Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • Načítám...
>

EKO MAGAZÍN: Národní přírodní rezervace Rejvíz je v sevření kůrovce

Celý MS kraj |

Národní přírodní rezervace Rejvíz je jedna z nejcennějších lokalit v Česku. Bohužel ani tato oblast se nevyhnula ničivé kůrovcové kalamitě. CHKO Jeseníky v části území zasahuje tak, aby většina byla ponechána přírodním bezzásahovým procesům. A zatímco biskupské lesy a lesy ČR by proces kácení v zasažené lokalitě chtěly zintenzivnit, ekologické organizace ho chtějí úplně zastavit.

Národní přírodní rezervace Rejvíz je území o výměře 329 hektarů. Nachází se na pomezí MS a Olomouckého kraje v severovýchodní části Hrubého Jeseníku. Typické pro tuto oblast jsou rašelinné biotopy. Teď je oblast ohrožena přemnoženým kůrovcem stejně jako další části republiky zejména  severní Moravy a Slezska, Zlínského kraje, Vysočiny a Jihočeského kraje. 

“Snažíme se zabrzdit šíření kůrovce, ale jen v okrajovém, poměrně úzkém pásu asi 100 až 150 m širokém. To znamená, že výrazná část rezervace v rozsahu asi 82% zůstává zcela bez zásahu, ponechána přírodním procesům. To, že oblast od letošního roku ponecháváme přírodní procesům, je výrazný krok dál v péči o toto území. Doposud bylo bezzásahové území pouze 22%. Výrazně tak zpřísňujeme podmínky v boji proti kůrovci,” komentuje stav rezervace Jindřich Chlapek, CHKO Jeseníky.

Bezzásahové území je charakteristické tím, že se lidská ruka přírodních procesů boje proti kůrovci vůbec nedotkne. V oblasti jsou obvykle umístěny feromonové lapače, které odborníky informují o tom, kdy dochází k rojení kůrovce a v jakém asi množství. Vše ostatní si řídí příroda sama, včetně využití vyvrácených nebo tlejících stromů, užitečných pro tamní život.  “Naproti tomu v zásahovém území, v tom úzkém pásu rezervace jižní a západní hranice v podstatě provádíme aktivní opatření proti kůrovci jak my, tak Lesy ČR. My provádíme odkorňování nastojato stromů napadených kůrovcem. Stromy nižších dimenzi v průměru do 45 cm se kácí a odkorňují v ležící podobě. Larvy kůrovce, které s kůrou spadnou ze stromů na zem pak nemohou dokončit svůj vývoj a v zasychající kůře hynou, lýko se pro ně stává nestravitelným. Což je způsob boje, proti kůrovci, který se nemůže dál množit a nemůže lítat do sousedních hospodářských porostů,” popsal význam odkorňování Chlapek.

Stromy zbavené kůry sice umírají, ale protože jsou silně napadené kůrovcem, netrvalo by dlouho a uhynuly by. Ještě před tím by ale napomohly dokončit vývoj nenasytnému kůrovci. Veškerá dřevní hmota zůstává v rezervaci na místě, postupně se rozkládá, dodává živiny do půdy a je významným prostředím pro řadu druhů organizmů.

“Když jsme připravovali toto rozhodnutí, které je staré zhruba měsíc, tak probíhala jednání s ekologickými spolky, s lesníky, nastudovali jsme si velké množství odborných studií a samozřejmě vycházíme se znalostí, které o tomto území máme. Výsledkem bylo nějaké rozhodnutí, se kterým nebyly spokojeny ani neziskové organizace ekologické, ani lesníci, dostali jsme čtyři odvolání. Celý spis postoupíme ministerstvu, a to rozhodne o dalším osudu rezervace,” řekl J. Chapek z CHKO Jeseníky.

“Destruktivní zásahy, které tady CHKO povolila, jsou na území 50 ha. Problém kůrovce není ani tak tady v rezervaci,  ten je v okolních hospodářských lesích, kde se kůrovec masivně rozmnožuje už několik let. Kůrovcová kalamita nevznikla tady na Rejvízu, ale postupuje z východní části Jeseníků a postupně proniká do vnitrozemí CHKO a zasahuje i ty nejcennější lokality,” okomentoval stav lesů v okolí Rejvízu Ondřej Bačík, předseda Spolku přátel Jeseníků.

Kůrovec expanduje velkou rychlostí, a to díky příznivým klimatickým podmínkám. Zatímco v dřívějších letech se za sezónu kůrovci vyrojili dvakrát, dlohotrvající sucho a nadměrné teplo napomáhá jeho rozmnožování. Předpokládá se, že letos se vyrojí tři až čtyři generace.  “Ten problém u kůrovcové kalamity je i to, že se nestíhá a zasahuje se pozdě. Nechají se tak kůrovce vylítnout. Vznikají ohniska, kdy celé skupiny stromů odumřou a uschnou. Teprve potom tam přijede technika a vezme celý les. Řešením ale není odlesnění celých hor, celých Jeseníků a řešení není ani kácení v rezervaci. Řešením je zasáhnout včas tam, kde kůrovec vzniká, mimo rezervace, a omezit vznik ohnisek. V rezervacích by člověk neměl zasahovat vůbec,” řekl Bačík.

“Kdyby se přistoupilo na scénář, který požadují neziskové organizace a nebylo by tady to stometrové nárazníkové pásmo, tak by rozmnožený kůrovec přímo ve velkém atakoval sousední smrkové hospodářské lesy a ty škody by byly jasné a dohledatelné. To pásmo, je tady proto, že zřízení bezzásahové zóny nebude mít tak fatální důsledky pro okolní lesy,” vysvětlil Chlapek. 

Lesy ČR se proti strategii CHKO Jeseníky odvolávají a chtějí v okolí Rejvízu daleko více kácet a likvidovat stromy napadené kůrovcem. Společnost přátel Jeseníků naopak požaduje, aby se kácení v rezervaci úplně zastavilo. Pomoc hledá u ministra Životního prostředí Richarda Brabce, kterému zaslala otevřený dopis. 

Nahlásit chybu


K tématu

Fulnek po 10 letech aktualizuje lesní hospodářský plán, lesům vrací přirozenou podobu

3. března 2026 16:00 | Fulnek | Michal Slonina

575 hektarů lesních pozemků v různých nadmořských výškách na sedmi katastrálních územích má ve správě město Fulnek. Po deseti letech teď musí aktualizovat lesní hospodářský plán, který určuje těžbu, obnovu i ochranu lesa tak, aby zůstal zdravý a produktivní.

Těžba dřeva v Moravskosleszkém kraji lehce stoupá. Jde hlavně o řešení kalamit

17. března 2026 12:33 | Celý MS kraj | Andrea Holeszová

Dendrologové a arboristé pravidelně kontrolují zdravotní stav stromů a vyhodnocují jejich případná poškození či rizika. Součástí péče o lesy je ale také práce lesníků – včetně těžby dřeva, která patří k běžnému hospodaření v lese, i když ji lidé často vnímají s rozpaky. Odborníci přitom zdůrazňují, že kácení je důležité pro obnovu lesa a v mnoha případech se ani nevyčerpají všechny povolené kvóty těžby.


Báňští záchranáři zachraňovali lidi z vodní šachty Jeremenko

Včera 14:25 | Celý MS kraj | Libor Běčák

Z hlubiny Vodní jámy Jeremenko v Ostravě-Vítkovicích zachraňovali báňští záchranáři lidi, kteří tam uvízli.

Krevní transfuze pomohla Petře překonat vážný zdravotní stav. Krevní centrum Ostrava má v létě zvýšenou spotřebu

Včera 13:26 | Ostrava-Poruba | Anna Břenková

Krevní centrum Fakultní nemocnice Ostrava potřebuje v létě více krve. Větší spotřebu způsobují úrazy, operace i léčba vážně nemocných lidí. Zdravotníci proto prosí dárce všech krevních skupin, aby přišli darovat. Krev totiž zachraňuje životy nejen při úrazech, ale i při vážných nemocech.

Ostravu ovládlo ME v požárním sportu, čeští hasiči hned první den získali 15 medailí

Moravskoslezský kraj hostí jednu z nejvýznamnějších akcí požárního sportu v Evropě. Do Ostravy přijela reprezentační družstva z jedenácti zemí. Diváky ohromila především rychlost, s jakou závodníci zdolávali cvičnou věž. Čeští reprezentanti hned první den získali 15 medailí.

Dlouhodobé sucho komplikuje provoz horských chat v Beskydech

18. srpna 2026 17:48 | Celý MS kraj | Libor Běčák

Málo vydatných srážek způsobilo problémy provozovatelům turistických chat. Jejich vodní zdroje vysychají a vodu jim musí dovážet cisterny.

Stovky hříšníků, 1,3 milionu na pokutách a opilý řidič s falešným řidičákem. Policie sečetla prázdninové kontroly

Včera 11:50 | Celý MS kraj | Anna Břenková

Moravskoslezští policisté zkontrolovali během prázdnin přes 2200 vozidel. Odhalili stovky řidičů překračujících rychlost, s telefonem v ruce i opilého řidiče s falešným řidičákem. Na pokutách vybrali přes 1,3 milionu korun.

Ani korunu tam neměl. Řekla žena strážníkům, která okradla spícího na ulici

Včera 10:02 | Celý MS kraj | Jiří Cileček

Přiznávám, vracím, ani korunu tam neměl. Tak se snažila vykroutit před ostravskými strážníky žena, která chvíli předtím okradla spícího mladíka na ulici. Viděla ji ale bezpečnostní kamera a obsluha okamžitě přivolala strážníky.

Národní dopravní dispečink má nové sídlo, využívají ho navigace i autonomní vozidla

19. srpna 2026 10:09 | Celý MS kraj | Libor Běčák

Nepřetržitá služba motoristům, dopravcům a všem, kteří se pohybují po silnicích v České republice. Ředitelství silnic a dálnic představilo v Ostravě nový národní dispečink, který muselo přestěhovat poté, co ten původní vyplavila povodeň.

Frýdek-Místek hostil v rámci programu Erasmus+ rakouské studenty

Včera 8:50 | Frýdek-Místek | Tomáš Tikal

Střední průmyslová škola, Obchodní akademie a Jazyková škola připravila ve spolupráci s městem pobyt pro studenty z Rakouska, kteří dorazili do Frýdku-Místku v rámci programu Erasmus plus. Pracovní program jim připravila společnost Distep.

V Orlové začala výstavba nového tenisového zázemí

Včera 9:19 | Orlová | Monika Ociepková

V areálu sportovišť v Orlové začala výstavba nového zázemí pro tenisový klub Slavia Orlová.

V Jeseníkách stále opravují škody na silnicích po povodni

19. srpna 2026 23:33 | Celý MS kraj | Lukáš Zavadil

Ani dva roky po ničivých povodních v Jeseníkách není silnice mezi Vrbnem pod Pradědem a obcí Vidly bez omezení. Na několika místech se stále jezdí kyvadlově, protože pokračují opravy komunikace, kterou velká voda výrazně poškodila.

Hosté ve studiu: Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy

Budova na Gagarinově náměstí má být přestavěna na byty

Náraz do stromu a pád při skoku. Záchranáři vyjížděli v jeden den ke dvěma zraněným trailovým cyklistům

Včera 14:28 | Celý MS kraj | Anna Břenková

Středeční sjezdy na trailech v Moravskoslezském kraji skončily dvěma vážnými úrazy. 21letý cyklista po nárazu do stromu v Tošovicích utrpěl vážné poranění břicha a z místa byl transportován vrtulníkem. V Návsí pak po pádu utrpěl zranění nohy a ruky 14letý chlapec.

Hosté ve studiu: Libuše Foberová, ředitelka Moravskoslezské vědecké knihovny

Moravskoslezská vědecká knihovna letos slaví 75 let. Za tu dobu se proměnila z instituce zaměřené především na hornictví, hutnictví a technické obory v moderní centrum vzdělávání, digitalizace a inovací.  

Oprava silnice II/452 na Bruntálsku pokračuje

Včera 13:16 | Celý MS kraj | Lukáš Zavadil

Moravskoslezský kraj rekonstruuje silnici II/452 mezi Karlovicemi a Světlou Horou. Práce začaly 11. srpna, jde o úsek o celkové délce lehce přes 10 kilometrů.

Moravskoslezský kraj otevřel v Ostravě další nové chráněné bydlení. Domov v něm najde 12 klientů

Dvanáct lidí s mentálním nebo kombinovaným postižením získalo nový domov v Ostravě-Mariánských Horách. Moravskoslezský kraj tam klientům nabízí vlastní pokoje, společné zázemí a nepřetržitou podporu pracovníků sociální služby.

EKO MAGAZÍN: Národní přírodní rezervace Rejvíz je v sevření kůrovce
Vydáno 9. července 2019 15:56, Celý MS kraj, Renáta E. Orlíková
Národní přírodní rezervace Rejvíz je jedna z nejcennějších lokalit v Česku. Bohužel ani tato oblast se nevyhnula ničivé kůrovcové kalamitě. CHKO Jeseníky v části území zasahuje tak, aby většina byla ponechána přírodním bezzásahovým procesům. A zatímco biskupské lesy a lesy ČR by proces kácení v zasažené lokalitě chtěly zintenzivnit, ekologické organizace ho chtějí úplně zastavit.

Národní přírodní rezervace Rejvíz je území o výměře 329 hektarů. Nachází se na pomezí MS a Olomouckého kraje v severovýchodní části Hrubého Jeseníku. Typické pro tuto oblast jsou rašelinné biotopy. Teď je oblast ohrožena přemnoženým kůrovcem stejně jako další části republiky zejména  severní Moravy a Slezska, Zlínského kraje, Vysočiny a Jihočeského kraje. 

“Snažíme se zabrzdit šíření kůrovce, ale jen v okrajovém, poměrně úzkém pásu asi 100 až 150 m širokém. To znamená, že výrazná část rezervace v rozsahu asi 82% zůstává zcela bez zásahu, ponechána přírodním procesům. To, že oblast od letošního roku ponecháváme přírodní procesům, je výrazný krok dál v péči o toto území. Doposud bylo bezzásahové území pouze 22%. Výrazně tak zpřísňujeme podmínky v boji proti kůrovci,” komentuje stav rezervace Jindřich Chlapek, CHKO Jeseníky.

Bezzásahové území je charakteristické tím, že se lidská ruka přírodních procesů boje proti kůrovci vůbec nedotkne. V oblasti jsou obvykle umístěny feromonové lapače, které odborníky informují o tom, kdy dochází k rojení kůrovce a v jakém asi množství. Vše ostatní si řídí příroda sama, včetně využití vyvrácených nebo tlejících stromů, užitečných pro tamní život.  “Naproti tomu v zásahovém území, v tom úzkém pásu rezervace jižní a západní hranice v podstatě provádíme aktivní opatření proti kůrovci jak my, tak Lesy ČR. My provádíme odkorňování nastojato stromů napadených kůrovcem. Stromy nižších dimenzi v průměru do 45 cm se kácí a odkorňují v ležící podobě. Larvy kůrovce, které s kůrou spadnou ze stromů na zem pak nemohou dokončit svůj vývoj a v zasychající kůře hynou, lýko se pro ně stává nestravitelným. Což je způsob boje, proti kůrovci, který se nemůže dál množit a nemůže lítat do sousedních hospodářských porostů,” popsal význam odkorňování Chlapek.

Stromy zbavené kůry sice umírají, ale protože jsou silně napadené kůrovcem, netrvalo by dlouho a uhynuly by. Ještě před tím by ale napomohly dokončit vývoj nenasytnému kůrovci. Veškerá dřevní hmota zůstává v rezervaci na místě, postupně se rozkládá, dodává živiny do půdy a je významným prostředím pro řadu druhů organizmů.

“Když jsme připravovali toto rozhodnutí, které je staré zhruba měsíc, tak probíhala jednání s ekologickými spolky, s lesníky, nastudovali jsme si velké množství odborných studií a samozřejmě vycházíme se znalostí, které o tomto území máme. Výsledkem bylo nějaké rozhodnutí, se kterým nebyly spokojeny ani neziskové organizace ekologické, ani lesníci, dostali jsme čtyři odvolání. Celý spis postoupíme ministerstvu, a to rozhodne o dalším osudu rezervace,” řekl J. Chapek z CHKO Jeseníky.

“Destruktivní zásahy, které tady CHKO povolila, jsou na území 50 ha. Problém kůrovce není ani tak tady v rezervaci,  ten je v okolních hospodářských lesích, kde se kůrovec masivně rozmnožuje už několik let. Kůrovcová kalamita nevznikla tady na Rejvízu, ale postupuje z východní části Jeseníků a postupně proniká do vnitrozemí CHKO a zasahuje i ty nejcennější lokality,” okomentoval stav lesů v okolí Rejvízu Ondřej Bačík, předseda Spolku přátel Jeseníků.

Kůrovec expanduje velkou rychlostí, a to díky příznivým klimatickým podmínkám. Zatímco v dřívějších letech se za sezónu kůrovci vyrojili dvakrát, dlohotrvající sucho a nadměrné teplo napomáhá jeho rozmnožování. Předpokládá se, že letos se vyrojí tři až čtyři generace.  “Ten problém u kůrovcové kalamity je i to, že se nestíhá a zasahuje se pozdě. Nechají se tak kůrovce vylítnout. Vznikají ohniska, kdy celé skupiny stromů odumřou a uschnou. Teprve potom tam přijede technika a vezme celý les. Řešením ale není odlesnění celých hor, celých Jeseníků a řešení není ani kácení v rezervaci. Řešením je zasáhnout včas tam, kde kůrovec vzniká, mimo rezervace, a omezit vznik ohnisek. V rezervacích by člověk neměl zasahovat vůbec,” řekl Bačík.

“Kdyby se přistoupilo na scénář, který požadují neziskové organizace a nebylo by tady to stometrové nárazníkové pásmo, tak by rozmnožený kůrovec přímo ve velkém atakoval sousední smrkové hospodářské lesy a ty škody by byly jasné a dohledatelné. To pásmo, je tady proto, že zřízení bezzásahové zóny nebude mít tak fatální důsledky pro okolní lesy,” vysvětlil Chlapek. 

Lesy ČR se proti strategii CHKO Jeseníky odvolávají a chtějí v okolí Rejvízu daleko více kácet a likvidovat stromy napadené kůrovcem. Společnost přátel Jeseníků naopak požaduje, aby se kácení v rezervaci úplně zastavilo. Pomoc hledá u ministra Životního prostředí Richarda Brabce, kterému zaslala otevřený dopis. 

Zdroj: https://polar.cz/index.php/zpravy/moravskoslezsky-kraj/cely-ms-kraj/11000016621/eko-magazin-narodni-prirodni-rezervace-rejviz-je-v-sevreni-kurovce