V loňském roce do ČR přiteklo 7,4 miliardy metrů krychlových plynu, naopak odtekla necelá miliarda metrů krychlových. Podle analýzy ještě v roce 2021 proteklo Českem šestkrát více plynu než loni.
Přerušení tranzitní role Česka v důsledku nedodávek plynu z Ruska do zemí EU výrazně omezilo toky plynu českou plynárenskou soustavou již v roce 2022. Naplno se ale tento fakt projevil teprve v loňském roce, kdy se do soustavy dostával téměř výhradně plyn určený pouze pro tuzemskou spotřebu.
Většina plynu do Česka loni směřovala přes Německo z Norska a z terminálů na zkapalněný zemní plyn (LNG) na pobřeží Severního moře, tedy z Belgie, Nizozemska či Německa. Od října začal do Česka proudit také ruský plyn nakoupený na slovenském nebo rakouském trhu, jehož celkový podíl nakonec činil asi sedm procent celkové roční tuzemské spotřeby.
Spotřeba plynu klesla i v rámci EU, meziročně zhruba o pět procent. Výrazný pokles nastal hlavně ve výrobě elektrické energie. Vzhledem ke snížené spotřebě plynu klesla výrazně také potřeba dovozu plynu do EU. Loňská mírná zima a vysoká naplněnost zásobníků na jejím konci umožnily dovézt o 16 procent, tedy přibližně o 60 miliard metrů krychlových, méně plynu než v roce 2022.
Nižší potřeba dovozu se tak podle EGÚ Brno pozitivně projevila na ceně plynu v Evropě. Hlavním zdrojem plynu pro Evropu loni byly podle analýzy dodávky LNG, přestože celkový objem dovezeného LNG meziročně mírně poklesl kvůli nízkému dovozu do Británie. Podíl LNG na všech dodávkách ovšem vzrostl na 43 procent. Hlavní část tvořily dodávky z USA, následovala Afrika, Blízký východ a poté Rusko. Dodávky ruského LNG se podle analýzy loni udržely na přibližně stejné úrovni jako o rok dříve a celkově činily 21 miliard metrů krychlových plynu.
Druhým nejvýznamnějším zdrojem v Evropě je norský plyn. Kvůli zvýšenému počtu servisních odstávek však jeho dovoz meziročně klesl o 15 procent na 106 miliard metrů krychlových plynu.
Mnohem výrazněji se pak snížil dovoz potrubního plynu z Ruska, konkrétně z 63 miliard metrů krychlových v roce 2022 na 26 miliard metrů krychlových v roce 2023. Oproti roku 2021 je to pak o 80 procent méně. Podíl veškerého ruského plynu na dovozu do zemí EU a Británie tak klesl na 15 procent. Jedinými přímými odběrateli ruského potrubního plynu v EU v současnosti zůstávají země s platnými dlouhodobými kontrakty, kterými jsou Rakousko, Slovensko a Maďarsko. Z těchto zemí pak tekl v závěru roku ruský plyn například i do Česka.
