Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • Načítám...
>

Lidé chválí finální podobu obnoveného Libušína

Celý MS kraj |

Libušín lehl popelem 3. března 2014. Nákladem 120 milionů korun byl obnoven a teď už slouží opět turistům. Téměř dokonalá replika Libušína sklízí od prvních návštěvníků slova chvály a uznání.

Celý Libušín sestává z několika částí. Tou vůbec nejstarší byl srub sloužící jako útulna. Právě k ní architekt Dušan Jurkovič na konci 19. století navrhl jídelnu. Později přibyla ještě Parmova přístavba a kuchyně. V zadní části se nachází ještě Pustevenka v podobě malé koliby.

Soubor několika historických staveb si lidé vybavují především jako turistickou jídelnu a malbami na stěnách a stropech. Nově je v jídelně zavěšený velký lustr a náročnou opravou prošla i kachlová kamna.

Pokud si však lidé pamatují podobu, jakou měl zhruba od 60. let minulého století, musí se smířit s některými odlišnostmi. Ty se týkají především barevného vyvedení historické památky, a to jak venkovní podoby, tak maleb zdobících vnitřní prostory.

Kateřina Krhánková, restaurátorka: “V 60. letech tady proběhla velká rekonstrukce a ty malby se změnily. Byly provedeny jinou technologií, byly třeba prohozeny figury, byly i jinak rozměrově. Koncepce té naší obnovy byla se navrátit k tomu původnímu stavu, kdy malby prováděl akademický malíř Karel Štapfer a k některým malbám poskytl kresby Mikoláš Aleš. A některé malby pravděpodobně namaloval sám architekt Jurkovič. Pro nás bylo zásadní zjistit co nejvíce podkladů, jak ty malby mohly vypadat, protože se dochovaly černobílé fotografie, z kterých můžeme ze zkušeností odvodit nějaké jako intenzity a tóny, ale naštěstí v těch 60. letech byl sejmut transfer, to znamená, že část omítky s malbou byla sňata a byla uložena na panelu v depozitáři vsetínského muzea. Takže tam my jsme mohli si odebrat ty vzorky a prostudovat si to, ofotit si to v různých světlech a zjistit tu původní intenzitu, i když už trošku poškozenou, protože to bylo už vlastně tady dlouho, bylo to několikrát upravené, ale tu základní barevnost jsme z toho transferu mohli vyhodit. Plus, ještě jedna věc nám pomohla, protože kresby tady přímo pro Libušín Mikoláše Alše se taky dochovaly a jsou vybarvené. On sám je udělal černobílé úhlem, ale při té realizaci je malíř Štapfer je na žádost Jurkoviče vybarvil, aby si mohli představit, jak je pojme barevně.”

S mnoha problémy se při obnově vyhořelého Libušína museli vypořádat také projektanti.

Jaroslav Svěrek, architekt: “Zásadní problém byl v tom, že jsme o tomto objektu moc nevěděli a bylo poměrně málo podkladů. De facto se projektovalo podle fotografií, které nám zůstaly jak historických, tak z 80. a 90. let, a vlastně z toho, co zbylo po požáru. Čili, to bylo první, s čím jsme začali, že jsme si oměřili důkladně všechny detaily, všechno co se z toho požářiště dalo vytáhnout. Pak jsme se snažili pochopit, jak to ten Dušan Jurkovič vlastně myslel. Nějak se do něj vcítit, abychom vůbec byli schopní, protože spousta věcí spousta věcí nebyla na fotce zachycená. Máme desítky fotek z čela, zepředu, ale žádnou zezadu. Takže spoustu věcí jsme si museli domýšlet, snažili jsme se analogicky vlastně, podle toho, co jsme našli tady, nebo někde jinde, nebo na Maměnce, která je velmi podobná, To jsou věci, které byly vlastně na tom počátku a pak jsme se snažili do toho napasovat moderní technologie, které tady nikdy nebyly a které vlastně by neměly být ani moc vidět.”

Podmínkou obnovy Libušína bylo zajištění požární ochrany. Od komína by už požár vniknout neměl, protože objekt nově vytápějí tepelná čerpadla.

Milan Gesierich, technický náměstek Národního muzea v přírodě: “Jsou tady navržené 3 technologie. Jedna je vodní pod tlakem, druhá je vysokotlaký suchovod a třetí je plynová. To je vlastně hašení v této nejcennější části Libušína. Jsou tady barevné výmalby, aby nedošlo ke zkrápění a zničení výmalby interiéru. Tady šlo o to, že to bylo strašně složité technologicky, protože tady je roubení a my jsme museli zabránit úniku toho plynu. To znamená, že jsme museli dát na roubení speciální fólii a teď jsme se potýkali s těmi vymalbami. Navrhli jsme speciální technologii, že kdy ty výmalby jsou kluzných stěnách, takže jsou dva kónické hranoly proti sobě a ty výmalby vlastně by neměly praskat, protože stavba si bude sama dosedat ta výmalba zůstane volná. Takže nedojde k tomu praskání. Takže toto byl strašně složitý problém vlastně natáhnout tu fólii na to roubení a vlastně když tu naběhne ten plyn, tak by měl po dobu 10 minut zůstat pod tlakem, aby došlo k hašení požáru. Ale hasí se plynem tato část, tedy samotná jídelna, plus technologie v Pustevence.

Technologie hašení plynem má svůj přesně daný režim.

Milan Gesierich, technický náměstek Národního muzea v přírodě: “Do 90 vteřin musí návštěvníci jídelnu opustit. Pak se automaticky zavřou dveře a po dobu 90 vteřin se nejdříve otevře a následně uzavře velké okno. To je nutné proto, aby při vpuštění plynu nedošlo přetlakem k poškození skel oken. Okno se následně uzavře a hermeticky bude utěsněný celý objekt. Plyn by měl bránit hoření po dobu nejméně 10 minut, což by mělo stačit na uhašení požáru.”

První měsíce bude Libušín lidem sloužit jako muzeum s komentovanými prohlídkami.

Jindřich Ondruš, generální ředitel Národního muzea v přírodě: “V průběhu srpna tady bude prohlídkový režim. V průběhu září už si tady bude nový nájemce dělat režim zkušební. Nejpozději od 1. října se tady bude už vařit a bude tady veškerý komfort a režim pro návštěvníky a turisty.”



Nahlásit chybu


K tématu

Muže zasáhl blesk v Beskydech, pomohli mu 3 sourozenci. Frýdek-Místek je za to ocenil

15. září 2025 13:14 | Frýdek-Místek | Jiří Cileček

Osamoceného turistu zasáhl v Beskydech blesk. Náhodou ho potkala trojice sourozenců, kteří mu pomohli. Zůstali s ním a přivolali záchranku. Město Frýdek-Místek je proto nyní ocenilo. Tím, že nebyli lhostejní, mu totiž zachránili život.

Kontrola policistů a ochránců přírody v Beskydech, zaměřili se na vjezd do CHKO i porušování zákazu vstupu

28. srpna 2025 13:05 | Celý MS kraj | Lukáš Zavadil

Policisté z Moravskoslezského kraje společně s pracovníky CHKO Beskydy vyrazili do terénu. Během kontrolní akce se zaměřili na pohyb v chráněných oblastech, neoprávněné vjezdy i parkování. Zkontrolovali téměř třicet aut a dvě desítky osob.

Do detailů vyvedené sochy z písku na Pustevnách letos zachraňují ohrožené ptáky

3. července 2026 11:12 | Celý MS kraj | Libor Běčák

Lidé, kteří v průběhu léta navštíví oblíbené Pustevny, mohou opět obdivovat sochy z písku. Ty jsou letos vystavené u hotelu Tanečnica a zobrazují ohrožené ptáky.


Historické opevnění na česko-slovenském pomezí opět žilo Šancefestem

Včera 10:36 | Celý MS kraj | Libor Běčák

Historické opevnění Velká šance v Mostech u Jablunkova žilo tradičním Šancefestem. Vedle dobových ukázek se soutěžilo ve vaření guláše a závěr patřil muzice.

Na beskydské Skalce hořel les, po uhašení místo hasiči hlídají

Včera 16:45 | Celý MS kraj | Libor Běčák

V neděli brzy ráno byli hasiči voláni k požáru na jednom z beskydských vrcholů. Hasit museli v komplikovaném terénu.

Do Ostravy dorazily poctivé lokální chutě. Konal se další ročník Trhů, co se hledají

14. srpna 2026 14:57 | Ostrava-Centrum | Anna Břenková

Ostravská Malá Kodaň se od ranních hodin plnila milovníky dobrého jídla. Konal se další ročník Trhů, co se hledají.

Rivka Park otevřen: nový volnočasový areál zaplnily stovky návštěvníků

14. srpna 2026 14:27 | Frýdek-Místek | Tomáš Tikal

Frýdek-Místek má nové dominanty. Na bývalém dopravním hřišti na ulici 28. října na sídlišti Riviéra se tyčí 26 metrů dlouhá několikapodlažní dřevěná loď a 15 metrů vysoká horolezecká stěna. Tyto atraktivity jsou součástí právě dokončeného volnočasového areálu Rivka Park pro širokou veřejnost.

Při požáru zahradní chatky explodovala plynová láhev

Včera 8:17 | Celý MS kraj | Libor Běčák

Tři zahradní chatky v Ostravě-Pustkovci byly poškozeny požárem, který vypukl v jedné z nich v sobotu odpoledne.

Nová tiskárna pomáhá chráněným dílnám Charity Opava. Výrazně urychluje práci

15. srpna 2026 22:36 | Opava | Yvona Fajtová

Trička, mikiny, tašky nebo pracovní oděvy s fotografiemi, obrázky či firemními logy. Chráněné dílny Charity Opava rozšířily možnosti potisku textilu. Nová DTF tiskárna jim umožňuje vyrábět plnobarevné motivy, a hlavně výrazně urychluje práci lidí se zdravotním postižením.

Zastávkou zážitkové jízdy je i kloboučnická továrna

15. srpna 2026 10:08 | Nový Jičín | Petra Dorazilová

Jedinečný zážitkový program, který propojuje tradici kloboučnického řemesla, technické památky i historii města. To je Den pro klobouk, který pořádá Návštěvnické centrum

Zámecká prohlídka vede do márnice s Josefínskou rakví

14. srpna 2026 15:07 | Studénka | Petra Dorazilová

Součástí prohlídkového okruhu Zámku Nová Horka se na léto stává i márnice. Uvnitř je výstava věnována smrti v době osvícenství, jejímž hlavním lákadlem je unikátní Josefínská rakev.

V palkovickém letním kině táhnou hlavně komedie

15. srpna 2026 9:35 | Palkovice | Libor Běčák

Sportovně-společenský areál v centru Palkovic se opět proměnil v letní kino. Lidé se tentokrát pobavili u české komedie Někdo to rád v Plzni.

Nový Jičín nabídne v historickém domě nové byty, jeden má bonus terasy, druhý vypovídá o atmosféře starého domu

14. srpna 2026 7:53 | Nový Jičín | Petra Dorazilová

Uvnitř měšťanského domu U Bílého anděla na novojičínském náměstí vznikly rozsáhlou rekonstrukcí dva nové atypické byty. Město je nyní v nabídkovém řízení poskytne veřejnosti k bydlení.

Na beskydské Skalce hořel les, po uhašení místo hasiči hlídají

Včera 16:45 | Celý MS kraj | Libor Běčák

V neděli brzy ráno byli hasiči voláni k požáru na jednom z beskydských vrcholů. Hasit museli v komplikovaném terénu.

Nehoda tří aut uzavřela dálnici D1 v Ostravě ve směru na Brno

15. srpna 2026 20:20 | Celý MS kraj | Libor Běčák

Před polednem došlo v sobotu na dálnici D1 v Ostravě k nehodě tří osobních vozidel. Provoz ve směru z Ostravy na Brno byl kvůli nehodě uzavřen a doprava odkloněna na objízdné trasy. Zraněné osoby skončily v péči zdravotníků.

Kvůli rannímu požáru museli lidé spěchat ven z domu do bezpečí

15. srpna 2026 20:10 | Celý MS kraj | Libor Běčák

Okolnosti, za jakých vznikl požár v jednom z karvinských bytů, vyšetřují policisté ve spolupráci s hasiči. Na místo si přizvali i psa cvičeného k vyhledávání látek podporujících hoření.

Jiskry, kouř i požár. Vlak strhl u Studénky trolej, doprava několik hodin stála

14. srpna 2026 14:44 | Celý MS kraj | Jiří Cileček

Vlak EuroCity vyjel z Ostravy a před Studénkou strhl trolej. Do akce vyrazili kvůli požáru hasiči a evakuováno bylo zhruba 170 lidí a další desítky z vlaku stojícího nedaleko. Doprava na koridoru několik hodin stála.

Muž naletěl na seznamce a přišel o 900 tisíc. Kvůli falešnému profilu ženy letěl až do Amsterdamu

14. srpna 2026 13:33 | Celý MS kraj | Anna Břenková

31letý muž z Karvinska se na seznamce zamiloval do ženy, která ho zmanipulovala do podvodného výdělku na internetu. Pod záminkou plnění jednoduchých úkolů a klikání na webová okna přišel během měsíce o necelých 900 tisíc korun. Když zjistil, že jde o podvod, vydal se za ženou dokonce do Amsterdamu, ona se však na poslední chvíli omluvila.

57letá řidička narazila u Vrbna pod Pradědem do stromu, 14letého spolujezdce transportoval vrtulník do nemocnice

14. srpna 2026 13:05 | Celý MS kraj | Anna Břenková

Vážná nehoda se stala ve čtvrtek v Mnichově u Vrbna pod Pradědem. 57letá řidička dodávky zřejmě kvůli zdravotním potížím vyjela ze silnice a čelně narazila do stromu. Zranění utrpěla řidička i čtrnáctiletý chlapec, pro kterého přiletěl záchranářský vrtulník.

Lidé chválí finální podobu obnoveného Libušína
Vydáno 30. července 2020 22:14, Celý MS kraj, Libor Běčák
Libušín lehl popelem 3. března 2014. Nákladem 120 milionů korun byl obnoven a teď už slouží opět turistům. Téměř dokonalá replika Libušína sklízí od prvních návštěvníků slova chvály a uznání.

Celý Libušín sestává z několika částí. Tou vůbec nejstarší byl srub sloužící jako útulna. Právě k ní architekt Dušan Jurkovič na konci 19. století navrhl jídelnu. Později přibyla ještě Parmova přístavba a kuchyně. V zadní části se nachází ještě Pustevenka v podobě malé koliby.

Soubor několika historických staveb si lidé vybavují především jako turistickou jídelnu a malbami na stěnách a stropech. Nově je v jídelně zavěšený velký lustr a náročnou opravou prošla i kachlová kamna.

Pokud si však lidé pamatují podobu, jakou měl zhruba od 60. let minulého století, musí se smířit s některými odlišnostmi. Ty se týkají především barevného vyvedení historické památky, a to jak venkovní podoby, tak maleb zdobících vnitřní prostory.

Kateřina Krhánková, restaurátorka: “V 60. letech tady proběhla velká rekonstrukce a ty malby se změnily. Byly provedeny jinou technologií, byly třeba prohozeny figury, byly i jinak rozměrově. Koncepce té naší obnovy byla se navrátit k tomu původnímu stavu, kdy malby prováděl akademický malíř Karel Štapfer a k některým malbám poskytl kresby Mikoláš Aleš. A některé malby pravděpodobně namaloval sám architekt Jurkovič. Pro nás bylo zásadní zjistit co nejvíce podkladů, jak ty malby mohly vypadat, protože se dochovaly černobílé fotografie, z kterých můžeme ze zkušeností odvodit nějaké jako intenzity a tóny, ale naštěstí v těch 60. letech byl sejmut transfer, to znamená, že část omítky s malbou byla sňata a byla uložena na panelu v depozitáři vsetínského muzea. Takže tam my jsme mohli si odebrat ty vzorky a prostudovat si to, ofotit si to v různých světlech a zjistit tu původní intenzitu, i když už trošku poškozenou, protože to bylo už vlastně tady dlouho, bylo to několikrát upravené, ale tu základní barevnost jsme z toho transferu mohli vyhodit. Plus, ještě jedna věc nám pomohla, protože kresby tady přímo pro Libušín Mikoláše Alše se taky dochovaly a jsou vybarvené. On sám je udělal černobílé úhlem, ale při té realizaci je malíř Štapfer je na žádost Jurkoviče vybarvil, aby si mohli představit, jak je pojme barevně.”

S mnoha problémy se při obnově vyhořelého Libušína museli vypořádat také projektanti.

Jaroslav Svěrek, architekt: “Zásadní problém byl v tom, že jsme o tomto objektu moc nevěděli a bylo poměrně málo podkladů. De facto se projektovalo podle fotografií, které nám zůstaly jak historických, tak z 80. a 90. let, a vlastně z toho, co zbylo po požáru. Čili, to bylo první, s čím jsme začali, že jsme si oměřili důkladně všechny detaily, všechno co se z toho požářiště dalo vytáhnout. Pak jsme se snažili pochopit, jak to ten Dušan Jurkovič vlastně myslel. Nějak se do něj vcítit, abychom vůbec byli schopní, protože spousta věcí spousta věcí nebyla na fotce zachycená. Máme desítky fotek z čela, zepředu, ale žádnou zezadu. Takže spoustu věcí jsme si museli domýšlet, snažili jsme se analogicky vlastně, podle toho, co jsme našli tady, nebo někde jinde, nebo na Maměnce, která je velmi podobná, To jsou věci, které byly vlastně na tom počátku a pak jsme se snažili do toho napasovat moderní technologie, které tady nikdy nebyly a které vlastně by neměly být ani moc vidět.”

Podmínkou obnovy Libušína bylo zajištění požární ochrany. Od komína by už požár vniknout neměl, protože objekt nově vytápějí tepelná čerpadla.

Milan Gesierich, technický náměstek Národního muzea v přírodě: “Jsou tady navržené 3 technologie. Jedna je vodní pod tlakem, druhá je vysokotlaký suchovod a třetí je plynová. To je vlastně hašení v této nejcennější části Libušína. Jsou tady barevné výmalby, aby nedošlo ke zkrápění a zničení výmalby interiéru. Tady šlo o to, že to bylo strašně složité technologicky, protože tady je roubení a my jsme museli zabránit úniku toho plynu. To znamená, že jsme museli dát na roubení speciální fólii a teď jsme se potýkali s těmi vymalbami. Navrhli jsme speciální technologii, že kdy ty výmalby jsou kluzných stěnách, takže jsou dva kónické hranoly proti sobě a ty výmalby vlastně by neměly praskat, protože stavba si bude sama dosedat ta výmalba zůstane volná. Takže nedojde k tomu praskání. Takže toto byl strašně složitý problém vlastně natáhnout tu fólii na to roubení a vlastně když tu naběhne ten plyn, tak by měl po dobu 10 minut zůstat pod tlakem, aby došlo k hašení požáru. Ale hasí se plynem tato část, tedy samotná jídelna, plus technologie v Pustevence.

Technologie hašení plynem má svůj přesně daný režim.

Milan Gesierich, technický náměstek Národního muzea v přírodě: “Do 90 vteřin musí návštěvníci jídelnu opustit. Pak se automaticky zavřou dveře a po dobu 90 vteřin se nejdříve otevře a následně uzavře velké okno. To je nutné proto, aby při vpuštění plynu nedošlo přetlakem k poškození skel oken. Okno se následně uzavře a hermeticky bude utěsněný celý objekt. Plyn by měl bránit hoření po dobu nejméně 10 minut, což by mělo stačit na uhašení požáru.”

První měsíce bude Libušín lidem sloužit jako muzeum s komentovanými prohlídkami.

Jindřich Ondruš, generální ředitel Národního muzea v přírodě: “V průběhu srpna tady bude prohlídkový režim. V průběhu září už si tady bude nový nájemce dělat režim zkušební. Nejpozději od 1. října se tady bude už vařit a bude tady veškerý komfort a režim pro návštěvníky a turisty.”



Zdroj: https://polar.cz/index.php/zpravy/moravskoslezsky-kraj/cely-ms-kraj/11000021322/lide-chvali-finalni-podobu-obnoveneho-libusina