Smrkové porosty se v Jeseníkách a i jinde v Česku rozpadají, může za to kůrovcová kalamita. Zatímco se ještě donedávna těžby způsobené kůrovcem počítaly na několik málo milionů m3 ročně, letos narostla nucená těžba kalamitního dřeva na 17 milionů kubických metrů a podle propočtů budou těžby v roce 2019 trojnásobné. “Vědecké studie ukazují, že už asi za tři desítky let se smrk udrží pouze na nejvyšších vrcholcích českých hor, to znamená na Šumavě, v Krkonoších, v části Beskyd anebo v Hrubém Jeseníku. Všude jinde bude mít problémy a pravděpodobně bude docházet k rozpadu smrkových monokultur stejně jako tady v Jeseníkách, kde to tady všechno začalo,” komentuje aktuální stav smrkových porostů koordinátor kampaně Zachraňme lesy Jan Skalík. Proto se začínají řešit následky kůrovcové kalamity a k tomu výrazně mohou pomoci druhové porosty, které jsou navíc i různě staré. Ukázalo se totiž, že pokud jsou smrky ve společnosti jiných stromů, například s bukem, lípou, jedlí anebo břízou, pak přežijí. Město Albrechtice kvůli kůrovcové kalamitě přišlo o 140 ha smrkových porostů a předpokládá se, že smrky budou mizet i z dalších míst.
“Chtěli bychom, aby břízy byly jednotlivě, pod břízou aby bylo ve třech až čtyřech metrech patro buků a jedlí, které dokážou růst v zástinu s břízou a ideální by bylo, kdyby ten modřín, co je momentálně vzadu, rostl ještě nad tím. Takže by les nebyl jen plocha, ale byl by horizontálně naskládaných několik vrstev porostů a chtěli bychom, aby bylo několik druhů dřevin. Takže, když bude napaden dub, zůstane bříza jedle atp. a nebudou vznikat holiny,” doplnil správce městských lesů Města Albrechtice Herman.
Dobrovolníci Hnutí Duha ve spolupráci s Městem Albrechtice zkouší na oplocených pozemcích, kde následkem kůrovcové kalamity zůstaly po vzrostlých stromech jen pařezy, pilotní projekt. V létě na kalamitní holinu vysévali pionýrský strom břízu. Ta je jako přípravný strom velmi užitečná pro své malé nároky a odolnost. Na holinách bříza rychle zajistí půdu proti jejímu rozpadu a erozi a navíc je podporou pro další stromy, které budou vyrůstat v jejím zástinu. “Dvacítka dobrovolníků tady v srpnu v rámci kampaně “Zachraňme lesy” jamky asi každé čtyři metry. Jehličí, které tam po rozpadlých stromech leží je totiž 10 -15 cm vysoké, proto by se semínka břízy neuchytily. U jamky jsme zapíchli větvičku břízy a ta se vysemení. Už teď je vidět, že bříza je velmi životaschopná,” dodává Skalík.
Už za dva roky budou na kůrovcové holině vzrostlé břízy. Pro další stromy tak budou připraveny vhodné podmínky. Březový porost zajistí i potřebný stín. Na holinách totiž bývá v létě až 50 stupňů C. “V Městě Albrechticích máme 300 ha, kalamitou padlo 145 ha, takže máme 145 ha holin, z toho jsme dokázali 50 - 60 ha dostat do stavu, kdy tam bude malý náklad nebo už je zalesněný. Hodně nám pomohl projekt Hnutí Duha, kdy jsme 50 ha dostali do stádia přípravy před obnovou a budeme už jen nízkým nákladem vnášet cílové dřeviny,” komentuje stav správce Herman.
Za pět až 10 let už budou v albrechtických lesích stromy zajištěny. Cílem celkové obnovy je mít za zhruba 30 let smíšené lesy, ve kterých by bylo asi jen 30 % ekonomicky prospěšných smrků. “Pionýrské dřeviny, které dobře klíčí a vyrůstají i v těžkých podmínkách, se v lesnictví používaly už staletí, ale v Česku v minulých desetiletích převládalo hospodaření se smrkem. Bříza se hojně využívala ve Skandinávii. Tam se využívá při výrobě papíru a také v nábytkářství. Ukazuje se, že bříza je perspektivní strom, se kterým český průmysl doteď nepracoval, ale ta změna je určitě možná,” dodává Jan Skalík, Hnutí Duha.
Studie Mendelovy univerzity v Brně předpokládá, že kolem roku 2050 let může být ohroženo až 80% českých smrkových lesů, na jejich místo by se už další smrky neměly vysazovat. “Pomoc lesu břízou je prvním krokem, my se ale domníváme, že je nutné změnit lesnictví daleko více. Smrk bude do budoucna neperspektivní, bude se muset změnit zákon o lesnictví, ale také například zákon o myslivosti. Protože ty malé semenáčky často sejdou tím, že je ožere zvěř,” dodává J. Skalík z Hnutí Duha. “Problém máme s tím, že tyto dřeviny nám do jara sežere zvěř, pokud je neoplotíme nebo neošetříme. Já si myslím, že problematika zvěře by se měla řešit daleko více než obnova těchto holin. Stavy zvěře jsou totiž vyšší než jaké jsou nahlášeny na úřadech,” říká Herman. Správce albrechnických lesů své tvrzení dokládá příklady ze života lesa. Zatímco v oplocených územích dřeviny rostou a prospívají, na otevřeném území se jara nedožije téměř žádná. Za dva roky zaplatilo Město Albrechtice 800 tisíc korun za oplocení ploch, na kterých vysazují mladé stromky. Pokud by je ve velkém zvěř nespásala, obnova kůrovcových holin by tam probíhala daleko rychleji.
