Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • Načítám...
>

Lidé chválí finální podobu obnoveného Libušína

Celý MS kraj |

Libušín lehl popelem 3. března 2014. Nákladem 120 milionů korun byl obnoven a teď už slouží opět turistům. Téměř dokonalá replika Libušína sklízí od prvních návštěvníků slova chvály a uznání.

Celý Libušín sestává z několika částí. Tou vůbec nejstarší byl srub sloužící jako útulna. Právě k ní architekt Dušan Jurkovič na konci 19. století navrhl jídelnu. Později přibyla ještě Parmova přístavba a kuchyně. V zadní části se nachází ještě Pustevenka v podobě malé koliby.

Soubor několika historických staveb si lidé vybavují především jako turistickou jídelnu a malbami na stěnách a stropech. Nově je v jídelně zavěšený velký lustr a náročnou opravou prošla i kachlová kamna.

Pokud si však lidé pamatují podobu, jakou měl zhruba od 60. let minulého století, musí se smířit s některými odlišnostmi. Ty se týkají především barevného vyvedení historické památky, a to jak venkovní podoby, tak maleb zdobících vnitřní prostory.

Kateřina Krhánková, restaurátorka: “V 60. letech tady proběhla velká rekonstrukce a ty malby se změnily. Byly provedeny jinou technologií, byly třeba prohozeny figury, byly i jinak rozměrově. Koncepce té naší obnovy byla se navrátit k tomu původnímu stavu, kdy malby prováděl akademický malíř Karel Štapfer a k některým malbám poskytl kresby Mikoláš Aleš. A některé malby pravděpodobně namaloval sám architekt Jurkovič. Pro nás bylo zásadní zjistit co nejvíce podkladů, jak ty malby mohly vypadat, protože se dochovaly černobílé fotografie, z kterých můžeme ze zkušeností odvodit nějaké jako intenzity a tóny, ale naštěstí v těch 60. letech byl sejmut transfer, to znamená, že část omítky s malbou byla sňata a byla uložena na panelu v depozitáři vsetínského muzea. Takže tam my jsme mohli si odebrat ty vzorky a prostudovat si to, ofotit si to v různých světlech a zjistit tu původní intenzitu, i když už trošku poškozenou, protože to bylo už vlastně tady dlouho, bylo to několikrát upravené, ale tu základní barevnost jsme z toho transferu mohli vyhodit. Plus, ještě jedna věc nám pomohla, protože kresby tady přímo pro Libušín Mikoláše Alše se taky dochovaly a jsou vybarvené. On sám je udělal černobílé úhlem, ale při té realizaci je malíř Štapfer je na žádost Jurkoviče vybarvil, aby si mohli představit, jak je pojme barevně.”

S mnoha problémy se při obnově vyhořelého Libušína museli vypořádat také projektanti.

Jaroslav Svěrek, architekt: “Zásadní problém byl v tom, že jsme o tomto objektu moc nevěděli a bylo poměrně málo podkladů. De facto se projektovalo podle fotografií, které nám zůstaly jak historických, tak z 80. a 90. let, a vlastně z toho, co zbylo po požáru. Čili, to bylo první, s čím jsme začali, že jsme si oměřili důkladně všechny detaily, všechno co se z toho požářiště dalo vytáhnout. Pak jsme se snažili pochopit, jak to ten Dušan Jurkovič vlastně myslel. Nějak se do něj vcítit, abychom vůbec byli schopní, protože spousta věcí spousta věcí nebyla na fotce zachycená. Máme desítky fotek z čela, zepředu, ale žádnou zezadu. Takže spoustu věcí jsme si museli domýšlet, snažili jsme se analogicky vlastně, podle toho, co jsme našli tady, nebo někde jinde, nebo na Maměnce, která je velmi podobná, To jsou věci, které byly vlastně na tom počátku a pak jsme se snažili do toho napasovat moderní technologie, které tady nikdy nebyly a které vlastně by neměly být ani moc vidět.”

Podmínkou obnovy Libušína bylo zajištění požární ochrany. Od komína by už požár vniknout neměl, protože objekt nově vytápějí tepelná čerpadla.

Milan Gesierich, technický náměstek Národního muzea v přírodě: “Jsou tady navržené 3 technologie. Jedna je vodní pod tlakem, druhá je vysokotlaký suchovod a třetí je plynová. To je vlastně hašení v této nejcennější části Libušína. Jsou tady barevné výmalby, aby nedošlo ke zkrápění a zničení výmalby interiéru. Tady šlo o to, že to bylo strašně složité technologicky, protože tady je roubení a my jsme museli zabránit úniku toho plynu. To znamená, že jsme museli dát na roubení speciální fólii a teď jsme se potýkali s těmi vymalbami. Navrhli jsme speciální technologii, že kdy ty výmalby jsou kluzných stěnách, takže jsou dva kónické hranoly proti sobě a ty výmalby vlastně by neměly praskat, protože stavba si bude sama dosedat ta výmalba zůstane volná. Takže nedojde k tomu praskání. Takže toto byl strašně složitý problém vlastně natáhnout tu fólii na to roubení a vlastně když tu naběhne ten plyn, tak by měl po dobu 10 minut zůstat pod tlakem, aby došlo k hašení požáru. Ale hasí se plynem tato část, tedy samotná jídelna, plus technologie v Pustevence.

Technologie hašení plynem má svůj přesně daný režim.

Milan Gesierich, technický náměstek Národního muzea v přírodě: “Do 90 vteřin musí návštěvníci jídelnu opustit. Pak se automaticky zavřou dveře a po dobu 90 vteřin se nejdříve otevře a následně uzavře velké okno. To je nutné proto, aby při vpuštění plynu nedošlo přetlakem k poškození skel oken. Okno se následně uzavře a hermeticky bude utěsněný celý objekt. Plyn by měl bránit hoření po dobu nejméně 10 minut, což by mělo stačit na uhašení požáru.”

První měsíce bude Libušín lidem sloužit jako muzeum s komentovanými prohlídkami.

Jindřich Ondruš, generální ředitel Národního muzea v přírodě: “V průběhu srpna tady bude prohlídkový režim. V průběhu září už si tady bude nový nájemce dělat režim zkušební. Nejpozději od 1. října se tady bude už vařit a bude tady veškerý komfort a režim pro návštěvníky a turisty.”



Nahlásit chybu


K tématu

Z Pusteven sjížděl muž na koloběžce, havaroval a těžce se zranil

15. srpna 2025 8:08 | Celý MS kraj | Jiří Cileček

Záchranáři zasahovali ve čtvrtek odpoledne u vážného úrazu muže v Beskydech. Devětadvacetiletý jezdec se zranil při pádu z koloběžky. Kvůli terénu musel být lékař vysazen na místo pomocí palubního jeřábu z vrtulníku.

Pustevny kombinují krásy přírody, historii i adrenalin

28. července 2025 9:09 | Celý MS kraj | Andrea Holeszová

Pustevny, malebné horské sedlo v srdci Moravskoslezských Beskyd, jsou jedním z nejnavštěvovanějších turistických cílů v regionu. Leží v nadmořské výšce 1 018 metrů a spojují krásu beskydské přírody s bohatou historií a architekturou, která nemá v Česku obdoby.

Nové ekologické toalety zpříjemní výlety na Pustevnách

29. června 2025 14:34 | Celý MS kraj | Jiří Cileček

Turisté na Pustevnách mohou nově využívat moderní kompostovací toalety poblíž sochy Radegasta. Sociální zařízení šetrné k přírodě i krajině stálo vzniklo díky spolupráci Moravskoslezského a Zlínského kraje s obcemi Trojanovice a Prostřední Bečva. Projekt vyšel na 1,15 milionu korun a byl financován z Fondu Pustevny, který podporuje kultivaci tohoto turisticky atraktivního místa.


Pitnou vodu musí kvůli suchu na Lysou horu dovážet cisterny

Dnes 12:45 | Celý MS kraj | Libor Běčák

Dlouhodobé sucho se nedostatkem vody projevilo také na vrcholu Lysé hory. Pitnou vodu tam musely začít dovážet cisterny. Nedostačující vrt by měl v dohledné době doplnit nový zdroj vody v jiné lokalitě.

Sbírka přispěla Cestě bez bariér na nové auto

Dnes 9:21 | Frýdek-Místek | Tomáš Tikal

Cesta bez bariér je spolek ve Frýdku-Místku, který poskytuje specializovanou bezbariérovou dopravu pro lidi se zdravotním postižením a sníženou pohyblivostí. Jako příspěvek na nové auto obdrželi jeho zástupci na radnici zajímavý šek.

Ostravští učitelé se vzdělávají i v zahraničí. Zlepšují si jazyk a sdílejí zkušenosti

Včera 12:00 | Ostrava-město | Tomáš Kořistka

Pro vzdělávání našich dětí jsou samozřejmě klíčoví i kvalitní pedagogové a s tím souvisí jejich vzdělávání a rozvoj. Proto i v Ostravě funguje program Erasmus+, jehož důležitou součástí je také vzdělávání učitelů, kteří mohou jezdit po školách v Evropě a sdílejí s tamními učiteli zkušenosti.

Mladý řidič skončil v příkopě. I přes okamžitou pomoc podlehl vážným zraněním

V Ostravě-Proskovicích v úterý v noci havarovalo osobní auto. 33letý muž utrpěl velmi vážná zranění a jeho stav se na místě začal prudce zhoršovat. Lékaři ho museli uvést do umělého spánku a bojovali o jeho záchranu, zraněný řidič ale i přes veškerou snahu na místě zemřel.

Zlatý pohár Linde: Čeští mladí svářeči patří mezi světovou elitu

Dnes 9:23 | Frýdek-Místek | Tomáš Tikal

Zlatý pohár Linde je už tradiční mezinárodní soutěží mladých svářečů. Pořádá ji Střední odborná škola ve Frýdku-Místku a také letos byly k vidění obdivuhodné výkony.

Hasiči v Orlové-Porubě mají nové zásahové vozidlo

Včera 15:30 | Orlová | Monika Ociepková

Sbor dobrovolných hasičů z Orlové-Poruby má důvod k oslavě. Na začátku května zde slavnostně pokřtili novou cisternovou automobilovou stříkačku, která výrazně posílí akceschopnost místní zásahové jednotky.

Poruba má nové Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež. Otevřelo se na ul. B. Martinů

Včera 11:27 | Ostrava-Poruba | Jana Lipowská

V Ostravě-Porubě se slavnostně otevřelo nové Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež. Nabízí jim bezpečný prostor, kam mohou přijít anonymně a bez obav řešit různé životní problémy.

Nový dopravní terminál v Chuchelné otevřeli ukázkou osvobozovacích bojů

Včera 10:44 | Celý MS kraj | Bára Kelnerová

Netradiční průběh mělo slavnostní zahájení provozu dopravního terminálu v Chuchelné na Opavsku. Součástí programu byla totiž dobová ukázka osvobozovacích bojů z konce II. světové války.

Při požáru zahradní chatky v Havířově zemřel senior

Včera 9:17 | Havířov | Anna Břenková

Při nočním požáru chaty v Havířově přišel o život 86letý muž. Oheň zasáhl celý objekt i přilehlý skleník. Příčina vzniku požáru není jasná.

Půjčila účet podvodníkům a pomáhala prát špinavé peníze. Ženě z Karvinska teď hrozí vězení

Dnes 9:15 | Celý MS kraj | Anna Břenková

Žena z Karvinska dala cizím lidem hesla ke svému bankovnímu účtu. Podvodníci přes něj pak převedli skoro 700 tisíc korun od jiných obětí. Kriminalisté ji obvinili z praní špinavých peněz. Policie varuje, že za půjčení účtu hrozí soud každému, i z pouhé neopatrnosti.

Dům umění v Ostravě si 13. května připomněl sto let od svého otevření

Dům umění v Ostravě si 13. května připomněl sto let od svého otevření. Výstavní budova Galerie výtvarného umění v Ostravě patří od roku 1926 k významným architektonickým i kulturním symbolům města. Pro návštěvníky byly připraveny workshopy, komentované prohlídky, divadelní vystoupení, hudební program i další doprovodné akce.

Den zdraví v krnovské nemocnici, šlo o první společnou akci po sloučení všech tří nemocnic

Krnovská nemocnice uspořádala letošní Den zdraví ve velkolepém stylu. Šlo o první společnou akci po sloučení všech tří nemocnic v okrese. Návštěvníci si mohli užít bohatý program zaměřený na prevenci, zdravý životní styl i moderní zdravotní péči.

Lidé si užili dobrot a muziky na Pojez festu v Dolních Vítkovicích

Pojez festy si za dobu své existence získaly velkou oblibu. Návštěvníci na nich ochutnávají gastronomické speciality z celého regionu a často si mohou některé dobroty i sami připravit. Festival v Dolních Vítkovicích tradičně zahájil turistickou sezonu a spojil dobré jídlo s prezentací Technotrasy.

Na Lysé hoře není dost pitné vody, zásoby doplňují cisterny

Dnes 11:01 | Celý MS kraj | Libor Běčák

Možnosti, které by mohly pomoci Lysé hoře a také lidem, kteří v jejím okolí žijí a podnikají, se probíraly na Sepetné v Ostravici. Řeší se například nedostatek vody na vrcholu, ale také soužití turistů a chatařů se starousedlíky.

Hosté ve studiu: Pavel Staněk (SPD), radní MS kraje

Půjde MS kraj cestou modulárních reaktorů jako náhradu za uhlí?

Záchranáři mají v Ostravě nové Vzdělávací a výcvikové středisko

12. května 2026 18:23 | Celý MS kraj | Jiří Cileček

Moravskoslezští záchranáři mají v Ostravě nové moderní vzdělávací a výcvikové středisko. Zázemí pro odbornou přípravu stovek zdravotníků vzniklo v budově Střední školy stavební a dřevozpracující. Nabídne realistický nácvik urgentní péče i mimořádných situací.

Lidé chválí finální podobu obnoveného Libušína
Vydáno 30. července 2020 22:14, Celý MS kraj, Libor Běčák
Libušín lehl popelem 3. března 2014. Nákladem 120 milionů korun byl obnoven a teď už slouží opět turistům. Téměř dokonalá replika Libušína sklízí od prvních návštěvníků slova chvály a uznání.

Celý Libušín sestává z několika částí. Tou vůbec nejstarší byl srub sloužící jako útulna. Právě k ní architekt Dušan Jurkovič na konci 19. století navrhl jídelnu. Později přibyla ještě Parmova přístavba a kuchyně. V zadní části se nachází ještě Pustevenka v podobě malé koliby.

Soubor několika historických staveb si lidé vybavují především jako turistickou jídelnu a malbami na stěnách a stropech. Nově je v jídelně zavěšený velký lustr a náročnou opravou prošla i kachlová kamna.

Pokud si však lidé pamatují podobu, jakou měl zhruba od 60. let minulého století, musí se smířit s některými odlišnostmi. Ty se týkají především barevného vyvedení historické památky, a to jak venkovní podoby, tak maleb zdobících vnitřní prostory.

Kateřina Krhánková, restaurátorka: “V 60. letech tady proběhla velká rekonstrukce a ty malby se změnily. Byly provedeny jinou technologií, byly třeba prohozeny figury, byly i jinak rozměrově. Koncepce té naší obnovy byla se navrátit k tomu původnímu stavu, kdy malby prováděl akademický malíř Karel Štapfer a k některým malbám poskytl kresby Mikoláš Aleš. A některé malby pravděpodobně namaloval sám architekt Jurkovič. Pro nás bylo zásadní zjistit co nejvíce podkladů, jak ty malby mohly vypadat, protože se dochovaly černobílé fotografie, z kterých můžeme ze zkušeností odvodit nějaké jako intenzity a tóny, ale naštěstí v těch 60. letech byl sejmut transfer, to znamená, že část omítky s malbou byla sňata a byla uložena na panelu v depozitáři vsetínského muzea. Takže tam my jsme mohli si odebrat ty vzorky a prostudovat si to, ofotit si to v různých světlech a zjistit tu původní intenzitu, i když už trošku poškozenou, protože to bylo už vlastně tady dlouho, bylo to několikrát upravené, ale tu základní barevnost jsme z toho transferu mohli vyhodit. Plus, ještě jedna věc nám pomohla, protože kresby tady přímo pro Libušín Mikoláše Alše se taky dochovaly a jsou vybarvené. On sám je udělal černobílé úhlem, ale při té realizaci je malíř Štapfer je na žádost Jurkoviče vybarvil, aby si mohli představit, jak je pojme barevně.”

S mnoha problémy se při obnově vyhořelého Libušína museli vypořádat také projektanti.

Jaroslav Svěrek, architekt: “Zásadní problém byl v tom, že jsme o tomto objektu moc nevěděli a bylo poměrně málo podkladů. De facto se projektovalo podle fotografií, které nám zůstaly jak historických, tak z 80. a 90. let, a vlastně z toho, co zbylo po požáru. Čili, to bylo první, s čím jsme začali, že jsme si oměřili důkladně všechny detaily, všechno co se z toho požářiště dalo vytáhnout. Pak jsme se snažili pochopit, jak to ten Dušan Jurkovič vlastně myslel. Nějak se do něj vcítit, abychom vůbec byli schopní, protože spousta věcí spousta věcí nebyla na fotce zachycená. Máme desítky fotek z čela, zepředu, ale žádnou zezadu. Takže spoustu věcí jsme si museli domýšlet, snažili jsme se analogicky vlastně, podle toho, co jsme našli tady, nebo někde jinde, nebo na Maměnce, která je velmi podobná, To jsou věci, které byly vlastně na tom počátku a pak jsme se snažili do toho napasovat moderní technologie, které tady nikdy nebyly a které vlastně by neměly být ani moc vidět.”

Podmínkou obnovy Libušína bylo zajištění požární ochrany. Od komína by už požár vniknout neměl, protože objekt nově vytápějí tepelná čerpadla.

Milan Gesierich, technický náměstek Národního muzea v přírodě: “Jsou tady navržené 3 technologie. Jedna je vodní pod tlakem, druhá je vysokotlaký suchovod a třetí je plynová. To je vlastně hašení v této nejcennější části Libušína. Jsou tady barevné výmalby, aby nedošlo ke zkrápění a zničení výmalby interiéru. Tady šlo o to, že to bylo strašně složité technologicky, protože tady je roubení a my jsme museli zabránit úniku toho plynu. To znamená, že jsme museli dát na roubení speciální fólii a teď jsme se potýkali s těmi vymalbami. Navrhli jsme speciální technologii, že kdy ty výmalby jsou kluzných stěnách, takže jsou dva kónické hranoly proti sobě a ty výmalby vlastně by neměly praskat, protože stavba si bude sama dosedat ta výmalba zůstane volná. Takže nedojde k tomu praskání. Takže toto byl strašně složitý problém vlastně natáhnout tu fólii na to roubení a vlastně když tu naběhne ten plyn, tak by měl po dobu 10 minut zůstat pod tlakem, aby došlo k hašení požáru. Ale hasí se plynem tato část, tedy samotná jídelna, plus technologie v Pustevence.

Technologie hašení plynem má svůj přesně daný režim.

Milan Gesierich, technický náměstek Národního muzea v přírodě: “Do 90 vteřin musí návštěvníci jídelnu opustit. Pak se automaticky zavřou dveře a po dobu 90 vteřin se nejdříve otevře a následně uzavře velké okno. To je nutné proto, aby při vpuštění plynu nedošlo přetlakem k poškození skel oken. Okno se následně uzavře a hermeticky bude utěsněný celý objekt. Plyn by měl bránit hoření po dobu nejméně 10 minut, což by mělo stačit na uhašení požáru.”

První měsíce bude Libušín lidem sloužit jako muzeum s komentovanými prohlídkami.

Jindřich Ondruš, generální ředitel Národního muzea v přírodě: “V průběhu srpna tady bude prohlídkový režim. V průběhu září už si tady bude nový nájemce dělat režim zkušební. Nejpozději od 1. října se tady bude už vařit a bude tady veškerý komfort a režim pro návštěvníky a turisty.”



Zdroj: https://polar.cz/index.php/zpravy/moravskoslezsky-kraj/cely-ms-kraj/11000021322/lide-chvali-finalni-podobu-obnoveneho-libusina