Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • Načítám...
>

EKO MAGAZÍN: Orli skalní létají zase ve volné přírodě, jejich pohyb hlídají vysílačky

Celý MS kraj |

Před 15 lety se v Záchranné stanici Bartošovice pustili do repatriačního projektu, který vrací orly skalní opět do volné přírody, odkud byli v 19. století vyhubeni. Během 11 let ornitologové vypustili 25 mláďat. Teritoria, ve kterých je vypouštěli jsou obsazená, teď už zachránci orlů nechávají další vývoj populace na přírodě.

Myšlenka návratu orla skalního zpět do přírody se zrodila už v 90. letech. Realizace projektu a samotné vypouštění ptáků do volné přírody probíhalo v letech 2006 až 2017. Povedlo se jich vypustit 25. Druhorozená mláďata ornitologové získávali na Slovensku. Ta by totiž nepřežila. Starší sourozenec mladšího zabíjí a navíc ani není v silách rodičů vychovat více než jedno mládě, tak to zkrátka chodí v karpatské populaci orla skalního. Aby v Bartošovicích mohli ptáky odchovávat, potřebovali k tomu pár, který se o mláďata bude starat jako o vlastní. A ten v záchranné stanici byl. Postřelení orli, kteří se už do volné přírody vrátit nemohli.  

První, ale bohužel neúspěšné hnízdění vypuštěných orlů skalních, zaznamenali odborníci v roce 2010. Filoména a David byli tehdy pohlavně nevyzrálí, proto se zahnízdění nepovedlo.  Až v roce 2013, tedy za sedm let od prvního vypouštění orlů skalních do volné přírody, se narodilo první mládě Anežka. Další úspěšná zahnízdění přicházela v následujících letech. S radostným očekáváním šlo ruku v ruce i zklamání. Ornitologové o řadu ptáků přišli. Někteří byli otráveni, další byli zasaženi elektrickým proudem, po některých stříleli lovci.

“Vloni jsme měli jedno úspěšné hnízdění orlů skalních, a to na lokalitě, kde už jsme měli vyvedená čtyři mláďata. Po dvouleté přestávce se podařilo vyvést mládě, byla to slečna, dali jsme jí jméno Eliška. V tomto případě jsme také poprvé mláděti instalovali vysílačku. Vyzkoušeli jsme nový typ vysílačky od české firmy, která se tímto začíná zabývat. Umisťuje se ptákům na nohu. Je na systému GPS a je napájená sluncem. Vysílačka fungovala až do října, to bylo ještě dostatek slunečního záření, takže se vysílačka dobíjela. Potom ale zmkla,” vypráví příběh Elišky Petr Orel, vedoucí Záchranné stanice v Bartošovicích.  Elišku naštěstí několikrát vyfotily fotopasti a ornitologové tak zjistili, že žije. A když pár dní zase svítilo slunce, začala se orlice hlásit i vysílačkou. Teď na jaře už zahájila pohnízdní potulky a to je znamení, že pomalu opouští své rodiče a musí se o sebe postarat sama. Vysílačky, na sobě mělo všech 25 vypuštěných orlů skalních. Ptáci si na ně přivyknou tak, že se po čase stanou součástí jejich těla.  “V poslední době sledujeme vysílačkami nejen rehabilitované ptáky, abychom se dozvěděli o úspěšnosti projektů, ale sledujeme i divoké ptáky, abychom se dozvěděli o místech, kde nějaký člověk dravce tráví jedy,” dodává ornitolog Peške.

“V současné době máme dva páry orlů můžeme s přesností říct, jaké mají hnízdní teritorium, jaké mají domovské teritorium, víme, jak se pohybují a máme zmapovaných celým osm let od samce Wabiho. To jsou věci, které se dosud nevěděly. Dříve byly jen kroužky a bylo velice složité dohledat o který se jedná exemplář,” doplnil P. Orel. 

Nahlásit chybu


V Ostravě-Porubě pracují na novém strategickém plánu. Platit bude do roku 2030

V Ostravě-Porubě teď pracují na novém strategickém plánu. Platit bude do roku 2030 s přesahem do roku 2040. Zapojit se do něj může i široká veřejnost a jeho cíle by měl obvod plnit nehledě na tom, kdo bude v jeho vedení.

Bývalý slavný fotbalista Tomáš Ujfaluši pomohl klubu 1. FC Poruba s náborem dětí

Fotbalový klub 1. FC Poruba hledá nové kluky a holky. Uspořádal proto nábory nových fotbalových hvězdiček. Přijít mohl každý, kdo má chuť sportovat.

Havířov bojuje s potkany, ti si ve velkém pochutnávali i v hypermarketu

Potkani představují pro města noční můru. Neustále s nimi bojují i v Havířově, kde musí opět přistoupit k plošné deratizaci. Hlodavci velké škody napáchali i v jednom hypermarketu.

Senior v nazouvácích se ztratil na procházce, policie ho našla několik kilometrů od domova

Dnes 10:01 | Studénka | Lukáš Zavadil

Úterní pátrání po téměř 80letém seniorovi na Novojičínsku mělo šťastný konec. Muž, který se vydal na procházku bez mobilního telefonu a v nazouvácích, byl nalezen několik kilometrů od domova díky rychlému zásahu policie a spolupráci s veřejností. Senior byl převezen do nemocnice, kde se potvrdilo, že je v dobrém zdravotním stavu.

Začala podzimní výzva 10 000 kroků, zapojit se může úplně každý

Od října začala další pravidelná výzva 10 tisíc kroků. Kdo se do ní zapojí, zlepší si kondici a přispěje k lepšímu zdraví a životnímu stylu. Ti nejlepší budou navíc odměněni. Zapojit se mohou jednotlivci i týmy všech věkových kategorií. A soutěží se také v rámci jednotlivých měst.

Beskydský endoskopický workshop se věnoval miniinvazivním zákrokům

Nemocnice ve Frýdku-Místku pořádala další Beskydský endoskopický workshop. Lékaři a sestry, převážně z kraje, ale i Česka a Slovenska, si vyměňovali zkušenosti v oblasti gastroenterologie. Letos se řešily miniinvazivní zákroky u onemocnění, kde bylo dříve potřeba operace.

Technické služby fungují pod odborem údržby majetku, na zimu jsou připraveny

Studénka připravuje založení vlastních technických služeb. Zatím fungují jako oddělení v rámci odboru údržby majetku. Rozhodli o tom zastupitelé na poslední schůzi. Město pokračuje i v nákupu nové techniky.

Povodně zničily v Havířově cyklostezku u řeky Lučiny

Povodně zcela zničily v Havířově cyklostezku u řeky Lučiny. Magistrát musí nyní najít řešení, jaký zvolit povrch při následné rekonstrukci. Opravy začnou zřejmě až v příštím roce.

Starostka Ostravy-Poruby poděkovala všem lidem, kteří pomáhali s následky povodně

Zářijová ničivá povodeň opět ukázala, že lidé mají velká srdce. Vytopeným Porubanům pomáhaly stovky lidí, hasiči, řada firem i zaměstnanci radnice. Patří jim za to velký dík.

Je to tu! Síť stezek pro bikery v karvinském Černém lese je konečně legální

Datum 28. září se zapíše do historie oddílu karvinských bikerů jako jeden z nejvýznamnějších dnů. Oficiálně se jim podařilo zprovoznit síť stezek plnou trailů , kterou právě v tento den slavnostně otevřeli.

Beskydský endoskopický workshop se věnoval miniinvazivním zákrokům

Nemocnice ve Frýdku-Místku pořádala další Beskydský endoskopický workshop. Lékaři a sestry, převážně z kraje, ale i Česka a Slovenska, si vyměňovali zkušenosti v oblasti gastroenterologie. Letos se řešily miniinvazivní zákroky u onemocnění, kde bylo dříve potřeba operace.

Největší akcí roku v Rýmařově byly Dřevařské, lesnické a myslivecké dny

Včera 17:45 | Celý MS kraj | Karel Soukop

Vždy každé dva roky se v Rýmařově koná největší akce ve městě, jakou jsou Dřevařské, lesnické a myslivecké dny. Park ve Flemmichově zahradě vždy zaplní tisíce návštěvníků, aby si užili umění dřevařů, lesnickou techniku, myslivecké expozice i kulturní programy. Nejinak tomu bylo i letos.

Senioři po povodních neuspěli s žádostí o mimořádnou pomoc

Úřad práce v souvislosti s povodněmi, které mnoha lidem zničily domovy a majetek, nabídl mimořádnou okamžitou pomoc. Bohužel, podle našich zjištění, odcházejí někteří lidé s nepořízenou. Zklamání z jednání jedné z referentek úřadu práce zažili i senioři z Českého Těšína.

Jaké formy pomoci nyní potřebují lidé postižení povodněmi

Dobrovolnická, materiální, finanční a psychosociální - to jsou druhy pomocí, které jsou nyní potřebné v oblastech zasažených povodněmi. Jejich rozdělení obstarávají nevládní organizace, ale mohou se zapojit i lidé, zejména prostřednictvím sbírek.

EKO MAGAZÍN: Orli skalní létají zase ve volné přírodě, jejich pohyb hlídají vysílačky
Vydáno 1. dubna 2020 11:56, Celý MS kraj, Renáta E. Orlíková
Před 15 lety se v Záchranné stanici Bartošovice pustili do repatriačního projektu, který vrací orly skalní opět do volné přírody, odkud byli v 19. století vyhubeni. Během 11 let ornitologové vypustili 25 mláďat. Teritoria, ve kterých je vypouštěli jsou obsazená, teď už zachránci orlů nechávají další vývoj populace na přírodě.

Myšlenka návratu orla skalního zpět do přírody se zrodila už v 90. letech. Realizace projektu a samotné vypouštění ptáků do volné přírody probíhalo v letech 2006 až 2017. Povedlo se jich vypustit 25. Druhorozená mláďata ornitologové získávali na Slovensku. Ta by totiž nepřežila. Starší sourozenec mladšího zabíjí a navíc ani není v silách rodičů vychovat více než jedno mládě, tak to zkrátka chodí v karpatské populaci orla skalního. Aby v Bartošovicích mohli ptáky odchovávat, potřebovali k tomu pár, který se o mláďata bude starat jako o vlastní. A ten v záchranné stanici byl. Postřelení orli, kteří se už do volné přírody vrátit nemohli.  

První, ale bohužel neúspěšné hnízdění vypuštěných orlů skalních, zaznamenali odborníci v roce 2010. Filoména a David byli tehdy pohlavně nevyzrálí, proto se zahnízdění nepovedlo.  Až v roce 2013, tedy za sedm let od prvního vypouštění orlů skalních do volné přírody, se narodilo první mládě Anežka. Další úspěšná zahnízdění přicházela v následujících letech. S radostným očekáváním šlo ruku v ruce i zklamání. Ornitologové o řadu ptáků přišli. Někteří byli otráveni, další byli zasaženi elektrickým proudem, po některých stříleli lovci.

“Vloni jsme měli jedno úspěšné hnízdění orlů skalních, a to na lokalitě, kde už jsme měli vyvedená čtyři mláďata. Po dvouleté přestávce se podařilo vyvést mládě, byla to slečna, dali jsme jí jméno Eliška. V tomto případě jsme také poprvé mláděti instalovali vysílačku. Vyzkoušeli jsme nový typ vysílačky od české firmy, která se tímto začíná zabývat. Umisťuje se ptákům na nohu. Je na systému GPS a je napájená sluncem. Vysílačka fungovala až do října, to bylo ještě dostatek slunečního záření, takže se vysílačka dobíjela. Potom ale zmkla,” vypráví příběh Elišky Petr Orel, vedoucí Záchranné stanice v Bartošovicích.  Elišku naštěstí několikrát vyfotily fotopasti a ornitologové tak zjistili, že žije. A když pár dní zase svítilo slunce, začala se orlice hlásit i vysílačkou. Teď na jaře už zahájila pohnízdní potulky a to je znamení, že pomalu opouští své rodiče a musí se o sebe postarat sama. Vysílačky, na sobě mělo všech 25 vypuštěných orlů skalních. Ptáci si na ně přivyknou tak, že se po čase stanou součástí jejich těla.  “V poslední době sledujeme vysílačkami nejen rehabilitované ptáky, abychom se dozvěděli o úspěšnosti projektů, ale sledujeme i divoké ptáky, abychom se dozvěděli o místech, kde nějaký člověk dravce tráví jedy,” dodává ornitolog Peške.

“V současné době máme dva páry orlů můžeme s přesností říct, jaké mají hnízdní teritorium, jaké mají domovské teritorium, víme, jak se pohybují a máme zmapovaných celým osm let od samce Wabiho. To jsou věci, které se dosud nevěděly. Dříve byly jen kroužky a bylo velice složité dohledat o který se jedná exemplář,” doplnil P. Orel. 

Zdroj: https://polar.cz/index.php/zpravy/moravskoslezsky-kraj/cely-ms-kraj/11000019716/eko-magazin-orli-skalni-letaji-zase-ve-volne-prirode-jejich-pohyb-hlidaji-vysilacky