Nejvíce pěstounských rodin žije právě v MS kraji. V současné době se jejich počet pohybuje okolo devíti set. Tuto formu péče navíc podpořila nová legislativa, podle té je náhradní rodina vhodnější než domovy nebo ústavy.
Jarmila Valoušková, psycholožka: "V rodinném prostředí se děti učí i pohledem, nápodobou. Všimnou si, jak vypadá rodinný život a co lidé v rodině dělají, což v ústavu tuhle možnost nemají."
Jen v Ostravě má dítě v náhradní péči na tři sta rodin. Pro ty v Ostravě vzniklo také sdružení pěstounů, které připravuje mnoho rodinných aktivit.
Alena Lusková, ředitelka Sdružení pěstounů Ostrava: "Děti se setkají a poznají, že nejsou jediné, které vyrůstají v pěstounské rodině, ale poznají i jiné děti z pěstounských rodin a myslím si, že je to pro ně hodně důležité."
Aby mohlo být dítě svěřeno do pěstounské péče, musí být kromě těch formálních splněny také některé psychologické předpoklady.
Jarmila Valoušková, psycholožka: "Které se vztahují k jejich emočním dispozicím, k jejich empatii, k jejich schopnosti přijetí. A to se všechno zjišťuje, posuzuje v rámci celého toho procesu posuzování."
Hlavním rozdílem mezi pěstounstvím a adopcí je v legislativě. Dítě v pěstounské péči má za zákonné zástupce stále své vlastní rodiče a pěstouni k němu například nemají vyživovací povinnost, jako je to pravidlem u adopce.
