Historie samostatného Dolu Darkov začala v 1982. Za tuto dobu bylo z dolu vytěženo 53 931 900 tun uhlí. Historie těžby v tomto dobývacím prostoru však sahá až do roku 1854, kdy byl založen Důl Gabriela. Po Gabriele následovaly doly Hohenegger (od roku 1946 jako Důl 1. Máj), Austria (od roku 1921 jako Důl Barbora), Suchá-Stonava (od roku 1965 jako Důl 9. květen). Od Gabriely po Darkov:1854 – 2021, vytěženo 309 975 000 tun uhlí.
V poslední době byla takto navedena na Darkov také těžba z Dolu ČSA a z části Dolu ČSM. Z Dolu Darkov se těžilo energetické i koksovatelné uhlí. Za celou existenci dolu bylo vyraženo stovky kilometrů chodeb v hloubce až 1200 metrů pod povrchem. Nejvýkonnější skip revíru Odtěžení z porubů nejen na Darkově, ale v poslední době též ČSA a částečně ČSM, zajišťoval jeden z nejvýkonnějších skipů v OKD.
Denní rekordní těžba byla přes 27 tisíc tun uhlí za den.
Největší úpravárenský komplex revíru Nezbytnou součástí výroby je zpracování uhlí na povrchu. Úpravárenský komplex Darkov se stavěl současně s výstavbou Dolu Darkov jako náhrada za starou úpravnu u Dolu Barbora. Provoz zahájil v roce 1987. Rekordu darkovská úpravna dosáhla 6. 6. 2014, kdy bylo zpracováno 28 200 tun uhlí za jeden den.
Společnost OKD nyní pracuje se střednědobým plánem, který počítá s těžbou na Dole ČSM v roce 2021 i v roce 2022.
Historie Dolu
První zmínky o aktivitách spojených s těžbou uhlí v dobývacím prostoru dnešního Dolu Darkov se objevily v roce 1852, tj. před 169 lety. V samých počátcích těžby černého uhlí na Karvinsku vzniká v dobývacích prostorech skupinového dolu Darkov Důl Gabriela. Po Gabriele následovaly doly Hohenegger, Austria, Suchá – Stonava a Darkov. Postupným spojováním šachet vznikl takzvaný Velkodůl 1. Máj, jenž už záhy po válce překračoval v tunách milionové roční produkce. Nejstarší důlní závod Gabriela byl pojmenován křestním jménem manželky majitele, hraběte Žerotína. Po původních nesnázích spojených s explozí důlních plynů se sedmnácti oběťmi v roce 1856 (a prvním vyhlášením zákazu kouření v dole) či pozdějším vyhořením dřevěného zázemí závodu v roce 1859 došlo po změně vlastníka k pravidelné těžbě teprve v roce 1865. V roce 1947 šachtu přejmenovali na Důl Unrra a v roce 1950 na Důl Mír. Na důlním závodě Hohenegger se začalo dobývat uhlí od roku 1889, v roce 1946 byl tento důl přejmenován na Důl 1. Máj. Dolu Barbora se do roku 1920 říkalo Austria, přičemž zahájení těžby v roce 1909 předcházelo vyřešení problémů s přítoky vody při hloubení jámy. Na počátku padesátých let následovalo sloučení s Dolem 1. Máj. V listopadu 1960 pak hlásil první tuny uhlí nový podnik Suchá Stonava, přejmenovaný v roce 1965 na Důl 9. květen. V roce 1972, tj. před devětačtyřiceti lety, se započalo s budováním závodu 2 - Darkov, který se stal těžební základnou skupinového dolu Darkov. První uhlí z Darkova vyjelo na povrch před devětatřiceti lety. Kvůli složitým obfárávkám nových porubních kapacit i řadě organizačních změn se zde výroba konsolidovala teprve v polovině devadesátých let minulého století. Důl Darkov se proměnil na největší a nejvýkonnější středoevropskou šachtu dosahující těžby mezi 4,1 až 4,3 miliony tun ročně. Jen na samotném závodě 2 (kde z Ostravy přesídlila i správa společnosti OKD) od dubna 1982 do prosince 2020 vytěžili 53 931 900 tun. „Na darkovském skupinovém dole a všech závodech, jež historicky těžily v jeho dobývacích prostorech, se dohromady za celou dobu hornické činnosti vytěžilo těžce představitelných 309 975 900 tun uhlí,“ komentoval těžbu závodní dolu Milan Andrýsek.
text: tisková zpráva OKD