Mimořádná zpráva:
Načítám...
  • Načítám...
>

Ostravská univerzita boduje. Entomologové objevili nový druh hmyzu a IT tým předčil světovou konkurenci v Japonsku

Celý MS kraj |

Biologové Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity (PřF OU) objevili v jantaru nové fosilní druhy hmyzu z časů dinosaurů. Jejich nálezy můžou do budoucna pomoci s odhalením některých vývojových otazníků u vybraných živočichů. S popisy zhruba 100 milionů let starých fosílií se dostali na stránky prestižních vědeckých časopisů.

Entomologové katedry biologie a ekologie PřF OU docenti Jan Ševčík a Petr Kočárek se mohou pochlubit rozsáhlou sbírkou jantarů, ve kterých už roky hledají zajímavé pozůstatky organismů z prehistorického období. V tzv. barmském jantaru teď objevili pozoruhodné zástupce hmyzu z éry dinosaurů.

Jan Ševčík, entomolog PřF OU: „Stáří barmského jantaru se odhaduje na přibližně sto milionů let, což je o zhruba 30 miliónů let dříve, než se na Zemi objevili známí dinosauři Tyrannosaurus a Triceratops. Je až neuvěřitelné, jak dobře jsou zástupci hmyzu z této éry v jantaru zachováni. Je to jako kdyby je někdo včera ulovil a vyrobil z nich mikroskopický preparát."

Až tak jednoduché to ale vědci nemají. Samotná příprava exempláře se totiž v návaznosti na stav jantaru může protáhnout. 

Petr Kočárek, entomolog PřF OU: „Do podoby mikroskopického preparátu se hmyz v jantaru dostane až po důkladném vybroušení a vyleštění, které je pracné a může trvat i několik dní. Pak je možné pozorovat i ty nejmenší detaily s pomocí mikroskopu i jiných modernějších technik, jako jsou např. počítačová tomografie."

Jejich nejnovější objevy naznačily evoluci i dosud neznámé detaily ze života vybraných druhů hmyzu. Docent Petr Kočárek objevil v barmském jantaru nový druh i rod rovnokřídlého hmyzu, který pojmenoval Ellca nevelka, čímž zároveň hravě odkazuje na jeho nepatrné rozměry. 

Petr Kočárek, entomolog PřF OU: „Jedná se o zástupce vyhynulé čeledi Elcanidae, která stojí na pomezí kobylek a sarančí. Jelikož žádný člověk nemohl vidět zástupce této čeledi živého, o jeho způsobu života můžeme usuzovat jen na základě tělesných struktur. Detailní studium objeveného druhu mě dovedlo k formulaci nové hypotézy o významu zvláštních plochých výrůstků na zadních končetinách. Dosud se soudilo, že mohly sloužit k plavání, ale podle nové teorie sloužily k usměrňování a řízení letu. Něco jako kormidlo u letadla."

Stejně fascinující a jedinečný je také objev docenta Jana Ševčíka, který nový druh i rod symbolicky pojmenoval po svém synovi. Jeho fosilní moucha Adamacrocera adami, je pro změnu cenným důkazem o evoluci dvoukřídlého hmyzu v druhohorách. Nese v sobě totiž znaky hned několika čeledí, a navíc v neobvyklé kombinaci.

Jan Ševčík,entomolog PřF OU: „Tak jak je jedinečný pro mě můj syn, stejně tak je pro mě jedinečný i tento objev. Jeho systematické zařazení do nové podčeledi Adamacrocerinae bylo skutečným taxonomickým oříškem, představujícím novou a částečně kontroverzní hypotézu. Zároveň je to také výzva pro další specialisty zabývající se evolucí této skupiny hmyzu. Je tak docela možné, že bude v budoucnu tato podčeleď povýšena na samostatnou čeleď."

S popisy dvou zhruba 100 milionů let starých fosílií se oba ostravští entomologové dostali na stránky prestižních vědeckých časopisů Insects a Cretaceous Research. S hledáním dalších zajímavých exemplářů v jantaru navíc ani zdaleka nekončí. Už teď potvrzují, že zkoumají další zajímavé objevy, které se v blízké budoucnosti můžou stát námětem pro další publikace.

Katedra biologie a ekologie Přf OU

Přední pracoviště Přírodovědecké fakulty OU, které zajišťuje vysokoškolské vzdělávání ve studijním programu biologie. Výzkum pracovníků katedry (včetně jednotky Life Science Research Centre) se zaměřuje na studium rozmanitosti a evoluce života na různých škálách (od genů přes organismy po společenstva). Mezi nejintenzivněji zkoumané organismy patří vybrané skupiny hmyzu a korýšů, hybridogenní obratlovci, mechorosty, parazité skupiny Trypanosomatida a jednobuněčné řasy. Pozornost je věnována také studiu obnovy narušené krajiny, bioremediacím a biodegradacím.

Dvojice výzkumníků z ostravského fuzzy ústavu porazila světovou konkurenci s běžným stolním počítačem

Petr Hurtík a Marek Vajgl, z „fuzzy ústavu“ při Ostravské univerzitě, se dokázali se svou vlastní metodou a s použitím běžného stolního počítače ve světové soutěži umístit na druhé příčce. Jejich řešení předčilo například organizaci MLT – Machine Learning Tokio, a všem ukázali, že se vyplatí dělat věci po svém.

Ústav pro výzkum a aplikace fuzzy modelování (ÚVAFM) je vědecké pracoviště OU, které se zabývá umělou inteligencí. Soustředí se na teoretický výzkum a praktický vývoj metod z různých oblastí umělé inteligence včetně neuronových sítí. Pro natrénování obrovských neuronových sítí se typicky používají speciální počítače za miliony korun. A přesto se Petr Hurtík a Marek Vajgl se svou vlastní metodou umístili na druhé příčce, ačkoliv je běžné vybavení mohlo stavět do role outsiderů.

Do světové soutěže organizované mj. japonským ministerstvem průmyslu, ve které se výše jmenovaná dvojice umístila, se registrovalo celkem 305 soutěžících. Cílem byla detekce a sledování osobních vozidel a chodců na videích natáčených z vozidel. Výsledky pak v praxi využívá automobilový průmysl při vývoji autonomních vozidel. Mezi sponzory soutěže byly společnosti jako jsou Google Cloud, Panasonic, Sony, NEC, Toyota a další. Výhra pro tři nejlepší soutěžící činila 1.1 miliónu japonských jenů, tedy necelých 230 tisíc korun. Ostravský tým ovšem podotýká, že mnohem větší zadostiučinění jim přináší radost z toho, jaké konkurenty se jim podařilo porazit. Hodnotitelé totiž výherce neposuzovali z dojmů, čí výsledky vypadají lépe, ale z reálně naměřeného skóre, a to měli vyšší než ostatní soupeři z celého světa.

Petr Hurtík, "fuzzy ústav" při Ostravské univerzitě: „Obrovskou motivací pro mě jsou dávná slova prof. Močkoře, který mi jednou řekl, že pokud nemůžeme řešit světové problémy vlastními metodami, nemůžeme říkat, že patříme ke špičce. Jsem rád, že na Ústavu máme velké množství takto použitelných metod, které zde byly vyvinuty.” 

ÚVAFM stojí za vznikem i dalších přínosných projektů, jako je například aplikace Lovec vážek CZ, která má klasifikovat vážky a monitorovat tak jejich výskyt v přírodě. Ve spolupráci s Fakultou sociálních studií zase vyvinuli inteligentní systém EVKA pro podporu komunitních pracovníků.

Nahlásit chybu


V Ostravě-Porubě pracují na novém strategickém plánu. Platit bude do roku 2030

V Ostravě-Porubě teď pracují na novém strategickém plánu. Platit bude do roku 2030 s přesahem do roku 2040. Zapojit se do něj může i široká veřejnost a jeho cíle by měl obvod plnit nehledě na tom, kdo bude v jeho vedení.

Bývalý slavný fotbalista Tomáš Ujfaluši pomohl klubu 1. FC Poruba s náborem dětí

Fotbalový klub 1. FC Poruba hledá nové kluky a holky. Uspořádal proto nábory nových fotbalových hvězdiček. Přijít mohl každý, kdo má chuť sportovat.

Havířov bojuje s potkany, ti si ve velkém pochutnávali i v hypermarketu

Potkani představují pro města noční můru. Neustále s nimi bojují i v Havířově, kde musí opět přistoupit k plošné deratizaci. Hlodavci velké škody napáchali i v jednom hypermarketu.

Senior v nazouvácích se ztratil na procházce, policie ho našla několik kilometrů od domova

Včera 10:01 | Studénka | Lukáš Zavadil

Úterní pátrání po téměř 80letém seniorovi na Novojičínsku mělo šťastný konec. Muž, který se vydal na procházku bez mobilního telefonu a v nazouvácích, byl nalezen několik kilometrů od domova díky rychlému zásahu policie a spolupráci s veřejností. Senior byl převezen do nemocnice, kde se potvrdilo, že je v dobrém zdravotním stavu.

Začala podzimní výzva 10 000 kroků, zapojit se může úplně každý

Od října začala další pravidelná výzva 10 tisíc kroků. Kdo se do ní zapojí, zlepší si kondici a přispěje k lepšímu zdraví a životnímu stylu. Ti nejlepší budou navíc odměněni. Zapojit se mohou jednotlivci i týmy všech věkových kategorií. A soutěží se také v rámci jednotlivých měst.

Beskydský endoskopický workshop se věnoval miniinvazivním zákrokům

Nemocnice ve Frýdku-Místku pořádala další Beskydský endoskopický workshop. Lékaři a sestry, převážně z kraje, ale i Česka a Slovenska, si vyměňovali zkušenosti v oblasti gastroenterologie. Letos se řešily miniinvazivní zákroky u onemocnění, kde bylo dříve potřeba operace.

Technické služby fungují pod odborem údržby majetku, na zimu jsou připraveny

Studénka připravuje založení vlastních technických služeb. Zatím fungují jako oddělení v rámci odboru údržby majetku. Rozhodli o tom zastupitelé na poslední schůzi. Město pokračuje i v nákupu nové techniky.

Povodně zničily v Havířově cyklostezku u řeky Lučiny

Povodně zcela zničily v Havířově cyklostezku u řeky Lučiny. Magistrát musí nyní najít řešení, jaký zvolit povrch při následné rekonstrukci. Opravy začnou zřejmě až v příštím roce.

Starostka Ostravy-Poruby poděkovala všem lidem, kteří pomáhali s následky povodně

Zářijová ničivá povodeň opět ukázala, že lidé mají velká srdce. Vytopeným Porubanům pomáhaly stovky lidí, hasiči, řada firem i zaměstnanci radnice. Patří jim za to velký dík.

Je to tu! Síť stezek pro bikery v karvinském Černém lese je konečně legální

Datum 28. září se zapíše do historie oddílu karvinských bikerů jako jeden z nejvýznamnějších dnů. Oficiálně se jim podařilo zprovoznit síť stezek plnou trailů , kterou právě v tento den slavnostně otevřeli.

Beskydský endoskopický workshop se věnoval miniinvazivním zákrokům

Nemocnice ve Frýdku-Místku pořádala další Beskydský endoskopický workshop. Lékaři a sestry, převážně z kraje, ale i Česka a Slovenska, si vyměňovali zkušenosti v oblasti gastroenterologie. Letos se řešily miniinvazivní zákroky u onemocnění, kde bylo dříve potřeba operace.

Největší akcí roku v Rýmařově byly Dřevařské, lesnické a myslivecké dny

2. října 2024 17:45 | Celý MS kraj | Karel Soukop

Vždy každé dva roky se v Rýmařově koná největší akce ve městě, jakou jsou Dřevařské, lesnické a myslivecké dny. Park ve Flemmichově zahradě vždy zaplní tisíce návštěvníků, aby si užili umění dřevařů, lesnickou techniku, myslivecké expozice i kulturní programy. Nejinak tomu bylo i letos.

Senioři po povodních neuspěli s žádostí o mimořádnou pomoc

Úřad práce v souvislosti s povodněmi, které mnoha lidem zničily domovy a majetek, nabídl mimořádnou okamžitou pomoc. Bohužel, podle našich zjištění, odcházejí někteří lidé s nepořízenou. Zklamání z jednání jedné z referentek úřadu práce zažili i senioři z Českého Těšína.

Jaké formy pomoci nyní potřebují lidé postižení povodněmi

Dobrovolnická, materiální, finanční a psychosociální - to jsou druhy pomocí, které jsou nyní potřebné v oblastech zasažených povodněmi. Jejich rozdělení obstarávají nevládní organizace, ale mohou se zapojit i lidé, zejména prostřednictvím sbírek.

Ostravská univerzita boduje. Entomologové objevili nový druh hmyzu a IT tým předčil světovou konkurenci v Japonsku
Vydáno 8. září 2020 10:01, Celý MS kraj, Redakce
Biologové Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity (PřF OU) objevili v jantaru nové fosilní druhy hmyzu z časů dinosaurů. Jejich nálezy můžou do budoucna pomoci s odhalením některých vývojových otazníků u vybraných živočichů. S popisy zhruba 100 milionů let starých fosílií se dostali na stránky prestižních vědeckých časopisů.

Entomologové katedry biologie a ekologie PřF OU docenti Jan Ševčík a Petr Kočárek se mohou pochlubit rozsáhlou sbírkou jantarů, ve kterých už roky hledají zajímavé pozůstatky organismů z prehistorického období. V tzv. barmském jantaru teď objevili pozoruhodné zástupce hmyzu z éry dinosaurů.

Jan Ševčík, entomolog PřF OU: „Stáří barmského jantaru se odhaduje na přibližně sto milionů let, což je o zhruba 30 miliónů let dříve, než se na Zemi objevili známí dinosauři Tyrannosaurus a Triceratops. Je až neuvěřitelné, jak dobře jsou zástupci hmyzu z této éry v jantaru zachováni. Je to jako kdyby je někdo včera ulovil a vyrobil z nich mikroskopický preparát."

Až tak jednoduché to ale vědci nemají. Samotná příprava exempláře se totiž v návaznosti na stav jantaru může protáhnout. 

Petr Kočárek, entomolog PřF OU: „Do podoby mikroskopického preparátu se hmyz v jantaru dostane až po důkladném vybroušení a vyleštění, které je pracné a může trvat i několik dní. Pak je možné pozorovat i ty nejmenší detaily s pomocí mikroskopu i jiných modernějších technik, jako jsou např. počítačová tomografie."

Jejich nejnovější objevy naznačily evoluci i dosud neznámé detaily ze života vybraných druhů hmyzu. Docent Petr Kočárek objevil v barmském jantaru nový druh i rod rovnokřídlého hmyzu, který pojmenoval Ellca nevelka, čímž zároveň hravě odkazuje na jeho nepatrné rozměry. 

Petr Kočárek, entomolog PřF OU: „Jedná se o zástupce vyhynulé čeledi Elcanidae, která stojí na pomezí kobylek a sarančí. Jelikož žádný člověk nemohl vidět zástupce této čeledi živého, o jeho způsobu života můžeme usuzovat jen na základě tělesných struktur. Detailní studium objeveného druhu mě dovedlo k formulaci nové hypotézy o významu zvláštních plochých výrůstků na zadních končetinách. Dosud se soudilo, že mohly sloužit k plavání, ale podle nové teorie sloužily k usměrňování a řízení letu. Něco jako kormidlo u letadla."

Stejně fascinující a jedinečný je také objev docenta Jana Ševčíka, který nový druh i rod symbolicky pojmenoval po svém synovi. Jeho fosilní moucha Adamacrocera adami, je pro změnu cenným důkazem o evoluci dvoukřídlého hmyzu v druhohorách. Nese v sobě totiž znaky hned několika čeledí, a navíc v neobvyklé kombinaci.

Jan Ševčík,entomolog PřF OU: „Tak jak je jedinečný pro mě můj syn, stejně tak je pro mě jedinečný i tento objev. Jeho systematické zařazení do nové podčeledi Adamacrocerinae bylo skutečným taxonomickým oříškem, představujícím novou a částečně kontroverzní hypotézu. Zároveň je to také výzva pro další specialisty zabývající se evolucí této skupiny hmyzu. Je tak docela možné, že bude v budoucnu tato podčeleď povýšena na samostatnou čeleď."

S popisy dvou zhruba 100 milionů let starých fosílií se oba ostravští entomologové dostali na stránky prestižních vědeckých časopisů Insects a Cretaceous Research. S hledáním dalších zajímavých exemplářů v jantaru navíc ani zdaleka nekončí. Už teď potvrzují, že zkoumají další zajímavé objevy, které se v blízké budoucnosti můžou stát námětem pro další publikace.

Katedra biologie a ekologie Přf OU

Přední pracoviště Přírodovědecké fakulty OU, které zajišťuje vysokoškolské vzdělávání ve studijním programu biologie. Výzkum pracovníků katedry (včetně jednotky Life Science Research Centre) se zaměřuje na studium rozmanitosti a evoluce života na různých škálách (od genů přes organismy po společenstva). Mezi nejintenzivněji zkoumané organismy patří vybrané skupiny hmyzu a korýšů, hybridogenní obratlovci, mechorosty, parazité skupiny Trypanosomatida a jednobuněčné řasy. Pozornost je věnována také studiu obnovy narušené krajiny, bioremediacím a biodegradacím.

Dvojice výzkumníků z ostravského fuzzy ústavu porazila světovou konkurenci s běžným stolním počítačem

Petr Hurtík a Marek Vajgl, z „fuzzy ústavu“ při Ostravské univerzitě, se dokázali se svou vlastní metodou a s použitím běžného stolního počítače ve světové soutěži umístit na druhé příčce. Jejich řešení předčilo například organizaci MLT – Machine Learning Tokio, a všem ukázali, že se vyplatí dělat věci po svém.

Ústav pro výzkum a aplikace fuzzy modelování (ÚVAFM) je vědecké pracoviště OU, které se zabývá umělou inteligencí. Soustředí se na teoretický výzkum a praktický vývoj metod z různých oblastí umělé inteligence včetně neuronových sítí. Pro natrénování obrovských neuronových sítí se typicky používají speciální počítače za miliony korun. A přesto se Petr Hurtík a Marek Vajgl se svou vlastní metodou umístili na druhé příčce, ačkoliv je běžné vybavení mohlo stavět do role outsiderů.

Do světové soutěže organizované mj. japonským ministerstvem průmyslu, ve které se výše jmenovaná dvojice umístila, se registrovalo celkem 305 soutěžících. Cílem byla detekce a sledování osobních vozidel a chodců na videích natáčených z vozidel. Výsledky pak v praxi využívá automobilový průmysl při vývoji autonomních vozidel. Mezi sponzory soutěže byly společnosti jako jsou Google Cloud, Panasonic, Sony, NEC, Toyota a další. Výhra pro tři nejlepší soutěžící činila 1.1 miliónu japonských jenů, tedy necelých 230 tisíc korun. Ostravský tým ovšem podotýká, že mnohem větší zadostiučinění jim přináší radost z toho, jaké konkurenty se jim podařilo porazit. Hodnotitelé totiž výherce neposuzovali z dojmů, čí výsledky vypadají lépe, ale z reálně naměřeného skóre, a to měli vyšší než ostatní soupeři z celého světa.

Petr Hurtík, "fuzzy ústav" při Ostravské univerzitě: „Obrovskou motivací pro mě jsou dávná slova prof. Močkoře, který mi jednou řekl, že pokud nemůžeme řešit světové problémy vlastními metodami, nemůžeme říkat, že patříme ke špičce. Jsem rád, že na Ústavu máme velké množství takto použitelných metod, které zde byly vyvinuty.” 

ÚVAFM stojí za vznikem i dalších přínosných projektů, jako je například aplikace Lovec vážek CZ, která má klasifikovat vážky a monitorovat tak jejich výskyt v přírodě. Ve spolupráci s Fakultou sociálních studií zase vyvinuli inteligentní systém EVKA pro podporu komunitních pracovníků.

Zdroj: https://polar.cz/index.php/zpravy/moravskoslezsky-kraj/cely-ms-kraj/11000021745/ostravska-univerzita-boduje-entomologove-objevili-novy-druh-hmyzu-a-it-tym-predcil-svetovou-konkurenci-v-japonsku