Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • Načítám...
>

EKO MAGAZÍN: Tradiční pěstování vrb a hrušní v Poodří

Celý MS kraj |

V Poodří se budou vysazovat mladé stromky. Vedle topolů, dubů a vrb přibudou staré odrůdy hrušní. První výsadba proběhne ještě letos v Jeseníku nad Odrou. Cíl je jasný, podpořit lokální odrůdy a zároveň ochránit brouka páchníka, který je vázaný na dutiny starých stromů.

Poodří je chráněným územím evropské soustavy nejcennějších částí přírody Natura 2000. Právě tady se realizuje projekt, který podporuje místní odrůdy a má vyburcovat lidi k tomu, aby se sami vraceli nejen k souznění s přírodou, ale aby se už za pár let scházeli ke společné sklizni ovoce a vyráběli  lokální potraviny.  “V Poodří jsme zahájili projekt, který zachraňuje brouka páchníka hnědého. Je financovaný z evropského programu Live a je podporován i MŽP. Spolek Arnika na něm spolupracuje s místními ochránci přírody ve Studénce a dalšími. Cílem projektu je zajistit v Poodří evrpsky chráněného brouka páchníka hnědého a v praxi to znamená, že se pokusíme vrátit do Poodří dva typické krajinné prvky a obnovit původní hospodaření v krajině,” říká Marcela Klemensová, Arnika, Centrum pro podporu občanů.

Vrby se budou ořezávat tak, jak to dělávali kdysi hospodáři, takzvaně na hlavu. Tyto stromy jsou pak stabilnější, kmen se jim nerozlamuje a navíc vytvářejí dutiny, kde nacházejí útočiště páchníci a celá řada dalších živočichů.  “Tady je úplně vzorová ukázka toho, co brouk páchník potřebuje. Dříve hlavatá vrba, která se asem rozrostla, zpustla a aktuálně je napadená jmelím, bohužel do roka uschne. Je v ním krásná dutina, ve které byly nalezeny pobytové stopy páchníka, tedy jeho trus. Touto vrbou chceme začít, ořežeme ji a zachráníme po dobu, než dorostou další, kde se bude moci páchník rozmnožovat, kde budou moci žít jeho larvy,” říká Ivan Bartoš, ČSOP Studénka.  “Jeho larvy, toho brouka se vyvíjí v dutinách starých stromů, které v naší krajině absolutně mizí. V podstatě v přírodě není nic vzácného, pokud to má své životní prostředí, a protože tyhle prastaré stromy ač aleje a nebo solitery ve městech a v přírodě úplně mizí, tak proto je vzácný, pokud bude mít podmínky, je schopen přežít,” komentuje život páchníka Jiří Vávra, entomolog z Ostravského muzea.

A přesně na to se projekt zaměřil. Zachraňuje lokality se stromy, ve kterých se páchník vyskytuje. V případě Poodří to jsou lípy a vrby. Zároveň se vysadí nové vrby a hrušně, ty totiž brzy vytváří tolik potřebné dutiny. Zárukou delší perspektivy života brouka páchníka je pak dub a opět už zmíněné hrušně.  “Dneska se v těch obcích nedají hrušně pěstovat, kvůli rzi hrušňové, která se šíří z tújí a jalovců, ale ve volné přírodě ano, takže je velký zájem mezi lidmi, hrušně sadit. Neničí je jmelí a strom je tak perspektivní. My tedy chceme, aby to po nás převzali hospodáři, aby vysazovali hrušně, které vytvářejí dutiny, a to pro tu krajinu bude největší prospěch,” dodává I. Bartoš. 

“My bychom rádi, aby to zásadní z projektu bylo přijato jako příklad dobrého hospodaření a příklad jak se lidé mají chovat šetrně k přírodě i za hranicemi chráněné oblasti. A tak už letos na podzim ve spolupráci se starosty obcí Bernartice nad Odrou a Jeseník nad Odrou budeme ošetřovat hlavaté vrby u přítoku potoka Teplé v Bernarticích a budeme sázet hrušně s místními lidmi v Jeseníku nad Odrou,” dodává doktorka Klemensová, Arnika, Centrum pro podporu občanů.  Pěstování hrušní má v Poodří dlouhou tradici. Místní hospodáři  z nich měli odjakživa velký užitek. Vzpomeňme sušené ovoce a nebo recepty na sladká povidla, maso na hruškách a v neposlední řadě také pálení hruškovice.

“Projekt má zajímavý potenciál, přispěje k záchraně starých odrůd v Poodří a s hodou okolností nejen ČSOP, ale i další subjekty dělaly průzkum a našly spoustu starých stromů, které ještě bohatě rodí. Naštěstí mimo zastavěné části, kde je ničí rez. A prvě tyto stromy, které mají obrovskou užitkovost a nepotřebují téměř žádné zásahy, bychom chtěli šířit. Ukázka jednoho takové je tady, za mnou,” ukazuje I. Bartoš na starou odrůdu hrušně, kterou má na svém pozemku.  “Domníváme se, že to, že budeme zvyšovat biodiverzitu krajiny a zároveň lidem nabídneme benefity z pěstování, bude takový hnací motor našeho projektu a zajistí mu úspěch,” dodává Klemensová. 

Měřítkem nakolik projekt přírodě pomohl, bude rozšíření páchníka hnědého.  Jeho přítomnost znamená, že v Poodří přežijí i další ohrožené druhy rostlin a zvířat, a že se tato oblast podaří zachránit pro další generace.

Nahlásit chybu


V Ostravě-Porubě pracují na novém strategickém plánu. Platit bude do roku 2030

V Ostravě-Porubě teď pracují na novém strategickém plánu. Platit bude do roku 2030 s přesahem do roku 2040. Zapojit se do něj může i široká veřejnost a jeho cíle by měl obvod plnit nehledě na tom, kdo bude v jeho vedení.

Bývalý slavný fotbalista Tomáš Ujfaluši pomohl klubu 1. FC Poruba s náborem dětí

Fotbalový klub 1. FC Poruba hledá nové kluky a holky. Uspořádal proto nábory nových fotbalových hvězdiček. Přijít mohl každý, kdo má chuť sportovat.

Havířov bojuje s potkany, ti si ve velkém pochutnávali i v hypermarketu

Potkani představují pro města noční můru. Neustále s nimi bojují i v Havířově, kde musí opět přistoupit k plošné deratizaci. Hlodavci velké škody napáchali i v jednom hypermarketu.

Senior v nazouvácích se ztratil na procházce, policie ho našla několik kilometrů od domova

Včera 10:01 | Studénka | Lukáš Zavadil

Úterní pátrání po téměř 80letém seniorovi na Novojičínsku mělo šťastný konec. Muž, který se vydal na procházku bez mobilního telefonu a v nazouvácích, byl nalezen několik kilometrů od domova díky rychlému zásahu policie a spolupráci s veřejností. Senior byl převezen do nemocnice, kde se potvrdilo, že je v dobrém zdravotním stavu.

Začala podzimní výzva 10 000 kroků, zapojit se může úplně každý

Od října začala další pravidelná výzva 10 tisíc kroků. Kdo se do ní zapojí, zlepší si kondici a přispěje k lepšímu zdraví a životnímu stylu. Ti nejlepší budou navíc odměněni. Zapojit se mohou jednotlivci i týmy všech věkových kategorií. A soutěží se také v rámci jednotlivých měst.

Beskydský endoskopický workshop se věnoval miniinvazivním zákrokům

Nemocnice ve Frýdku-Místku pořádala další Beskydský endoskopický workshop. Lékaři a sestry, převážně z kraje, ale i Česka a Slovenska, si vyměňovali zkušenosti v oblasti gastroenterologie. Letos se řešily miniinvazivní zákroky u onemocnění, kde bylo dříve potřeba operace.

Technické služby fungují pod odborem údržby majetku, na zimu jsou připraveny

Studénka připravuje založení vlastních technických služeb. Zatím fungují jako oddělení v rámci odboru údržby majetku. Rozhodli o tom zastupitelé na poslední schůzi. Město pokračuje i v nákupu nové techniky.

Povodně zničily v Havířově cyklostezku u řeky Lučiny

Povodně zcela zničily v Havířově cyklostezku u řeky Lučiny. Magistrát musí nyní najít řešení, jaký zvolit povrch při následné rekonstrukci. Opravy začnou zřejmě až v příštím roce.

Starostka Ostravy-Poruby poděkovala všem lidem, kteří pomáhali s následky povodně

Zářijová ničivá povodeň opět ukázala, že lidé mají velká srdce. Vytopeným Porubanům pomáhaly stovky lidí, hasiči, řada firem i zaměstnanci radnice. Patří jim za to velký dík.

Je to tu! Síť stezek pro bikery v karvinském Černém lese je konečně legální

Datum 28. září se zapíše do historie oddílu karvinských bikerů jako jeden z nejvýznamnějších dnů. Oficiálně se jim podařilo zprovoznit síť stezek plnou trailů , kterou právě v tento den slavnostně otevřeli.

Beskydský endoskopický workshop se věnoval miniinvazivním zákrokům

Nemocnice ve Frýdku-Místku pořádala další Beskydský endoskopický workshop. Lékaři a sestry, převážně z kraje, ale i Česka a Slovenska, si vyměňovali zkušenosti v oblasti gastroenterologie. Letos se řešily miniinvazivní zákroky u onemocnění, kde bylo dříve potřeba operace.

Největší akcí roku v Rýmařově byly Dřevařské, lesnické a myslivecké dny

2. října 2024 17:45 | Celý MS kraj | Karel Soukop

Vždy každé dva roky se v Rýmařově koná největší akce ve městě, jakou jsou Dřevařské, lesnické a myslivecké dny. Park ve Flemmichově zahradě vždy zaplní tisíce návštěvníků, aby si užili umění dřevařů, lesnickou techniku, myslivecké expozice i kulturní programy. Nejinak tomu bylo i letos.

Senioři po povodních neuspěli s žádostí o mimořádnou pomoc

Úřad práce v souvislosti s povodněmi, které mnoha lidem zničily domovy a majetek, nabídl mimořádnou okamžitou pomoc. Bohužel, podle našich zjištění, odcházejí někteří lidé s nepořízenou. Zklamání z jednání jedné z referentek úřadu práce zažili i senioři z Českého Těšína.

Jaké formy pomoci nyní potřebují lidé postižení povodněmi

Dobrovolnická, materiální, finanční a psychosociální - to jsou druhy pomocí, které jsou nyní potřebné v oblastech zasažených povodněmi. Jejich rozdělení obstarávají nevládní organizace, ale mohou se zapojit i lidé, zejména prostřednictvím sbírek.

EKO MAGAZÍN: Tradiční pěstování vrb a hrušní v Poodří
Vydáno 15. října 2018 14:30, Celý MS kraj, Renáta E. Orlíková
V Poodří se budou vysazovat mladé stromky. Vedle topolů, dubů a vrb přibudou staré odrůdy hrušní. První výsadba proběhne ještě letos v Jeseníku nad Odrou. Cíl je jasný, podpořit lokální odrůdy a zároveň ochránit brouka páchníka, který je vázaný na dutiny starých stromů.

Poodří je chráněným územím evropské soustavy nejcennějších částí přírody Natura 2000. Právě tady se realizuje projekt, který podporuje místní odrůdy a má vyburcovat lidi k tomu, aby se sami vraceli nejen k souznění s přírodou, ale aby se už za pár let scházeli ke společné sklizni ovoce a vyráběli  lokální potraviny.  “V Poodří jsme zahájili projekt, který zachraňuje brouka páchníka hnědého. Je financovaný z evropského programu Live a je podporován i MŽP. Spolek Arnika na něm spolupracuje s místními ochránci přírody ve Studénce a dalšími. Cílem projektu je zajistit v Poodří evrpsky chráněného brouka páchníka hnědého a v praxi to znamená, že se pokusíme vrátit do Poodří dva typické krajinné prvky a obnovit původní hospodaření v krajině,” říká Marcela Klemensová, Arnika, Centrum pro podporu občanů.

Vrby se budou ořezávat tak, jak to dělávali kdysi hospodáři, takzvaně na hlavu. Tyto stromy jsou pak stabilnější, kmen se jim nerozlamuje a navíc vytvářejí dutiny, kde nacházejí útočiště páchníci a celá řada dalších živočichů.  “Tady je úplně vzorová ukázka toho, co brouk páchník potřebuje. Dříve hlavatá vrba, která se asem rozrostla, zpustla a aktuálně je napadená jmelím, bohužel do roka uschne. Je v ním krásná dutina, ve které byly nalezeny pobytové stopy páchníka, tedy jeho trus. Touto vrbou chceme začít, ořežeme ji a zachráníme po dobu, než dorostou další, kde se bude moci páchník rozmnožovat, kde budou moci žít jeho larvy,” říká Ivan Bartoš, ČSOP Studénka.  “Jeho larvy, toho brouka se vyvíjí v dutinách starých stromů, které v naší krajině absolutně mizí. V podstatě v přírodě není nic vzácného, pokud to má své životní prostředí, a protože tyhle prastaré stromy ač aleje a nebo solitery ve městech a v přírodě úplně mizí, tak proto je vzácný, pokud bude mít podmínky, je schopen přežít,” komentuje život páchníka Jiří Vávra, entomolog z Ostravského muzea.

A přesně na to se projekt zaměřil. Zachraňuje lokality se stromy, ve kterých se páchník vyskytuje. V případě Poodří to jsou lípy a vrby. Zároveň se vysadí nové vrby a hrušně, ty totiž brzy vytváří tolik potřebné dutiny. Zárukou delší perspektivy života brouka páchníka je pak dub a opět už zmíněné hrušně.  “Dneska se v těch obcích nedají hrušně pěstovat, kvůli rzi hrušňové, která se šíří z tújí a jalovců, ale ve volné přírodě ano, takže je velký zájem mezi lidmi, hrušně sadit. Neničí je jmelí a strom je tak perspektivní. My tedy chceme, aby to po nás převzali hospodáři, aby vysazovali hrušně, které vytvářejí dutiny, a to pro tu krajinu bude největší prospěch,” dodává I. Bartoš. 

“My bychom rádi, aby to zásadní z projektu bylo přijato jako příklad dobrého hospodaření a příklad jak se lidé mají chovat šetrně k přírodě i za hranicemi chráněné oblasti. A tak už letos na podzim ve spolupráci se starosty obcí Bernartice nad Odrou a Jeseník nad Odrou budeme ošetřovat hlavaté vrby u přítoku potoka Teplé v Bernarticích a budeme sázet hrušně s místními lidmi v Jeseníku nad Odrou,” dodává doktorka Klemensová, Arnika, Centrum pro podporu občanů.  Pěstování hrušní má v Poodří dlouhou tradici. Místní hospodáři  z nich měli odjakživa velký užitek. Vzpomeňme sušené ovoce a nebo recepty na sladká povidla, maso na hruškách a v neposlední řadě také pálení hruškovice.

“Projekt má zajímavý potenciál, přispěje k záchraně starých odrůd v Poodří a s hodou okolností nejen ČSOP, ale i další subjekty dělaly průzkum a našly spoustu starých stromů, které ještě bohatě rodí. Naštěstí mimo zastavěné části, kde je ničí rez. A prvě tyto stromy, které mají obrovskou užitkovost a nepotřebují téměř žádné zásahy, bychom chtěli šířit. Ukázka jednoho takové je tady, za mnou,” ukazuje I. Bartoš na starou odrůdu hrušně, kterou má na svém pozemku.  “Domníváme se, že to, že budeme zvyšovat biodiverzitu krajiny a zároveň lidem nabídneme benefity z pěstování, bude takový hnací motor našeho projektu a zajistí mu úspěch,” dodává Klemensová. 

Měřítkem nakolik projekt přírodě pomohl, bude rozšíření páchníka hnědého.  Jeho přítomnost znamená, že v Poodří přežijí i další ohrožené druhy rostlin a zvířat, a že se tato oblast podaří zachránit pro další generace.

Zdroj: https://polar.cz/index.php/zpravy/moravskoslezsky-kraj/cely-ms-kraj/11000014350/eko-magazin-tradicni-pestovani-vrb-a-hrusni-v-poodri