Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • Načítám...
>

Lidé chválí finální podobu obnoveného Libušína

Celý MS kraj |

Libušín lehl popelem 3. března 2014. Nákladem 120 milionů korun byl obnoven a teď už slouží opět turistům. Téměř dokonalá replika Libušína sklízí od prvních návštěvníků slova chvály a uznání.

Celý Libušín sestává z několika částí. Tou vůbec nejstarší byl srub sloužící jako útulna. Právě k ní architekt Dušan Jurkovič na konci 19. století navrhl jídelnu. Později přibyla ještě Parmova přístavba a kuchyně. V zadní části se nachází ještě Pustevenka v podobě malé koliby.

Soubor několika historických staveb si lidé vybavují především jako turistickou jídelnu a malbami na stěnách a stropech. Nově je v jídelně zavěšený velký lustr a náročnou opravou prošla i kachlová kamna.

Pokud si však lidé pamatují podobu, jakou měl zhruba od 60. let minulého století, musí se smířit s některými odlišnostmi. Ty se týkají především barevného vyvedení historické památky, a to jak venkovní podoby, tak maleb zdobících vnitřní prostory.

Kateřina Krhánková, restaurátorka: “V 60. letech tady proběhla velká rekonstrukce a ty malby se změnily. Byly provedeny jinou technologií, byly třeba prohozeny figury, byly i jinak rozměrově. Koncepce té naší obnovy byla se navrátit k tomu původnímu stavu, kdy malby prováděl akademický malíř Karel Štapfer a k některým malbám poskytl kresby Mikoláš Aleš. A některé malby pravděpodobně namaloval sám architekt Jurkovič. Pro nás bylo zásadní zjistit co nejvíce podkladů, jak ty malby mohly vypadat, protože se dochovaly černobílé fotografie, z kterých můžeme ze zkušeností odvodit nějaké jako intenzity a tóny, ale naštěstí v těch 60. letech byl sejmut transfer, to znamená, že část omítky s malbou byla sňata a byla uložena na panelu v depozitáři vsetínského muzea. Takže tam my jsme mohli si odebrat ty vzorky a prostudovat si to, ofotit si to v různých světlech a zjistit tu původní intenzitu, i když už trošku poškozenou, protože to bylo už vlastně tady dlouho, bylo to několikrát upravené, ale tu základní barevnost jsme z toho transferu mohli vyhodit. Plus, ještě jedna věc nám pomohla, protože kresby tady přímo pro Libušín Mikoláše Alše se taky dochovaly a jsou vybarvené. On sám je udělal černobílé úhlem, ale při té realizaci je malíř Štapfer je na žádost Jurkoviče vybarvil, aby si mohli představit, jak je pojme barevně.”

S mnoha problémy se při obnově vyhořelého Libušína museli vypořádat také projektanti.

Jaroslav Svěrek, architekt: “Zásadní problém byl v tom, že jsme o tomto objektu moc nevěděli a bylo poměrně málo podkladů. De facto se projektovalo podle fotografií, které nám zůstaly jak historických, tak z 80. a 90. let, a vlastně z toho, co zbylo po požáru. Čili, to bylo první, s čím jsme začali, že jsme si oměřili důkladně všechny detaily, všechno co se z toho požářiště dalo vytáhnout. Pak jsme se snažili pochopit, jak to ten Dušan Jurkovič vlastně myslel. Nějak se do něj vcítit, abychom vůbec byli schopní, protože spousta věcí spousta věcí nebyla na fotce zachycená. Máme desítky fotek z čela, zepředu, ale žádnou zezadu. Takže spoustu věcí jsme si museli domýšlet, snažili jsme se analogicky vlastně, podle toho, co jsme našli tady, nebo někde jinde, nebo na Maměnce, která je velmi podobná, To jsou věci, které byly vlastně na tom počátku a pak jsme se snažili do toho napasovat moderní technologie, které tady nikdy nebyly a které vlastně by neměly být ani moc vidět.”

Podmínkou obnovy Libušína bylo zajištění požární ochrany. Od komína by už požár vniknout neměl, protože objekt nově vytápějí tepelná čerpadla.

Milan Gesierich, technický náměstek Národního muzea v přírodě: “Jsou tady navržené 3 technologie. Jedna je vodní pod tlakem, druhá je vysokotlaký suchovod a třetí je plynová. To je vlastně hašení v této nejcennější části Libušína. Jsou tady barevné výmalby, aby nedošlo ke zkrápění a zničení výmalby interiéru. Tady šlo o to, že to bylo strašně složité technologicky, protože tady je roubení a my jsme museli zabránit úniku toho plynu. To znamená, že jsme museli dát na roubení speciální fólii a teď jsme se potýkali s těmi vymalbami. Navrhli jsme speciální technologii, že kdy ty výmalby jsou kluzných stěnách, takže jsou dva kónické hranoly proti sobě a ty výmalby vlastně by neměly praskat, protože stavba si bude sama dosedat ta výmalba zůstane volná. Takže nedojde k tomu praskání. Takže toto byl strašně složitý problém vlastně natáhnout tu fólii na to roubení a vlastně když tu naběhne ten plyn, tak by měl po dobu 10 minut zůstat pod tlakem, aby došlo k hašení požáru. Ale hasí se plynem tato část, tedy samotná jídelna, plus technologie v Pustevence.

Technologie hašení plynem má svůj přesně daný režim.

Milan Gesierich, technický náměstek Národního muzea v přírodě: “Do 90 vteřin musí návštěvníci jídelnu opustit. Pak se automaticky zavřou dveře a po dobu 90 vteřin se nejdříve otevře a následně uzavře velké okno. To je nutné proto, aby při vpuštění plynu nedošlo přetlakem k poškození skel oken. Okno se následně uzavře a hermeticky bude utěsněný celý objekt. Plyn by měl bránit hoření po dobu nejméně 10 minut, což by mělo stačit na uhašení požáru.”

První měsíce bude Libušín lidem sloužit jako muzeum s komentovanými prohlídkami.

Jindřich Ondruš, generální ředitel Národního muzea v přírodě: “V průběhu srpna tady bude prohlídkový režim. V průběhu září už si tady bude nový nájemce dělat režim zkušební. Nejpozději od 1. října se tady bude už vařit a bude tady veškerý komfort a režim pro návštěvníky a turisty.”



Nahlásit chybu


K tématu

Cyklobus Beskydy je opět v provozu. Cyklisty sveze až do konce září

2. května 2025 21:33 | Celý MS kraj | Jiří Cileček

Cyklobus Beskydy letos opět vozí cyklisty i turisty do atraktivních lokalit Moravskoslezského kraje. Speciální linky vyjely 1. května a v provozu zůstanou až do konce září. Spoje míří na Pustevny, Bílou i Bumbálku. O víkendech, svátcích a o prázdninách je provoz denní.

Z Pusteven sjížděl muž na koloběžce, havaroval a těžce se zranil

15. srpna 2025 8:08 | Celý MS kraj | Jiří Cileček

Záchranáři zasahovali ve čtvrtek odpoledne u vážného úrazu muže v Beskydech. Devětadvacetiletý jezdec se zranil při pádu z koloběžky. Kvůli terénu musel být lékař vysazen na místo pomocí palubního jeřábu z vrtulníku.

Pustevny kombinují krásy přírody, historii i adrenalin

28. července 2025 9:09 | Celý MS kraj | Andrea Holeszová

Pustevny, malebné horské sedlo v srdci Moravskoslezských Beskyd, jsou jedním z nejnavštěvovanějších turistických cílů v regionu. Leží v nadmořské výšce 1 018 metrů a spojují krásu beskydské přírody s bohatou historií a architekturou, která nemá v Česku obdoby.


V Opavě začíná demolice Slezanky. Objekt podle mnohých roky hyzdil centrum města

Dnes 9:05 | Opava | Yvona Fajtová

Po letech čekání a sporů začne v samém srdci Opavy demolice části objektu Slezanky. Na místě chátrající budovy na Horním náměstí má v budoucnu vzniknout nový multifunkční komplex, jehož dominantou bude společenský sál s kapacitou až tisíc lidí a také byty a hotel.

Tři ženy předaly kurýrům na ulici 1,3 milionu. Falešní policisté stále útočí

Dnes 10:12 | Celý MS kraj | Jiří Cileček

"Kriminální policie, dobrý den. Váš bankovní účet byl napaden. Někdo si na vás chce vzít statisíce korun půjčky. Musíme ty peníze spolu zachránit. Běžte do banky, vyberte své úspory a předejte je policistovi v civilu na ulici. On je uloží na bezpečné místo. Nikomu o tom nesmíte říct." Ostravská policie eviduje další případy falešných policistů a kyberšmejdů. Tři ženy předaly kurýrům na ulici dohromady 1,3 milionu korun.

Polský řidič kamionu havaroval na Opavsku. Jel rychle a nevybral zatáčku v obci

Dnes 13:06, vydáno dnes 7:55 | Celý MS kraj | Jiří Cileček

Velkou rychlostí jel obcí na hlavním tahu z Opavy na Krnov. Následně s kamionem nevybral zatáčku a skončil vzpříčený v příkopu. Nehoda v místě zastavila provoz v obou směrech silnice I/57.

Prevence má smysl, proto je policie zase u přechodů

Policie ve spolupráci s BESIPem uspořádala v Novém Jičíně další preventivní akci zaměřenou na viditelnost chodců. Policisté v terénu kontrolovali, zda lidé používají reflexní prvky, a zároveň jim vysvětlovali, proč jsou důležité.

Štefelovi překazil zlatý hattrick na Beskydské laťce Polák Kolodziejski

Dnes 10:56 | Celý MS kraj | Tomáš Tikal

Sen o zlatém hattricku se českému skokanovi do výšky Janu Štefelovi nesplnil. Po dvou triumfech na Beskydské laťce v Třinci se tentokrát musel sklonit před výkonem polského soupeře a skončil druhý.

Muzeum Beskyd získalo díky rekonstrukci půdy nový depozitář, své místo tady našla mykologická a geologická sbírka

Muzeum Beskyd Frýdek-Místek má nové zázemí pro uchovávání svých sbírek. V Langově domě na ulici Hluboká vznikl po rekonstrukci půdních prostor moderní depozitář, který zajistí lepší ochranu muzejních předmětů i odpovídající podmínky pro jejich dlouhodobé uložení.

Malé Emičce pomohli na svět karvinští záchranáři

Včera 16:35 | Karviná | Jiří Cileček

Maminka to nestihla do porodnice. Naštěstí pomohli záchranáři. Zdravotničtí záchranáři Moravskoslezského kraje zasahovali v úterý brzy ráno u výjimečné události. V Karviné asistovali při porodu dítěte ještě před příjezdem do nemocnice.

Orlová vysadila téměř 70 nových stromů

Dnes 14:33 | Orlová | Monika Ociepková

Na sedmdesát nových stromů se v Orlové vysadilo ke konci loňského roku.

V péči o klienty domova v Antošovicích pomáhá nově stropní kolejnicový systém, zatím ve čtyřech pokojích

Domov pro seniory v Antošovicích instaloval v prosinci do čtyř pokojů stropní kolejnicový systém, který usnadní práci s klienty s omezenou pohyblivostí. Klienti i zaměstnanci si jej pochvalují a obvod chce pořídit další.

Jan Wolf končí v SOCDEM, povede Karvinou jako nestraník

Včera 11:36 | Karviná | Renáta E. Orlíková

Primátor Karviné Jan Wolf ukončil své členství v SOCDEM. Město chce řídit jako nestranický primátor. Své rozhodnutí oznámil v úterý dopoledne s tím, že do podzimních komunálních voleb půjde jako nestraník pod uskupením nezávislých kandidátů a sociálních demokratů.

Vietnamská komunita v Ostravě přivítala rok ohnivého koně

Dnes 10:30 | Celý MS kraj | Michal Slonina

Nový rok už je dávno za námi, ten lunární ale teprve klepe na dveře. Jeho příchod už o víkendu oslavila v Ostravě moravskoslezská vietnamská komunita. Součástí programu byl tanec i zpěv a nechybělo ani tradiční jídlo.

Karvinská SŠ techniky a služeb má nové moderní gastrocentrum

Střední škola techniky a služeb v Karviné má za sebou významnou investici do výuky gastronomie. Pro žáky oborů Kuchař–číšník a Cukrář před časem otevřela nově zrekonstruované odborné učebny, které odpovídají současným trendům i požadavkům praxe.

Nové domky v Pržně rozšířily sociální služby kraje

Moravskoslezský kraj rozšířil kapacity sociálních služeb v Pržně. V areálu organizace Náš svět vznikly dva nové malé domky rodinného typu, které budou sloužit lidem s mentálním postižením a náročnějším chováním, případně s kombinací duševního onemocnění. Nové bydlení nabídne zázemí celkem osmi klientům.

Modernizace Albrechtovy střední školy v Českém Těšíně

Včera 10:18 | Celý MS kraj | Bára Kelnerová

Výstavba nové haly pro zemědělskou techniku, přestavba kotelny na zázemí pro polygrafické a tiskařské obory, venkovní učebna. Tuto investici podpořil Moravskoslezský kraj v Albrechtově střední škole v Českém Těšíně.

Sjezdovky v Beskydech s oblibou využívají školní lyžařské kurzy

9. února 2026 11:01 | Celý MS kraj | Libor Běčák

Po období, kdy měly školy problém naplnit kapacitu lyžařských kurzů, mohou nyní své žáky vysílat i na více pobytů v průběhu jedné zimy. Například ZŠ Palkovice pořádá kurzy v Beskydech, Tatrách i Alpách.

Lidé chválí finální podobu obnoveného Libušína
Vydáno 30. července 2020 22:14, Celý MS kraj, Libor Běčák
Libušín lehl popelem 3. března 2014. Nákladem 120 milionů korun byl obnoven a teď už slouží opět turistům. Téměř dokonalá replika Libušína sklízí od prvních návštěvníků slova chvály a uznání.

Celý Libušín sestává z několika částí. Tou vůbec nejstarší byl srub sloužící jako útulna. Právě k ní architekt Dušan Jurkovič na konci 19. století navrhl jídelnu. Později přibyla ještě Parmova přístavba a kuchyně. V zadní části se nachází ještě Pustevenka v podobě malé koliby.

Soubor několika historických staveb si lidé vybavují především jako turistickou jídelnu a malbami na stěnách a stropech. Nově je v jídelně zavěšený velký lustr a náročnou opravou prošla i kachlová kamna.

Pokud si však lidé pamatují podobu, jakou měl zhruba od 60. let minulého století, musí se smířit s některými odlišnostmi. Ty se týkají především barevného vyvedení historické památky, a to jak venkovní podoby, tak maleb zdobících vnitřní prostory.

Kateřina Krhánková, restaurátorka: “V 60. letech tady proběhla velká rekonstrukce a ty malby se změnily. Byly provedeny jinou technologií, byly třeba prohozeny figury, byly i jinak rozměrově. Koncepce té naší obnovy byla se navrátit k tomu původnímu stavu, kdy malby prováděl akademický malíř Karel Štapfer a k některým malbám poskytl kresby Mikoláš Aleš. A některé malby pravděpodobně namaloval sám architekt Jurkovič. Pro nás bylo zásadní zjistit co nejvíce podkladů, jak ty malby mohly vypadat, protože se dochovaly černobílé fotografie, z kterých můžeme ze zkušeností odvodit nějaké jako intenzity a tóny, ale naštěstí v těch 60. letech byl sejmut transfer, to znamená, že část omítky s malbou byla sňata a byla uložena na panelu v depozitáři vsetínského muzea. Takže tam my jsme mohli si odebrat ty vzorky a prostudovat si to, ofotit si to v různých světlech a zjistit tu původní intenzitu, i když už trošku poškozenou, protože to bylo už vlastně tady dlouho, bylo to několikrát upravené, ale tu základní barevnost jsme z toho transferu mohli vyhodit. Plus, ještě jedna věc nám pomohla, protože kresby tady přímo pro Libušín Mikoláše Alše se taky dochovaly a jsou vybarvené. On sám je udělal černobílé úhlem, ale při té realizaci je malíř Štapfer je na žádost Jurkoviče vybarvil, aby si mohli představit, jak je pojme barevně.”

S mnoha problémy se při obnově vyhořelého Libušína museli vypořádat také projektanti.

Jaroslav Svěrek, architekt: “Zásadní problém byl v tom, že jsme o tomto objektu moc nevěděli a bylo poměrně málo podkladů. De facto se projektovalo podle fotografií, které nám zůstaly jak historických, tak z 80. a 90. let, a vlastně z toho, co zbylo po požáru. Čili, to bylo první, s čím jsme začali, že jsme si oměřili důkladně všechny detaily, všechno co se z toho požářiště dalo vytáhnout. Pak jsme se snažili pochopit, jak to ten Dušan Jurkovič vlastně myslel. Nějak se do něj vcítit, abychom vůbec byli schopní, protože spousta věcí spousta věcí nebyla na fotce zachycená. Máme desítky fotek z čela, zepředu, ale žádnou zezadu. Takže spoustu věcí jsme si museli domýšlet, snažili jsme se analogicky vlastně, podle toho, co jsme našli tady, nebo někde jinde, nebo na Maměnce, která je velmi podobná, To jsou věci, které byly vlastně na tom počátku a pak jsme se snažili do toho napasovat moderní technologie, které tady nikdy nebyly a které vlastně by neměly být ani moc vidět.”

Podmínkou obnovy Libušína bylo zajištění požární ochrany. Od komína by už požár vniknout neměl, protože objekt nově vytápějí tepelná čerpadla.

Milan Gesierich, technický náměstek Národního muzea v přírodě: “Jsou tady navržené 3 technologie. Jedna je vodní pod tlakem, druhá je vysokotlaký suchovod a třetí je plynová. To je vlastně hašení v této nejcennější části Libušína. Jsou tady barevné výmalby, aby nedošlo ke zkrápění a zničení výmalby interiéru. Tady šlo o to, že to bylo strašně složité technologicky, protože tady je roubení a my jsme museli zabránit úniku toho plynu. To znamená, že jsme museli dát na roubení speciální fólii a teď jsme se potýkali s těmi vymalbami. Navrhli jsme speciální technologii, že kdy ty výmalby jsou kluzných stěnách, takže jsou dva kónické hranoly proti sobě a ty výmalby vlastně by neměly praskat, protože stavba si bude sama dosedat ta výmalba zůstane volná. Takže nedojde k tomu praskání. Takže toto byl strašně složitý problém vlastně natáhnout tu fólii na to roubení a vlastně když tu naběhne ten plyn, tak by měl po dobu 10 minut zůstat pod tlakem, aby došlo k hašení požáru. Ale hasí se plynem tato část, tedy samotná jídelna, plus technologie v Pustevence.

Technologie hašení plynem má svůj přesně daný režim.

Milan Gesierich, technický náměstek Národního muzea v přírodě: “Do 90 vteřin musí návštěvníci jídelnu opustit. Pak se automaticky zavřou dveře a po dobu 90 vteřin se nejdříve otevře a následně uzavře velké okno. To je nutné proto, aby při vpuštění plynu nedošlo přetlakem k poškození skel oken. Okno se následně uzavře a hermeticky bude utěsněný celý objekt. Plyn by měl bránit hoření po dobu nejméně 10 minut, což by mělo stačit na uhašení požáru.”

První měsíce bude Libušín lidem sloužit jako muzeum s komentovanými prohlídkami.

Jindřich Ondruš, generální ředitel Národního muzea v přírodě: “V průběhu srpna tady bude prohlídkový režim. V průběhu září už si tady bude nový nájemce dělat režim zkušební. Nejpozději od 1. října se tady bude už vařit a bude tady veškerý komfort a režim pro návštěvníky a turisty.”



Zdroj: https://polar.cz/index.php/zpravy/moravskoslezsky-kraj/cely-ms-kraj/11000021322/lide-chvali-finalni-podobu-obnoveneho-libusina