Incident při zkouškách se odehrál 21. července 2022, když žadatel o řidičský průkaz na osobní automobil skládal praktické zkoušky z jízdy. Zkušební komisařka, zaměstnankyně Magistrátu Frýdek-Místek, mu však neumožnila tuto zkoušku v plném rozsahu vykonat, protože hned u prvního úkonu vyvodila, že k řízení automobilu v provozu není dostatečně připraven.
Tomáš Langášek, předseda senátu Nejvyššího správního soudu: “Před samotnou jízdou měl žalobce prokázat znalosti a dovednosti úkonů přípravy vozidla před jízdou. Žalobce začal kontrolou pneumatik. Komisařka se jej zeptala, jak zkontroluje hloubku vzorku pneumatik. Žalobce odpověděl, že hloubkoměrem. Na doplňující otázku, jak by to učinil bez hloubkoměru, již nedokázal dostatečně odpovědět. Komisařka proto ukončila zkoušku z praktické jízdy s hodnocením „neprospěl“, aniž by s žalobcem přistoupila k samotné jízdě.”
Žák se proti takovému postupu bránil a případ skončil žalobou u Krajského soudu v Ostravě. Ten žalobu uznal a postup komisařky vyhodnotil jako nezákonný. Nikoli však proto, že žáka vyhodila od zkoušky protože neznal další možný způsob kontroly dezénu pneumatik, ale protože první část praktické zkoušky netrvala alespoň zákonem stanovených 10 minut.
S tímto rozhodnutím však nesouhlasil senát Nejvyššího správního soudu, podle kterého v praxi mohou nastat situace, kdy je možné zkoušku ukončit i před uplynutím minimální časové lhůty.
Tomáš Langášek, předseda senátu Nejvyššího správního soudu: “Ad absurdum si lze představit situaci, kdy žadatel není schopen automobil ani nastartovat či se rozjet. Nedávalo by žádný smysl, aby daná část zkoušky z praktické jízdy dále pokračovala tím, že komisař bude 20 minut sedět v automobilu jen proto, aby bylo naplněno domnělé veřejné subjektivní právo žadatele na zkoušku v minimálním časovém rozsahu.”
Rozsudek krajského soudu proto byl novým rozhodnutím zrušen, aby se případ projednal znovu. I přesto, že Nejvyšší správní soud přímo nevyhodnocoval, zda bylo správné okamžité ukončení zkoušky poté, co žák neuvedl další možnost kontroly pneumatiky, dal krajskému soudu najevo, že k ukončení zkoušky by mělo dojít pouze při závažnějších nedostatcích.
Tomáš Langášek, předseda senátu Nejvyššího správního soudu: “Stěžovatel (Magistrát města Frýdku-Místku) argumentuje, že žalobce (žák) nebyl schopen zkontrolovat hloubku vzorku pneumatik, tedy poznat, zda je vozidlo technicky způsobilé. Užití technicky způsobilého vozidla je předpokladem bezpečného provozu na pozemních komunikacích. Takto extenzivně však toto ustanovení vykládat nelze. Zjevně totiž míří na opravdu závažné situace, ke kterým může v silničním provozu docházet a které alespoň potenciálně mohou mít závažné následky v podobě ohrožení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích. Byť se jedná o potenciální nebezpečí, z charakteru ustanovení je zjevné, že musí hrozit bezprostředně. To se v tomto případě jistě nestalo. Zkoušení úkonů podle § 42 odst. 3 písm. a) zákona o získávání odborné způsobilosti totiž zjevně nemůže vést k takovému bezprostřednímu ohrožení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích. Žalobce v tomto kontextu správně poukazuje na to, že pro aplikaci tohoto ustanovení bude zpravidla nutné, aby žadatel vozidlo skutečně řídil. Jedině tak může být ohrožení (byť jen potenciální) bezprostřední. Lze tedy učinit závěr, že žalobcovo jednání, pro které byla zkouška z praktické jízdy stěžovatelem ukončena, není možné podřadit pod § 43 odst. 3 zákona o získávání odborné způsobilosti.”
Dá se předpokládat, že dotyčný žák už dnes zná několik odpovědí na dotaz komisařky, a to i pro případ, že by jí nestačila jedna správná odpověď, ani dvě správné odpovědi, či snad dokonce několik dalších. Vedle k tomu určenému hloubkoměru, to může být jakékoli jiné měřidlo nebo dokonce i jiný předmět, při jehož použití můžeme správně odvodit minimální hloubku dezénu, například mince. Většina pneumatik je navíc z výroby opatřena indikátory opotřebení, které umožňují snadnou kontrolu hloubky vzorku.
Zkušební komisaři sice mohou na žácích zkoušet různé fígle, jak ale soudci Nejvyššího správního soudu vyřkli, důvodem verdiktu “Neuspěl” by měly být skutečně jen zásadní nedostatky a pochybení při zkoušce.
