Národní přírodní rezervace Rejvíz je území o výměře 329 hektarů. Nachází se na pomezí MS a Olomouckého kraje v severovýchodní části Hrubého Jeseníku. Typické pro tuto oblast jsou rašelinné biotopy. Teď je oblast ohrožena přemnoženým kůrovcem stejně jako další části republiky zejména severní Moravy a Slezska, Zlínského kraje, Vysočiny a Jihočeského kraje.
“Snažíme se zabrzdit šíření kůrovce, ale jen v okrajovém, poměrně úzkém pásu asi 100 až 150 m širokém. To znamená, že výrazná část rezervace v rozsahu asi 82% zůstává zcela bez zásahu, ponechána přírodním procesům. To, že oblast od letošního roku ponecháváme přírodní procesům, je výrazný krok dál v péči o toto území. Doposud bylo bezzásahové území pouze 22%. Výrazně tak zpřísňujeme podmínky v boji proti kůrovci,” komentuje stav rezervace Jindřich Chlapek, CHKO Jeseníky.
Bezzásahové území je charakteristické tím, že se lidská ruka přírodních procesů boje proti kůrovci vůbec nedotkne. V oblasti jsou obvykle umístěny feromonové lapače, které odborníky informují o tom, kdy dochází k rojení kůrovce a v jakém asi množství. Vše ostatní si řídí příroda sama, včetně využití vyvrácených nebo tlejících stromů, užitečných pro tamní život. “Naproti tomu v zásahovém území, v tom úzkém pásu rezervace jižní a západní hranice v podstatě provádíme aktivní opatření proti kůrovci jak my, tak Lesy ČR. My provádíme odkorňování nastojato stromů napadených kůrovcem. Stromy nižších dimenzi v průměru do 45 cm se kácí a odkorňují v ležící podobě. Larvy kůrovce, které s kůrou spadnou ze stromů na zem pak nemohou dokončit svůj vývoj a v zasychající kůře hynou, lýko se pro ně stává nestravitelným. Což je způsob boje, proti kůrovci, který se nemůže dál množit a nemůže lítat do sousedních hospodářských porostů,” popsal význam odkorňování Chlapek.
Stromy zbavené kůry sice umírají, ale protože jsou silně napadené kůrovcem, netrvalo by dlouho a uhynuly by. Ještě před tím by ale napomohly dokončit vývoj nenasytnému kůrovci. Veškerá dřevní hmota zůstává v rezervaci na místě, postupně se rozkládá, dodává živiny do půdy a je významným prostředím pro řadu druhů organizmů.
“Když jsme připravovali toto rozhodnutí, které je staré zhruba měsíc, tak probíhala jednání s ekologickými spolky, s lesníky, nastudovali jsme si velké množství odborných studií a samozřejmě vycházíme se znalostí, které o tomto území máme. Výsledkem bylo nějaké rozhodnutí, se kterým nebyly spokojeny ani neziskové organizace ekologické, ani lesníci, dostali jsme čtyři odvolání. Celý spis postoupíme ministerstvu, a to rozhodne o dalším osudu rezervace,” řekl J. Chapek z CHKO Jeseníky.
“Destruktivní zásahy, které tady CHKO povolila, jsou na území 50 ha. Problém kůrovce není ani tak tady v rezervaci, ten je v okolních hospodářských lesích, kde se kůrovec masivně rozmnožuje už několik let. Kůrovcová kalamita nevznikla tady na Rejvízu, ale postupuje z východní části Jeseníků a postupně proniká do vnitrozemí CHKO a zasahuje i ty nejcennější lokality,” okomentoval stav lesů v okolí Rejvízu Ondřej Bačík, předseda Spolku přátel Jeseníků.
Kůrovec expanduje velkou rychlostí, a to díky příznivým klimatickým podmínkám. Zatímco v dřívějších letech se za sezónu kůrovci vyrojili dvakrát, dlohotrvající sucho a nadměrné teplo napomáhá jeho rozmnožování. Předpokládá se, že letos se vyrojí tři až čtyři generace. “Ten problém u kůrovcové kalamity je i to, že se nestíhá a zasahuje se pozdě. Nechají se tak kůrovce vylítnout. Vznikají ohniska, kdy celé skupiny stromů odumřou a uschnou. Teprve potom tam přijede technika a vezme celý les. Řešením ale není odlesnění celých hor, celých Jeseníků a řešení není ani kácení v rezervaci. Řešením je zasáhnout včas tam, kde kůrovec vzniká, mimo rezervace, a omezit vznik ohnisek. V rezervacích by člověk neměl zasahovat vůbec,” řekl Bačík.
“Kdyby se přistoupilo na scénář, který požadují neziskové organizace a nebylo by tady to stometrové nárazníkové pásmo, tak by rozmnožený kůrovec přímo ve velkém atakoval sousední smrkové hospodářské lesy a ty škody by byly jasné a dohledatelné. To pásmo, je tady proto, že zřízení bezzásahové zóny nebude mít tak fatální důsledky pro okolní lesy,” vysvětlil Chlapek.
Lesy ČR se proti strategii CHKO Jeseníky odvolávají a chtějí v okolí Rejvízu daleko více kácet a likvidovat stromy napadené kůrovcem. Společnost přátel Jeseníků naopak požaduje, aby se kácení v rezervaci úplně zastavilo. Pomoc hledá u ministra Životního prostředí Richarda Brabce, kterému zaslala otevřený dopis.