Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • Načítám...
>

Lidé chválí finální podobu obnoveného Libušína

Celý MS kraj |

Libušín lehl popelem 3. března 2014. Nákladem 120 milionů korun byl obnoven a teď už slouží opět turistům. Téměř dokonalá replika Libušína sklízí od prvních návštěvníků slova chvály a uznání.

Celý Libušín sestává z několika částí. Tou vůbec nejstarší byl srub sloužící jako útulna. Právě k ní architekt Dušan Jurkovič na konci 19. století navrhl jídelnu. Později přibyla ještě Parmova přístavba a kuchyně. V zadní části se nachází ještě Pustevenka v podobě malé koliby.

Soubor několika historických staveb si lidé vybavují především jako turistickou jídelnu a malbami na stěnách a stropech. Nově je v jídelně zavěšený velký lustr a náročnou opravou prošla i kachlová kamna.

Pokud si však lidé pamatují podobu, jakou měl zhruba od 60. let minulého století, musí se smířit s některými odlišnostmi. Ty se týkají především barevného vyvedení historické památky, a to jak venkovní podoby, tak maleb zdobících vnitřní prostory.

Kateřina Krhánková, restaurátorka: “V 60. letech tady proběhla velká rekonstrukce a ty malby se změnily. Byly provedeny jinou technologií, byly třeba prohozeny figury, byly i jinak rozměrově. Koncepce té naší obnovy byla se navrátit k tomu původnímu stavu, kdy malby prováděl akademický malíř Karel Štapfer a k některým malbám poskytl kresby Mikoláš Aleš. A některé malby pravděpodobně namaloval sám architekt Jurkovič. Pro nás bylo zásadní zjistit co nejvíce podkladů, jak ty malby mohly vypadat, protože se dochovaly černobílé fotografie, z kterých můžeme ze zkušeností odvodit nějaké jako intenzity a tóny, ale naštěstí v těch 60. letech byl sejmut transfer, to znamená, že část omítky s malbou byla sňata a byla uložena na panelu v depozitáři vsetínského muzea. Takže tam my jsme mohli si odebrat ty vzorky a prostudovat si to, ofotit si to v různých světlech a zjistit tu původní intenzitu, i když už trošku poškozenou, protože to bylo už vlastně tady dlouho, bylo to několikrát upravené, ale tu základní barevnost jsme z toho transferu mohli vyhodit. Plus, ještě jedna věc nám pomohla, protože kresby tady přímo pro Libušín Mikoláše Alše se taky dochovaly a jsou vybarvené. On sám je udělal černobílé úhlem, ale při té realizaci je malíř Štapfer je na žádost Jurkoviče vybarvil, aby si mohli představit, jak je pojme barevně.”

S mnoha problémy se při obnově vyhořelého Libušína museli vypořádat také projektanti.

Jaroslav Svěrek, architekt: “Zásadní problém byl v tom, že jsme o tomto objektu moc nevěděli a bylo poměrně málo podkladů. De facto se projektovalo podle fotografií, které nám zůstaly jak historických, tak z 80. a 90. let, a vlastně z toho, co zbylo po požáru. Čili, to bylo první, s čím jsme začali, že jsme si oměřili důkladně všechny detaily, všechno co se z toho požářiště dalo vytáhnout. Pak jsme se snažili pochopit, jak to ten Dušan Jurkovič vlastně myslel. Nějak se do něj vcítit, abychom vůbec byli schopní, protože spousta věcí spousta věcí nebyla na fotce zachycená. Máme desítky fotek z čela, zepředu, ale žádnou zezadu. Takže spoustu věcí jsme si museli domýšlet, snažili jsme se analogicky vlastně, podle toho, co jsme našli tady, nebo někde jinde, nebo na Maměnce, která je velmi podobná, To jsou věci, které byly vlastně na tom počátku a pak jsme se snažili do toho napasovat moderní technologie, které tady nikdy nebyly a které vlastně by neměly být ani moc vidět.”

Podmínkou obnovy Libušína bylo zajištění požární ochrany. Od komína by už požár vniknout neměl, protože objekt nově vytápějí tepelná čerpadla.

Milan Gesierich, technický náměstek Národního muzea v přírodě: “Jsou tady navržené 3 technologie. Jedna je vodní pod tlakem, druhá je vysokotlaký suchovod a třetí je plynová. To je vlastně hašení v této nejcennější části Libušína. Jsou tady barevné výmalby, aby nedošlo ke zkrápění a zničení výmalby interiéru. Tady šlo o to, že to bylo strašně složité technologicky, protože tady je roubení a my jsme museli zabránit úniku toho plynu. To znamená, že jsme museli dát na roubení speciální fólii a teď jsme se potýkali s těmi vymalbami. Navrhli jsme speciální technologii, že kdy ty výmalby jsou kluzných stěnách, takže jsou dva kónické hranoly proti sobě a ty výmalby vlastně by neměly praskat, protože stavba si bude sama dosedat ta výmalba zůstane volná. Takže nedojde k tomu praskání. Takže toto byl strašně složitý problém vlastně natáhnout tu fólii na to roubení a vlastně když tu naběhne ten plyn, tak by měl po dobu 10 minut zůstat pod tlakem, aby došlo k hašení požáru. Ale hasí se plynem tato část, tedy samotná jídelna, plus technologie v Pustevence.

Technologie hašení plynem má svůj přesně daný režim.

Milan Gesierich, technický náměstek Národního muzea v přírodě: “Do 90 vteřin musí návštěvníci jídelnu opustit. Pak se automaticky zavřou dveře a po dobu 90 vteřin se nejdříve otevře a následně uzavře velké okno. To je nutné proto, aby při vpuštění plynu nedošlo přetlakem k poškození skel oken. Okno se následně uzavře a hermeticky bude utěsněný celý objekt. Plyn by měl bránit hoření po dobu nejméně 10 minut, což by mělo stačit na uhašení požáru.”

První měsíce bude Libušín lidem sloužit jako muzeum s komentovanými prohlídkami.

Jindřich Ondruš, generální ředitel Národního muzea v přírodě: “V průběhu srpna tady bude prohlídkový režim. V průběhu září už si tady bude nový nájemce dělat režim zkušební. Nejpozději od 1. října se tady bude už vařit a bude tady veškerý komfort a režim pro návštěvníky a turisty.”



Nahlásit chybu


K tématu

Z Pusteven sjížděl muž na koloběžce, havaroval a těžce se zranil

15. srpna 2025 8:08 | Celý MS kraj | Jiří Cileček

Záchranáři zasahovali ve čtvrtek odpoledne u vážného úrazu muže v Beskydech. Devětadvacetiletý jezdec se zranil při pádu z koloběžky. Kvůli terénu musel být lékař vysazen na místo pomocí palubního jeřábu z vrtulníku.

Pustevny kombinují krásy přírody, historii i adrenalin

28. července 2025 9:09 | Celý MS kraj | Andrea Holeszová

Pustevny, malebné horské sedlo v srdci Moravskoslezských Beskyd, jsou jedním z nejnavštěvovanějších turistických cílů v regionu. Leží v nadmořské výšce 1 018 metrů a spojují krásu beskydské přírody s bohatou historií a architekturou, která nemá v Česku obdoby.

Beskydy čeká až 110 mm srážek. Meteorologové varují před silnými lijáky

26. července 2025 11:57 | Celý MS kraj | Jiří Cileček

Na severovýchodě republiky platí výstraha před vydatným deštěm a možnými povodňovými jevy. Nejvíce srážek očekávají meteorologové v oblasti Beskyd a Jeseníků, a to během neděle a pondělí. V některých oblastech může spadnout až 110 milimetrů srážek.


Na podzim budou i volby do Senátu. V Moravskoslezském kraji budou kandidovat osobnosti

Dnes 10:05 | Celý MS kraj | Jiří Cileček

Letos se bude měnit třetina z 81 senátorů v Senátu Parlamentu České republiky. Své zástupce budeme volit i v některých částech Moravskoslezského kraje. První kolo proběhne dohromady s komunálními volbami 9. a 10. října.

V červenci odstartovala Centrální evidence psů

1. července začal ostrý provoz Centrální evidence psů chovaných v Česku. Registr usnadní nalezení zatoulaného psa, bude obsahovat spolehlivé informace o zvířatech i jejich chovatelích a poslouží také k ověření, zda je pes očkován proti vzteklině.

Extrémně silné bouřky v Beskydech a desítky výjezdů hasičů v Ostravě

Dnes 14:30, vydáno včera 18:17 | Celý MS kraj | Jiří Cileček

Extrémně silné přívalové deště se prohnaly ve středu odpoledne přes Beskydy. Během půl hodiny spadlo až 40 litrů na metr čtvereční. Silný vítr lámal stromy a do akce museli hasiči. Likvidovali popadané větve z cest a čerpali vodu. V Ostravě voda zatopila myší díru i podchod pod železnicí. Někteří řidiči doslova utopili svá auta.

Školáci v Havířově se seznámili s humanoidním robotem, který uměl hrát i fotbal

30. června 2026 12:42 | Havířov | Bára Kelnerová

Setkání s humanoidním robotem není zážitkem, který děti zažívají každý den. Žáci Základní školy M. Kudeříkové v Havířově si proto nenechali ujít tuto jedinečnou příležitost. Nejvíc je překvapilo, že robot uměl hrát i fotbal.

Posvítí si na přetížené kamiony. Ostrava dá miliony na speciální policejní auto

Včera 12:13 | Ostrava-město | Anna Břenková

Ostrava investuje do bezpečí ve městě. Zastupitelé schválili příspěvek pět milionů korun na nákup speciálního policejního auta s váhou. To bude kontrolovat přetížené kamiony, které ničí silnice a ohrožují lidi.

Čtyři Ukrajinky pobíraly humanitární dávky, přitom žily ve své zemi. Okradly stát o 300 tisíc korun

Včera 9:35 | Celý MS kraj | Anna Břenková

Měly bydlet na Frýdecko-Místecku a v Brně, majitelé bytů o nich ale vůbec nevěděli. Čtyři ženy využily systém dočasné ochrany k neoprávněnému čerpání humanitárních dávek. Do Česka jezdily jen kvůli úřadům. Státu způsobily škodu celkem 300 000 korun. Všechny ženy jsou obviněné z podvodu.

Most přes Porubku je tišší, místní si oddechli

Včera 14:31 | Ostrava-Svinov | Pavel Straka

Obyvatelé Ostravy-Svinova se po měsících dočkali. Hlučné mostní provizorium, které vzniklo po loňských povodních, nahradila nová konstrukce. Více v reportáži.

Radnice reaguje na kritiku kvůli úpravám před obytnými domy v Prostřední Suché

30. června 2026 13:57 | Havířov | Bára Kelnerová

Chceme mít pěkné posezení před domy, i herní prvky pro děti, záhony. Co na tom magistrátu vadí a proč to máme odstranit? Tak to nyní řeší lidé v Prostřední Suché. Situaci se snažil vysvětlit v rozhovoru náměstek primátorky Bohuslav Niemiec.

Mladý muž vylezl na strom a už nedokázal slézt. Hasiči zasahovali u Vrbického jezera

Včera 9:00 | Celý MS kraj | Anna Břenková

K neobvyklému zásahu vyjížděly dvě jednotky hasičů včetně lezecké skupiny. U Vrbického jezera vylezl mladík na strom. Dolů už ale neslezl. Přivolaní hasiči ho pomocí lezecké techniky spustili do mělké vody a bezpečně dopravili na břeh.

Sportovní dřevorubci soutěžili na Mistrovství ČR na Horečkách

Včera 8:23 | Celý MS kraj | Libor Běčák

Velmi atraktivní podívanou nabídlo Mistrovství ČR sportovních dřevorubců. Konalo se v amfiteátru na Horečkách ve Frenštátě pod Radhoštěm. V extrémně horkém počasí závodníci v několika disciplínách prokazovali svůj um s motorovými i ručními pilami a sekerami.

Pokojská

Kunčice pod Ondřejníkem Nástup: od 22. května 2026

Majitel našel ležícího koně, který se nemohl zvednout. Na pomoc přijeli hasiči z Nového Jičína

Dnes 15:17 | Celý MS kraj | Anna Břenková

Hasiči z Nového Jičína zasahovali ve čtvrtek dopoledne u netradičního případu v Loučce. Ve stáji tam uvízl kůň, který se nedokázal vlastními silami postavit. Díky nasazení vyprošťovací techniky se hasičům podařilo zvíře bezpečně zvednout a zajistit, aby vyvázlo bez jakéhokoliv zranění.

Baška: vodohospodáři zjišťují, co souvisí s vyvěráním vody ze staré studny

Voda je jedním z nejcennějších přírodních zdrojů. Aby jí bylo dostatek i v obdobích sucha a zároveň dokázala chránit kraj při povodních, pečuje Povodí Odry o soustavu sedmi přehrad v Moravskoslezském kraji. Každá z nich má svou nezastupitelnou roli.

Hosté ve studiu: Andrej Harmečko, ředitel ostravské části festivalu

Komedie omylů je hlavní premiérou Shakespearovských slavnosti v Ostravě

Hosté ve studiu: Jan Veřmiřovský (ANO), náměstek hejtmana MS kraje

Olympiáda dětí a mládeže: 40 medailí pro MS kraj a celkově 4. místo

Hosté ve studiu: Martin David, biskup Ostravsko-opavské diecéze

30. června 2026 14:39 | Celý MS kraj | Renáta E. Orlíková

Ostravsko-opavská diecéze letos slaví 30 let od svého založení

Ocenění 12. Knihovnické K2 letos putuje Soběšovic

30. června 2026 14:24 | Celý MS kraj | Renáta E. Orlíková

Moderní knihovna dnes nabízí mnohem víc než regály plné knih. Je místem setkávání, vzdělávání i komunitního života. Moravskoslezský kraj proto už dvanáct let oceňuje knihovníky a knihovny, které svou prací posouvají význam těchto institucí. Letošní vítězkou soutěže Knihovnická K2 se stala Adéla Klaczaková ze Soběšovic.

Lidé chválí finální podobu obnoveného Libušína
Vydáno 30. července 2020 22:14, Celý MS kraj, Libor Běčák
Libušín lehl popelem 3. března 2014. Nákladem 120 milionů korun byl obnoven a teď už slouží opět turistům. Téměř dokonalá replika Libušína sklízí od prvních návštěvníků slova chvály a uznání.

Celý Libušín sestává z několika částí. Tou vůbec nejstarší byl srub sloužící jako útulna. Právě k ní architekt Dušan Jurkovič na konci 19. století navrhl jídelnu. Později přibyla ještě Parmova přístavba a kuchyně. V zadní části se nachází ještě Pustevenka v podobě malé koliby.

Soubor několika historických staveb si lidé vybavují především jako turistickou jídelnu a malbami na stěnách a stropech. Nově je v jídelně zavěšený velký lustr a náročnou opravou prošla i kachlová kamna.

Pokud si však lidé pamatují podobu, jakou měl zhruba od 60. let minulého století, musí se smířit s některými odlišnostmi. Ty se týkají především barevného vyvedení historické památky, a to jak venkovní podoby, tak maleb zdobících vnitřní prostory.

Kateřina Krhánková, restaurátorka: “V 60. letech tady proběhla velká rekonstrukce a ty malby se změnily. Byly provedeny jinou technologií, byly třeba prohozeny figury, byly i jinak rozměrově. Koncepce té naší obnovy byla se navrátit k tomu původnímu stavu, kdy malby prováděl akademický malíř Karel Štapfer a k některým malbám poskytl kresby Mikoláš Aleš. A některé malby pravděpodobně namaloval sám architekt Jurkovič. Pro nás bylo zásadní zjistit co nejvíce podkladů, jak ty malby mohly vypadat, protože se dochovaly černobílé fotografie, z kterých můžeme ze zkušeností odvodit nějaké jako intenzity a tóny, ale naštěstí v těch 60. letech byl sejmut transfer, to znamená, že část omítky s malbou byla sňata a byla uložena na panelu v depozitáři vsetínského muzea. Takže tam my jsme mohli si odebrat ty vzorky a prostudovat si to, ofotit si to v různých světlech a zjistit tu původní intenzitu, i když už trošku poškozenou, protože to bylo už vlastně tady dlouho, bylo to několikrát upravené, ale tu základní barevnost jsme z toho transferu mohli vyhodit. Plus, ještě jedna věc nám pomohla, protože kresby tady přímo pro Libušín Mikoláše Alše se taky dochovaly a jsou vybarvené. On sám je udělal černobílé úhlem, ale při té realizaci je malíř Štapfer je na žádost Jurkoviče vybarvil, aby si mohli představit, jak je pojme barevně.”

S mnoha problémy se při obnově vyhořelého Libušína museli vypořádat také projektanti.

Jaroslav Svěrek, architekt: “Zásadní problém byl v tom, že jsme o tomto objektu moc nevěděli a bylo poměrně málo podkladů. De facto se projektovalo podle fotografií, které nám zůstaly jak historických, tak z 80. a 90. let, a vlastně z toho, co zbylo po požáru. Čili, to bylo první, s čím jsme začali, že jsme si oměřili důkladně všechny detaily, všechno co se z toho požářiště dalo vytáhnout. Pak jsme se snažili pochopit, jak to ten Dušan Jurkovič vlastně myslel. Nějak se do něj vcítit, abychom vůbec byli schopní, protože spousta věcí spousta věcí nebyla na fotce zachycená. Máme desítky fotek z čela, zepředu, ale žádnou zezadu. Takže spoustu věcí jsme si museli domýšlet, snažili jsme se analogicky vlastně, podle toho, co jsme našli tady, nebo někde jinde, nebo na Maměnce, která je velmi podobná, To jsou věci, které byly vlastně na tom počátku a pak jsme se snažili do toho napasovat moderní technologie, které tady nikdy nebyly a které vlastně by neměly být ani moc vidět.”

Podmínkou obnovy Libušína bylo zajištění požární ochrany. Od komína by už požár vniknout neměl, protože objekt nově vytápějí tepelná čerpadla.

Milan Gesierich, technický náměstek Národního muzea v přírodě: “Jsou tady navržené 3 technologie. Jedna je vodní pod tlakem, druhá je vysokotlaký suchovod a třetí je plynová. To je vlastně hašení v této nejcennější části Libušína. Jsou tady barevné výmalby, aby nedošlo ke zkrápění a zničení výmalby interiéru. Tady šlo o to, že to bylo strašně složité technologicky, protože tady je roubení a my jsme museli zabránit úniku toho plynu. To znamená, že jsme museli dát na roubení speciální fólii a teď jsme se potýkali s těmi vymalbami. Navrhli jsme speciální technologii, že kdy ty výmalby jsou kluzných stěnách, takže jsou dva kónické hranoly proti sobě a ty výmalby vlastně by neměly praskat, protože stavba si bude sama dosedat ta výmalba zůstane volná. Takže nedojde k tomu praskání. Takže toto byl strašně složitý problém vlastně natáhnout tu fólii na to roubení a vlastně když tu naběhne ten plyn, tak by měl po dobu 10 minut zůstat pod tlakem, aby došlo k hašení požáru. Ale hasí se plynem tato část, tedy samotná jídelna, plus technologie v Pustevence.

Technologie hašení plynem má svůj přesně daný režim.

Milan Gesierich, technický náměstek Národního muzea v přírodě: “Do 90 vteřin musí návštěvníci jídelnu opustit. Pak se automaticky zavřou dveře a po dobu 90 vteřin se nejdříve otevře a následně uzavře velké okno. To je nutné proto, aby při vpuštění plynu nedošlo přetlakem k poškození skel oken. Okno se následně uzavře a hermeticky bude utěsněný celý objekt. Plyn by měl bránit hoření po dobu nejméně 10 minut, což by mělo stačit na uhašení požáru.”

První měsíce bude Libušín lidem sloužit jako muzeum s komentovanými prohlídkami.

Jindřich Ondruš, generální ředitel Národního muzea v přírodě: “V průběhu srpna tady bude prohlídkový režim. V průběhu září už si tady bude nový nájemce dělat režim zkušební. Nejpozději od 1. října se tady bude už vařit a bude tady veškerý komfort a režim pro návštěvníky a turisty.”



Zdroj: https://polar.cz/index.php/zpravy/moravskoslezsky-kraj/cely-ms-kraj/11000021322/lide-chvali-finalni-podobu-obnoveneho-libusina