Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • Načítám...
>

EKO MAGAZÍN: Tradiční pěstování vrb a hrušní v Poodří

Celý MS kraj |

V Poodří se budou vysazovat mladé stromky. Vedle topolů, dubů a vrb přibudou staré odrůdy hrušní. První výsadba proběhne ještě letos v Jeseníku nad Odrou. Cíl je jasný, podpořit lokální odrůdy a zároveň ochránit brouka páchníka, který je vázaný na dutiny starých stromů.

Poodří je chráněným územím evropské soustavy nejcennějších částí přírody Natura 2000. Právě tady se realizuje projekt, který podporuje místní odrůdy a má vyburcovat lidi k tomu, aby se sami vraceli nejen k souznění s přírodou, ale aby se už za pár let scházeli ke společné sklizni ovoce a vyráběli  lokální potraviny.  “V Poodří jsme zahájili projekt, který zachraňuje brouka páchníka hnědého. Je financovaný z evropského programu Live a je podporován i MŽP. Spolek Arnika na něm spolupracuje s místními ochránci přírody ve Studénce a dalšími. Cílem projektu je zajistit v Poodří evrpsky chráněného brouka páchníka hnědého a v praxi to znamená, že se pokusíme vrátit do Poodří dva typické krajinné prvky a obnovit původní hospodaření v krajině,” říká Marcela Klemensová, Arnika, Centrum pro podporu občanů.

Vrby se budou ořezávat tak, jak to dělávali kdysi hospodáři, takzvaně na hlavu. Tyto stromy jsou pak stabilnější, kmen se jim nerozlamuje a navíc vytvářejí dutiny, kde nacházejí útočiště páchníci a celá řada dalších živočichů.  “Tady je úplně vzorová ukázka toho, co brouk páchník potřebuje. Dříve hlavatá vrba, která se asem rozrostla, zpustla a aktuálně je napadená jmelím, bohužel do roka uschne. Je v ním krásná dutina, ve které byly nalezeny pobytové stopy páchníka, tedy jeho trus. Touto vrbou chceme začít, ořežeme ji a zachráníme po dobu, než dorostou další, kde se bude moci páchník rozmnožovat, kde budou moci žít jeho larvy,” říká Ivan Bartoš, ČSOP Studénka.  “Jeho larvy, toho brouka se vyvíjí v dutinách starých stromů, které v naší krajině absolutně mizí. V podstatě v přírodě není nic vzácného, pokud to má své životní prostředí, a protože tyhle prastaré stromy ač aleje a nebo solitery ve městech a v přírodě úplně mizí, tak proto je vzácný, pokud bude mít podmínky, je schopen přežít,” komentuje život páchníka Jiří Vávra, entomolog z Ostravského muzea.

A přesně na to se projekt zaměřil. Zachraňuje lokality se stromy, ve kterých se páchník vyskytuje. V případě Poodří to jsou lípy a vrby. Zároveň se vysadí nové vrby a hrušně, ty totiž brzy vytváří tolik potřebné dutiny. Zárukou delší perspektivy života brouka páchníka je pak dub a opět už zmíněné hrušně.  “Dneska se v těch obcích nedají hrušně pěstovat, kvůli rzi hrušňové, která se šíří z tújí a jalovců, ale ve volné přírodě ano, takže je velký zájem mezi lidmi, hrušně sadit. Neničí je jmelí a strom je tak perspektivní. My tedy chceme, aby to po nás převzali hospodáři, aby vysazovali hrušně, které vytvářejí dutiny, a to pro tu krajinu bude největší prospěch,” dodává I. Bartoš. 

“My bychom rádi, aby to zásadní z projektu bylo přijato jako příklad dobrého hospodaření a příklad jak se lidé mají chovat šetrně k přírodě i za hranicemi chráněné oblasti. A tak už letos na podzim ve spolupráci se starosty obcí Bernartice nad Odrou a Jeseník nad Odrou budeme ošetřovat hlavaté vrby u přítoku potoka Teplé v Bernarticích a budeme sázet hrušně s místními lidmi v Jeseníku nad Odrou,” dodává doktorka Klemensová, Arnika, Centrum pro podporu občanů.  Pěstování hrušní má v Poodří dlouhou tradici. Místní hospodáři  z nich měli odjakživa velký užitek. Vzpomeňme sušené ovoce a nebo recepty na sladká povidla, maso na hruškách a v neposlední řadě také pálení hruškovice.

“Projekt má zajímavý potenciál, přispěje k záchraně starých odrůd v Poodří a s hodou okolností nejen ČSOP, ale i další subjekty dělaly průzkum a našly spoustu starých stromů, které ještě bohatě rodí. Naštěstí mimo zastavěné části, kde je ničí rez. A prvě tyto stromy, které mají obrovskou užitkovost a nepotřebují téměř žádné zásahy, bychom chtěli šířit. Ukázka jednoho takové je tady, za mnou,” ukazuje I. Bartoš na starou odrůdu hrušně, kterou má na svém pozemku.  “Domníváme se, že to, že budeme zvyšovat biodiverzitu krajiny a zároveň lidem nabídneme benefity z pěstování, bude takový hnací motor našeho projektu a zajistí mu úspěch,” dodává Klemensová. 

Měřítkem nakolik projekt přírodě pomohl, bude rozšíření páchníka hnědého.  Jeho přítomnost znamená, že v Poodří přežijí i další ohrožené druhy rostlin a zvířat, a že se tato oblast podaří zachránit pro další generace.

Nahlásit chybu


Messalina podpořila mladé kapely na speciálním koncertě v karvinském klubu Hard Cafe

Dnes 14:33 | Karviná | Gabriela Stašová

Karvinský klub Hard Cafe se otřásl v základech, tentokrát to však měli na svědomí mnohem mladší muzikanti, než je zvykem. Kapela Messalina na svůj speciální koncert přizvala mnohem mladší hudební kolegy a ti ukázali, že v nich dřímá talent a touha něco dokázat.

Pomoc záchranářů si v MSK o Vánocích vyžádala více než tisícovka lidí

Dnes 13:21 | Celý MS kraj | Libor Běčák

Na nedostatek práce během tři vánočních dnů si zdravotníci záchranné služby v Moravskoslezském kraji rozhodně nemohli stěžovat. Celkem zasahovali o 1073 lidí.

30 let Okresní hospodářské komory v Karviné přineslo spoustu milníků a úspěchů

Dnes 14:35 | Karviná | Gabriela Stašová

Okresní hospodářská komora oslavila 30 let svého fungování. Za tu dobu sdružovala a pomohla spoustě podnikatelských subjektů k lepšímu fungování a zaštítila další služby.

Pokladničky jsou zapečetěny, Tříkrálová sbírka klepe na dveře

Včera 11:00 | Studénka | Petra Dorazilová

Charita se intenzivně připravuje na Tříkrálovou sbírku. Oslovuje dobrovolníky, chystá kostýmy, koruny a pečetí pokladničky. Koledníci vyrazí do ulic zkraje ledna.

Karvinští otužilci se sešli na Štědrý den, otužili svá těla a utužili každoroční tradici

Dnes 8:58 | Karviná | Gabriela Stašová

Karvinští otužilci se opět sešli na Karvinském moři i na Štědrý den dopoledne, aby shrnuli celý svůj rok a zakončili jej svým odvážným koníčkem. Otužování má v Karviné tradici a každým rokem se v tento den sejdou na Karvinském moři desítky příznivců otužování.


Před svinovským kostelem stojí unikátní betlém

25. prosince 2025 9:38 | Ostrava-Svinov | Pavel Straka

Ve Svinově letos poprvé vznikl obecní betlém. Nejde však jen o vánoční dekoraci, ale o nový symbol setkávání, který má lidem v uspěchané době připomenout klid a pospolitost.

56letý muž oznámil na tísňové lince, že usmrtil svého známého, pak zavěsil. Policie zveřejnila další informace k tragédii ve Vratimově

25. prosince 2025 19:19 | Celý MS kraj | Lukáš Zavadil

Policie zveřejnila další informace ke štědrovečerní tragické události ve Vratimově na Ostravsku. Policisté obvinili muže středního věku ze spáchání zvlášť závažného zločinu vraždy. Kriminalisté pokračují v intenzivním vyšetřování.

Vánoce oslavila Obec Slováků v Karviné setkáním a vystoupením folklorního souboru

25. prosince 2025 13:34 | Karviná | Gabriela Stašová

Obec Slováků v Karviné má za sebou další klasické předvánoční setkání, při němž se zpívalo a tančilo, ale především se vroucně setkávali její členové. Letos za doprovodu vystoupení souboru Velká Magurka ze Slovenska.

Park za mariánskohorskou radnicí čeká proměna. Nabídne i místo pro svatební obřady

25. prosince 2025 13:55 | Ostrava-Mariánské hory | Yvona Fajtová

Park za radnicí v Ostravě-Mariánských Horách by se měl výrazně proměnit. Radnice připravuje jeho revitalizaci a ještě před zahájením prací představila záměr místním obyvatelům. Ti se mohli zapojit do veřejné debaty a říct, co by v parku chtěli změnit.

Vánoční jarmarky letos navštívili i karvinské sportovní hvězdy házené a fotbalu

Včera 14:05 | Karviná | Gabriela Stašová

Klasickými předvánočními akcemi se na základních školách staly vánoční jarmarky. Letos hned dvě základní školy v Karviné přizvaly na tuto akci karvinské sportovce, aby zpestřili program a děti také například motivovali ke sportu.

Nedorazila k lékaři a má vypnutý telefon. Rodina měla strach o život ženy z Havířova

23. prosince 2025 17:18 | Celý MS kraj | Jiří Cileček

Rodina i policisté intenzivně pátrali po mladé ženě z Havířova. Nedorazila k lékaři a měla vypnutý telefon. Rodina měla strach o její život. Po několika hodinách od zveřejnění pátrání se žena vrátila domů.

Těšínské divadlo je otevřeno po rozsáhlé rekonstrukci

23. prosince 2025 13:25 | Celý MS kraj | Renáta E. Orlíková

Rekonstrukce Těšínského divadla přinesla moderní technické zázemí, nové prostory pro diváky i umělce a zároveň vzniklo úplně nové Divadelní a kulturní centrum. To má rozšířit nabídku kulturního vyžití v Českém Těšíně.

MSK, VŠB–TUO a Černá kostka podepsali memorandum o spolupráci, vznikne vůbec první regionální ESG datová infrastruktura v Česku

23. prosince 2025 12:30 | Celý MS kraj | Renáta E. Orlíková

Moravskoslezský kraj, VŠB–TUO a Černá kostka podepsali memorandum o spolupráci na vzniku vůbec první regionální ESG datové infrastruktury v Česku. Otevřená platforma má pomoci kraji, obcím i firmám lépe pracovat s environmentálními daty a usnadnit čerpání evropských dotací. Pilotním projektem bude připravovaná tramvajová trať mezi Ostravou a Karvinou.

EKO MAGAZÍN: Tradiční pěstování vrb a hrušní v Poodří
Vydáno 15. října 2018 14:30, Celý MS kraj, Renáta E. Orlíková
V Poodří se budou vysazovat mladé stromky. Vedle topolů, dubů a vrb přibudou staré odrůdy hrušní. První výsadba proběhne ještě letos v Jeseníku nad Odrou. Cíl je jasný, podpořit lokální odrůdy a zároveň ochránit brouka páchníka, který je vázaný na dutiny starých stromů.

Poodří je chráněným územím evropské soustavy nejcennějších částí přírody Natura 2000. Právě tady se realizuje projekt, který podporuje místní odrůdy a má vyburcovat lidi k tomu, aby se sami vraceli nejen k souznění s přírodou, ale aby se už za pár let scházeli ke společné sklizni ovoce a vyráběli  lokální potraviny.  “V Poodří jsme zahájili projekt, který zachraňuje brouka páchníka hnědého. Je financovaný z evropského programu Live a je podporován i MŽP. Spolek Arnika na něm spolupracuje s místními ochránci přírody ve Studénce a dalšími. Cílem projektu je zajistit v Poodří evrpsky chráněného brouka páchníka hnědého a v praxi to znamená, že se pokusíme vrátit do Poodří dva typické krajinné prvky a obnovit původní hospodaření v krajině,” říká Marcela Klemensová, Arnika, Centrum pro podporu občanů.

Vrby se budou ořezávat tak, jak to dělávali kdysi hospodáři, takzvaně na hlavu. Tyto stromy jsou pak stabilnější, kmen se jim nerozlamuje a navíc vytvářejí dutiny, kde nacházejí útočiště páchníci a celá řada dalších živočichů.  “Tady je úplně vzorová ukázka toho, co brouk páchník potřebuje. Dříve hlavatá vrba, která se asem rozrostla, zpustla a aktuálně je napadená jmelím, bohužel do roka uschne. Je v ním krásná dutina, ve které byly nalezeny pobytové stopy páchníka, tedy jeho trus. Touto vrbou chceme začít, ořežeme ji a zachráníme po dobu, než dorostou další, kde se bude moci páchník rozmnožovat, kde budou moci žít jeho larvy,” říká Ivan Bartoš, ČSOP Studénka.  “Jeho larvy, toho brouka se vyvíjí v dutinách starých stromů, které v naší krajině absolutně mizí. V podstatě v přírodě není nic vzácného, pokud to má své životní prostředí, a protože tyhle prastaré stromy ač aleje a nebo solitery ve městech a v přírodě úplně mizí, tak proto je vzácný, pokud bude mít podmínky, je schopen přežít,” komentuje život páchníka Jiří Vávra, entomolog z Ostravského muzea.

A přesně na to se projekt zaměřil. Zachraňuje lokality se stromy, ve kterých se páchník vyskytuje. V případě Poodří to jsou lípy a vrby. Zároveň se vysadí nové vrby a hrušně, ty totiž brzy vytváří tolik potřebné dutiny. Zárukou delší perspektivy života brouka páchníka je pak dub a opět už zmíněné hrušně.  “Dneska se v těch obcích nedají hrušně pěstovat, kvůli rzi hrušňové, která se šíří z tújí a jalovců, ale ve volné přírodě ano, takže je velký zájem mezi lidmi, hrušně sadit. Neničí je jmelí a strom je tak perspektivní. My tedy chceme, aby to po nás převzali hospodáři, aby vysazovali hrušně, které vytvářejí dutiny, a to pro tu krajinu bude největší prospěch,” dodává I. Bartoš. 

“My bychom rádi, aby to zásadní z projektu bylo přijato jako příklad dobrého hospodaření a příklad jak se lidé mají chovat šetrně k přírodě i za hranicemi chráněné oblasti. A tak už letos na podzim ve spolupráci se starosty obcí Bernartice nad Odrou a Jeseník nad Odrou budeme ošetřovat hlavaté vrby u přítoku potoka Teplé v Bernarticích a budeme sázet hrušně s místními lidmi v Jeseníku nad Odrou,” dodává doktorka Klemensová, Arnika, Centrum pro podporu občanů.  Pěstování hrušní má v Poodří dlouhou tradici. Místní hospodáři  z nich měli odjakživa velký užitek. Vzpomeňme sušené ovoce a nebo recepty na sladká povidla, maso na hruškách a v neposlední řadě také pálení hruškovice.

“Projekt má zajímavý potenciál, přispěje k záchraně starých odrůd v Poodří a s hodou okolností nejen ČSOP, ale i další subjekty dělaly průzkum a našly spoustu starých stromů, které ještě bohatě rodí. Naštěstí mimo zastavěné části, kde je ničí rez. A prvě tyto stromy, které mají obrovskou užitkovost a nepotřebují téměř žádné zásahy, bychom chtěli šířit. Ukázka jednoho takové je tady, za mnou,” ukazuje I. Bartoš na starou odrůdu hrušně, kterou má na svém pozemku.  “Domníváme se, že to, že budeme zvyšovat biodiverzitu krajiny a zároveň lidem nabídneme benefity z pěstování, bude takový hnací motor našeho projektu a zajistí mu úspěch,” dodává Klemensová. 

Měřítkem nakolik projekt přírodě pomohl, bude rozšíření páchníka hnědého.  Jeho přítomnost znamená, že v Poodří přežijí i další ohrožené druhy rostlin a zvířat, a že se tato oblast podaří zachránit pro další generace.

Zdroj: https://polar.cz/index.php/zpravy/moravskoslezsky-kraj/cely-ms-kraj/11000014350/eko-magazin-tradicni-pestovani-vrb-a-hrusni-v-poodri