Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • Načítám...
>

EKO MAGAZÍN: Tradiční pěstování vrb a hrušní v Poodří

Celý MS kraj |

V Poodří se budou vysazovat mladé stromky. Vedle topolů, dubů a vrb přibudou staré odrůdy hrušní. První výsadba proběhne ještě letos v Jeseníku nad Odrou. Cíl je jasný, podpořit lokální odrůdy a zároveň ochránit brouka páchníka, který je vázaný na dutiny starých stromů.

Poodří je chráněným územím evropské soustavy nejcennějších částí přírody Natura 2000. Právě tady se realizuje projekt, který podporuje místní odrůdy a má vyburcovat lidi k tomu, aby se sami vraceli nejen k souznění s přírodou, ale aby se už za pár let scházeli ke společné sklizni ovoce a vyráběli  lokální potraviny.  “V Poodří jsme zahájili projekt, který zachraňuje brouka páchníka hnědého. Je financovaný z evropského programu Live a je podporován i MŽP. Spolek Arnika na něm spolupracuje s místními ochránci přírody ve Studénce a dalšími. Cílem projektu je zajistit v Poodří evrpsky chráněného brouka páchníka hnědého a v praxi to znamená, že se pokusíme vrátit do Poodří dva typické krajinné prvky a obnovit původní hospodaření v krajině,” říká Marcela Klemensová, Arnika, Centrum pro podporu občanů.

Vrby se budou ořezávat tak, jak to dělávali kdysi hospodáři, takzvaně na hlavu. Tyto stromy jsou pak stabilnější, kmen se jim nerozlamuje a navíc vytvářejí dutiny, kde nacházejí útočiště páchníci a celá řada dalších živočichů.  “Tady je úplně vzorová ukázka toho, co brouk páchník potřebuje. Dříve hlavatá vrba, která se asem rozrostla, zpustla a aktuálně je napadená jmelím, bohužel do roka uschne. Je v ním krásná dutina, ve které byly nalezeny pobytové stopy páchníka, tedy jeho trus. Touto vrbou chceme začít, ořežeme ji a zachráníme po dobu, než dorostou další, kde se bude moci páchník rozmnožovat, kde budou moci žít jeho larvy,” říká Ivan Bartoš, ČSOP Studénka.  “Jeho larvy, toho brouka se vyvíjí v dutinách starých stromů, které v naší krajině absolutně mizí. V podstatě v přírodě není nic vzácného, pokud to má své životní prostředí, a protože tyhle prastaré stromy ač aleje a nebo solitery ve městech a v přírodě úplně mizí, tak proto je vzácný, pokud bude mít podmínky, je schopen přežít,” komentuje život páchníka Jiří Vávra, entomolog z Ostravského muzea.

A přesně na to se projekt zaměřil. Zachraňuje lokality se stromy, ve kterých se páchník vyskytuje. V případě Poodří to jsou lípy a vrby. Zároveň se vysadí nové vrby a hrušně, ty totiž brzy vytváří tolik potřebné dutiny. Zárukou delší perspektivy života brouka páchníka je pak dub a opět už zmíněné hrušně.  “Dneska se v těch obcích nedají hrušně pěstovat, kvůli rzi hrušňové, která se šíří z tújí a jalovců, ale ve volné přírodě ano, takže je velký zájem mezi lidmi, hrušně sadit. Neničí je jmelí a strom je tak perspektivní. My tedy chceme, aby to po nás převzali hospodáři, aby vysazovali hrušně, které vytvářejí dutiny, a to pro tu krajinu bude největší prospěch,” dodává I. Bartoš. 

“My bychom rádi, aby to zásadní z projektu bylo přijato jako příklad dobrého hospodaření a příklad jak se lidé mají chovat šetrně k přírodě i za hranicemi chráněné oblasti. A tak už letos na podzim ve spolupráci se starosty obcí Bernartice nad Odrou a Jeseník nad Odrou budeme ošetřovat hlavaté vrby u přítoku potoka Teplé v Bernarticích a budeme sázet hrušně s místními lidmi v Jeseníku nad Odrou,” dodává doktorka Klemensová, Arnika, Centrum pro podporu občanů.  Pěstování hrušní má v Poodří dlouhou tradici. Místní hospodáři  z nich měli odjakživa velký užitek. Vzpomeňme sušené ovoce a nebo recepty na sladká povidla, maso na hruškách a v neposlední řadě také pálení hruškovice.

“Projekt má zajímavý potenciál, přispěje k záchraně starých odrůd v Poodří a s hodou okolností nejen ČSOP, ale i další subjekty dělaly průzkum a našly spoustu starých stromů, které ještě bohatě rodí. Naštěstí mimo zastavěné části, kde je ničí rez. A prvě tyto stromy, které mají obrovskou užitkovost a nepotřebují téměř žádné zásahy, bychom chtěli šířit. Ukázka jednoho takové je tady, za mnou,” ukazuje I. Bartoš na starou odrůdu hrušně, kterou má na svém pozemku.  “Domníváme se, že to, že budeme zvyšovat biodiverzitu krajiny a zároveň lidem nabídneme benefity z pěstování, bude takový hnací motor našeho projektu a zajistí mu úspěch,” dodává Klemensová. 

Měřítkem nakolik projekt přírodě pomohl, bude rozšíření páchníka hnědého.  Jeho přítomnost znamená, že v Poodří přežijí i další ohrožené druhy rostlin a zvířat, a že se tato oblast podaří zachránit pro další generace.

Nahlásit chybu


V Karviné se opařil roční chlapeček, do nemocnice ho přepravil vrtulník

Včera 19:00 | Karviná | Jiří Cileček

Karvinští záchranáři spěchali v pátek v podvečer do části Nové Město. Opařil se tady teprve roční chlapeček. Po ošetření na místě ho bleskově přepravil vrtulník do ostravské fakultní nemocnice.

Řekám chybí voda. Povodí Odry odpouští z přehrad čtyřnásobek přítoku

Včera 10:25 | Celý MS kraj | Anna Břenková

Horké léto a minimum srážek trápí řeky v Moravskoslezském kraji. Do přehrad teď přitéká jen zlomek běžného množství vody. Přehrady ale systém drží. Povodí Odry z nich vypouští až čtyřnásobek toho, co do nich přitéká. Zachraňují tak život v řekách a zajišťují dostatek pitné vody pro celý kraj.

Nový Jičín vyčlenil Charitě byty pro sociální bydlení

Včera 8:20 | Nový Jičín | Petra Dorazilová

Město poskytlo Charitě čtyři byty. Ta je přidělila lidem, kteří si nemohou dovolit běžné tržní nájemné. Současně jim poskytuje odbornou sociální pomoc, která podporuje nájemníky při stabilizaci jejich životní situaci.

Báňští záchranáři zachraňovali lidi z vodní šachty Jeremenko

20. srpna 2026 14:25 | Celý MS kraj | Libor Běčák

Z hlubiny Vodní jámy Jeremenko v Ostravě-Vítkovicích zachraňovali báňští záchranáři lidi, kteří tam uvízli.

Oblíbenost sdílených kol v Porubě stále roste. K dispozici je už 74 stanic

20. srpna 2026 16:48 | Ostrava-Poruba | Jana Lipowská

Porubané si v letních měsících užívají nejen akce, ale také projížďky na sdílených kolech. Svědčí o tom počet výpůjček, kterých každým rokem přes léto přibývá.

Karviná průběžně odstraňuje nepojízdná vozidla z ulic

20. srpna 2026 13:55 | Karviná | Richard Kutěj

Karviná pokračuje v odstraňování dlouhodobě odstavených a nepojízdných vozidel z městských komunikací. Jen v letošním roce se dosud podařilo uvolnit místa, která zabíralo celkem 36 takových automobilů.

Krevní transfuze pomohla Petře překonat vážný zdravotní stav. Krevní centrum Ostrava má v létě zvýšenou spotřebu

20. srpna 2026 13:26 | Ostrava-Poruba | Anna Břenková

Krevní centrum Fakultní nemocnice Ostrava potřebuje v létě více krve. Větší spotřebu způsobují úrazy, operace i léčba vážně nemocných lidí. Zdravotníci proto prosí dárce všech krevních skupin, aby přišli darovat. Krev totiž zachraňuje životy nejen při úrazech, ale i při vážných nemocech.

Ostravu ovládlo ME v požárním sportu, čeští hasiči hned první den získali 15 medailí

20. srpna 2026 12:36 | Celý MS kraj | Renáta E. Orlíková

Moravskoslezský kraj hostí jednu z nejvýznamnějších akcí požárního sportu v Evropě. Do Ostravy přijela reprezentační družstva z jedenácti zemí. Diváky ohromila především rychlost, s jakou závodníci zdolávali cvičnou věž. Čeští reprezentanti hned první den získali 15 medailí.

Dlouhodobé sucho komplikuje provoz horských chat v Beskydech

18. srpna 2026 17:48 | Celý MS kraj | Libor Běčák

Málo vydatných srážek způsobilo problémy provozovatelům turistických chat. Jejich vodní zdroje vysychají a vodu jim musí dovážet cisterny.

Stovky hříšníků, 1,3 milionu na pokutách a opilý řidič s falešným řidičákem. Policie sečetla prázdninové kontroly

20. srpna 2026 11:50 | Celý MS kraj | Anna Břenková

Moravskoslezští policisté zkontrolovali během prázdnin přes 2200 vozidel. Odhalili stovky řidičů překračujících rychlost, s telefonem v ruce i opilého řidiče s falešným řidičákem. Na pokutách vybrali přes 1,3 milionu korun.

Na Dny NATO se po roce vrátí Red Arrows. Na nebi budou naopak chybět Gripeny

Včera 11:28 | Celý MS kraj | Tomáš Kořistka

Legendární akrobatická skupina britského vojenského letectva Red Arrows se po roce vrátí na Dny NATO do Mošnova. Podle organizátorů to svědčí o prestiži této tradiční akce, která vždy přiláká obrovské množství návštěvníků.

Hosté ve studiu: Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy

20. srpna 2026 17:10 | Celý MS kraj | Renáta E. Orlíková

Budova na Gagarinově náměstí má být přestavěna na byty

Náraz do stromu a pád při skoku. Záchranáři vyjížděli v jeden den ke dvěma zraněným trailovým cyklistům

20. srpna 2026 14:28 | Celý MS kraj | Anna Břenková

Středeční sjezdy na trailech v Moravskoslezském kraji skončily dvěma vážnými úrazy. 21letý cyklista po nárazu do stromu v Tošovicích utrpěl vážné poranění břicha a z místa byl transportován vrtulníkem. V Návsí pak po pádu utrpěl zranění nohy a ruky 14letý chlapec.

Hosté ve studiu: Libuše Foberová, ředitelka Moravskoslezské vědecké knihovny

20. srpna 2026 14:09 | Celý MS kraj | Renáta E. Orlíková

Moravskoslezská vědecká knihovna letos slaví 75 let. Za tu dobu se proměnila z instituce zaměřené především na hornictví, hutnictví a technické obory v moderní centrum vzdělávání, digitalizace a inovací.  

Oprava silnice II/452 na Bruntálsku pokračuje

20. srpna 2026 13:16 | Celý MS kraj | Lukáš Zavadil

Moravskoslezský kraj rekonstruuje silnici II/452 mezi Karlovicemi a Světlou Horou. Práce začaly 11. srpna, jde o úsek o celkové délce lehce přes 10 kilometrů.

EKO MAGAZÍN: Tradiční pěstování vrb a hrušní v Poodří
Vydáno 15. října 2018 14:30, Celý MS kraj, Renáta E. Orlíková
V Poodří se budou vysazovat mladé stromky. Vedle topolů, dubů a vrb přibudou staré odrůdy hrušní. První výsadba proběhne ještě letos v Jeseníku nad Odrou. Cíl je jasný, podpořit lokální odrůdy a zároveň ochránit brouka páchníka, který je vázaný na dutiny starých stromů.

Poodří je chráněným územím evropské soustavy nejcennějších částí přírody Natura 2000. Právě tady se realizuje projekt, který podporuje místní odrůdy a má vyburcovat lidi k tomu, aby se sami vraceli nejen k souznění s přírodou, ale aby se už za pár let scházeli ke společné sklizni ovoce a vyráběli  lokální potraviny.  “V Poodří jsme zahájili projekt, který zachraňuje brouka páchníka hnědého. Je financovaný z evropského programu Live a je podporován i MŽP. Spolek Arnika na něm spolupracuje s místními ochránci přírody ve Studénce a dalšími. Cílem projektu je zajistit v Poodří evrpsky chráněného brouka páchníka hnědého a v praxi to znamená, že se pokusíme vrátit do Poodří dva typické krajinné prvky a obnovit původní hospodaření v krajině,” říká Marcela Klemensová, Arnika, Centrum pro podporu občanů.

Vrby se budou ořezávat tak, jak to dělávali kdysi hospodáři, takzvaně na hlavu. Tyto stromy jsou pak stabilnější, kmen se jim nerozlamuje a navíc vytvářejí dutiny, kde nacházejí útočiště páchníci a celá řada dalších živočichů.  “Tady je úplně vzorová ukázka toho, co brouk páchník potřebuje. Dříve hlavatá vrba, která se asem rozrostla, zpustla a aktuálně je napadená jmelím, bohužel do roka uschne. Je v ním krásná dutina, ve které byly nalezeny pobytové stopy páchníka, tedy jeho trus. Touto vrbou chceme začít, ořežeme ji a zachráníme po dobu, než dorostou další, kde se bude moci páchník rozmnožovat, kde budou moci žít jeho larvy,” říká Ivan Bartoš, ČSOP Studénka.  “Jeho larvy, toho brouka se vyvíjí v dutinách starých stromů, které v naší krajině absolutně mizí. V podstatě v přírodě není nic vzácného, pokud to má své životní prostředí, a protože tyhle prastaré stromy ač aleje a nebo solitery ve městech a v přírodě úplně mizí, tak proto je vzácný, pokud bude mít podmínky, je schopen přežít,” komentuje život páchníka Jiří Vávra, entomolog z Ostravského muzea.

A přesně na to se projekt zaměřil. Zachraňuje lokality se stromy, ve kterých se páchník vyskytuje. V případě Poodří to jsou lípy a vrby. Zároveň se vysadí nové vrby a hrušně, ty totiž brzy vytváří tolik potřebné dutiny. Zárukou delší perspektivy života brouka páchníka je pak dub a opět už zmíněné hrušně.  “Dneska se v těch obcích nedají hrušně pěstovat, kvůli rzi hrušňové, která se šíří z tújí a jalovců, ale ve volné přírodě ano, takže je velký zájem mezi lidmi, hrušně sadit. Neničí je jmelí a strom je tak perspektivní. My tedy chceme, aby to po nás převzali hospodáři, aby vysazovali hrušně, které vytvářejí dutiny, a to pro tu krajinu bude největší prospěch,” dodává I. Bartoš. 

“My bychom rádi, aby to zásadní z projektu bylo přijato jako příklad dobrého hospodaření a příklad jak se lidé mají chovat šetrně k přírodě i za hranicemi chráněné oblasti. A tak už letos na podzim ve spolupráci se starosty obcí Bernartice nad Odrou a Jeseník nad Odrou budeme ošetřovat hlavaté vrby u přítoku potoka Teplé v Bernarticích a budeme sázet hrušně s místními lidmi v Jeseníku nad Odrou,” dodává doktorka Klemensová, Arnika, Centrum pro podporu občanů.  Pěstování hrušní má v Poodří dlouhou tradici. Místní hospodáři  z nich měli odjakživa velký užitek. Vzpomeňme sušené ovoce a nebo recepty na sladká povidla, maso na hruškách a v neposlední řadě také pálení hruškovice.

“Projekt má zajímavý potenciál, přispěje k záchraně starých odrůd v Poodří a s hodou okolností nejen ČSOP, ale i další subjekty dělaly průzkum a našly spoustu starých stromů, které ještě bohatě rodí. Naštěstí mimo zastavěné části, kde je ničí rez. A prvě tyto stromy, které mají obrovskou užitkovost a nepotřebují téměř žádné zásahy, bychom chtěli šířit. Ukázka jednoho takové je tady, za mnou,” ukazuje I. Bartoš na starou odrůdu hrušně, kterou má na svém pozemku.  “Domníváme se, že to, že budeme zvyšovat biodiverzitu krajiny a zároveň lidem nabídneme benefity z pěstování, bude takový hnací motor našeho projektu a zajistí mu úspěch,” dodává Klemensová. 

Měřítkem nakolik projekt přírodě pomohl, bude rozšíření páchníka hnědého.  Jeho přítomnost znamená, že v Poodří přežijí i další ohrožené druhy rostlin a zvířat, a že se tato oblast podaří zachránit pro další generace.

Zdroj: https://polar.cz/index.php/zpravy/moravskoslezsky-kraj/cely-ms-kraj/11000014350/eko-magazin-tradicni-pestovani-vrb-a-hrusni-v-poodri