí je odstranění objektů a zeminy, které obsahují těžké kovy a karcinogení látky. Dokud se tak nestane, celé území nemůže být využíváno. “V této části se připravoval a vsázka pro vysoké pece a zároveň tady byla slévárna barevných kovů, která sloužila pro výrobu součástek do strojních zařízení, které Vítkovice vyráběly. Aglomerace byla udělána jako jednorázový výrobní proces a je zatížená karcinogenními látkami. Navíc ve všech mostech, které tady jsou, je azbest,” komentuje stav aglomerace Jiří Michálek, odborný poradce.
Zatímco severní část bývalých provozů Vítkovic, tedy vysoké pece, koksovna a důl hlubina je chráněnou kulturní památkou. 42 objektů v části Aglomerace musí jít k zemi kvůli ekologickým zátěžím a rozhodnutí o jejich odstranění. “Jsou znečištěné jak budovy, které se bourají, to je první část stavby. Druhá část je odtěžení zemin, pak se bude provádět tak zvaný sanační překryv nekontaminovanými zeminami a materiály a další částí bude rekultivační překryv zeminou. Odtěžovat se bude do hloubky tří metrů,” komentuje sanaci území vedoucí ekologického oddělení VÍTKOVICE a. s. Hana Bártková.
“Pokud nedojde k odstranění ekologických zátěží, není možné tady ani chodit. Říká se tomu ingestivní znečištění. To znamená, že když se bude po těch půdách chodit, tak ty karcinogenní látky dostanete do sebe také. A proto se s námi Ministerstvo kultury dohodlo, že tato část bude sanována,” dodává Michálek.
Rozhodnutí o sanaci starých ekologických zátěží je staré už 16 let. Tehdy byla podepsána smlouva s Fondem národního majetku. Na realizaci tehdy nebyly k dispozici finanční prostředky. “My, jako majitelé těchto budov jsme vyřizovali potřebnou dokumentaci, to jsme stihli připravit včas, poslali jsme to na fond nebo MF, chvíli to trvalo než si to rozmysleli a takto se to v posledních letech opakovalo několikrát. Naposledy to bylo v roce 2008, kdy jsme pro projekt připravili všechno znovu a MInisterstvo financí před dvěma lety vypsalo výběrové řízení a vybralo zhotovile a ten má převzaté staveniště a realizuje akci. To, že to tak dlouho trvalo, bylo způsobeno finanční krizí a nedostatkem financí. Stát se Vítkovicím zavázal, že odstraní na vlastní náklady staré ekologické zátěže, proto to trvá tak dlouho,” říká odborný poradce.
Dominantou bývalé Aglomerace Vítkovice je komín strakáč, který se snaží zachránit Spolek Svatý Václav. Komín je ale nedílnou součástí projektu dekontaminace území. Za dobu, kdy se nepoužívá se na něm neprovádí záchovná údržba, a to se odrazilo na jeho stavu. Cihly jsou zvětralé, ochranné obruče odpadávají, je popraskaný základ komína a statiku narušují těžké stroje, které pomalu likvidují objekty kolem něj. Záměrem spolku je, aby byl komín vyňat z demoličního záměru a prohlášen za kulturní památku. Rozhodnutí ministerstva kultury by mělo padnout v nejbližších dnech. Pakliže by toto nastalo, mohlo by dojít k zastavení prací na sanaci celého území. “Iniciativa, která vznikla ze Spolku Svatý Václav může veškerou tuto akci zastavit, protože MK zakázalo další práce na komínu, ostatní práce probíhat mohou. Objednali veřejné zakázky, což je ministerstvo financí se toto nelíbí a mají prostředky na to, aby celou tuto akci z tohoto důvodů zastavili,” dodává Hana Bártková.
“Jako spolek nabízím vlastníkovi pomoc a společně s městem a krajem, ministerstva bychom rádi přesvědčili majitele komínu a celého území, aby komín zůstal zachován a navždy připomínal výrobu surového železa. Chce to udělat studie, laicky si myslím, že by se tam minimálně daly umístit návštěvnické cedulky, které by připomínaly úpravu železa. Vedle něj by mohla být kavárna, která by vydělávala na provoz samostatně stojícího komína,” říká Dominik Raška, Spolek Svatý Václav. Spolek chce pořádat kulturní akce na podporu zachování komína a založil už i transparentní účet. Dokonce zvažuje i to, že by se o komín sami členové v budoucnu starali. Pro svůj záměr hledají podporu i mezi politiky.
“Mám ke komínu subjektivní vztah, protože ho projektoval bratr mé babičky. Model měl doma, tak jsem ho vídával častěji. Pokud to jde, tak ať se komín zachrání, pokud ale ne, ať se teda zbourá. Pokud by měla záchrana komína zpozdit dekonataminaci území v horizontu roku, tak asi bych ten komín obětoval,” říká Jakub Unucka (ODS), náměstek hejtmana MS kraje.
Vítkovice ale mají podle Michálka k záchraně komína jasné stanovisko: “My nechceme komín zachovat, protože je součástí vysoutěžené státní zakázky, zhotovitel si vyřídil všechna stavební povolení a navíc i památkáři uznali, že komín je natolik znečištěn, že by nebyl pro veřejnost přínosný.”
“Z pohledu zachování komína, to je absolutně nereálné. Inspekce ŽP vydala už v roce 2002 první rozhodnutí, od té doby se už dalo něco pro komín udělat, teď už to nejde. Je kontaminovaný, je narušená statika, padají obruče,” dodává Hana Bártková.
Těžká technika už od července likviduje objekty v oblasti bývalé Aglomerace Vítkovice, zakázka je vysoutěžená za 130 mil. korun bez daně. Bourací práce mají být ukončeny za 16 měsíců. Po nezbytných úpravách pozemků tady budou vysázeny dřeviny.
