Na výzkumu znečištění řek pracovali vědci z ostravské Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava a Hlavního institutu hornictví Katovice.
Václav Dombek, šéf projektu z VŠB-TUO: "V místech s vyústěním důlní vody do řek Ostravice, Odra a Olše jsme prokázali významný výskyt pouze anorganických solí. V případě kovů, například barya a stroncia, a ostatních sledovaných parametrů nejsou jejich koncentrace nijak alarmující. Ačkoli to tak na první pohled může vypadat, situace není nikterak zlá."
Baryum je jedovatý kov. Stroncium se v přírodě, a tedy i v důlních vodách, vyskytuje ve formě, která není toxická."
Václav Dombek, šéf projektu z VŠB-TUO: "Říční toky jsou baryem a stronciem znečištěné jen v nejbližším okolí vyústění důlních vod. Týká se to zejména řeky Ostravice, kde jsme sledovali výtok z Vodní jámy Jeremenko. Pro laiky to znamená, že povrchové toky jen o něco dále od vyústění důlních vod nejsou těmito kovy znečištěny nad povolený rámec."
Podle odborníků dochází k několikanásobnému překročení přípustného průměrného ročního znečištění povrchových vod chloridy. Řeky se tak více zasolují.
Václav Dombek, šéf projektu SUWAT z VŠB-TUO: "Důlní voda má významný podíl na znečištění vody ve svém blízkém okolí chloridy prakticky na všech odběrových místech. Je to patrné jak na české, tak i na polské straně. Níže po toku dochází u chloridů k naředění, což pro kvalitu vody znamená, že dále po proudu řek toto zasolení způsobené důlními vodami již nepředstavuje pro obyvatelstvo ani vodní faunu žádné nebezpečí."
Výstupem z výzkumu je také vytvoření „databáze“ nových poznatků využitelných pro informační systémy o životním prostředí, pro další monitoring a aktualizaci dat, pro informovanost obyvatelstva, zainteresované veřejnosti i orgánů veřejné správy a zákonodárných institucí ČR a Polska.
Eva Kijonková, mluvčí projektu SUWAT: "Velice pozitivní je, že na základě radiometrického šetření nebylo v povrchových vodách prokázáno navýšení obsahu přirozených radionuklidů ani produktů jejich rozpadu, které by bylo způsobené důlními vodami. Vědce také potěšil fakt, že nebylo prokázáno překročení limitů u polycyklických aromatických uhlovodíků. Jejich koncentrace se u vypouštěné důlní vody pohybovaly pod mezí detekce."
Vzhledem k tomu, že vliv důlních vod je společným problémem Čechů a Poláků v Hornoslezské pánvi, vytvořili odborníci během výzkumného projektu také jednotný metodický postup, jak všechny zmíněné vlivy a okolnosti dále sledovat. Výsledky monitoringu a analýz nyní předají orgánům odpovědným za kvalitu životního prostředí na obou stranách česko-polské hranice. Ty pak mohou doporučit i úpravu legislativy.
