Vítězný snímek letošního 29. ročníku Beskydského ještěra se jmenuje Dívkám do památníku. Autorem je brněnský filmař Petr Baran. Je mu 66 let, z toho 10 let točí. Tento snímek má něco málo přes devět minut. A i když na někoho může působit negativním dojmem, záměr a autorova myšlenka je ryze pozitivní.
Petr Baran, autor vítězného snímku: "Začal jsem to točit před pěti šesti roky. Možná je to ještě déle. A původní záměr byl úplně jiný. Kdy jsem chtěl ve svém, dá se říct, stařeckém věku, zavzpomínat, jak jsme byli kdysi okouzlováni dívkami. Jak jsme se jim pokoušeli imponovat takovým tím mužským principem. Nakonec to dostalo úplně jiný rozměr tím, že mi začala umírat maminka, kterou jsem tedy také natočil. A najednou jsem pochopil, že ten můj záměr - mužský a vychloubačný - je úplně nesmyslný. Že ta krása, kterou jsme kdysi v mládí obdivovali, zůstává v těch ženách pořád. Bohužel mám někdy takový pocit, že jsou ty mé věci brány jako velmi smutné. Ale to určitě ne. Já nejsem žádný smutný člověk."
Kromě hlavní se ale rozdávala celá řada dalších cen. V kategorii dokument a reportáže zůstalo ocenění frýdeckomísteckému autorovi Eduardu Mockovi. V kategorii animace a experiment byl špičkou opět Petr Baran. A u hraných filmů cena putovala do Německa.
Anna Zíchová, ředitelka soutěže Beskydský ještěr: "Letos jsme udělali vůbec poprvé kategorie. Celkem nám přišlo 60 filmů. Ale protože jsme měli docela stísněné časové rozmezí, tak jsme jich 26 nepřijali."
V kategorii experiment a animace ukořistil druhé místo amatérský filmař z Lučiny. Předvedl se pětiminutovým snímkem O zraku a vodě.
Zdeněk Zícha, amatérský filmař: "První animace to není. Já už jsem měl takové pokusy. Musíte jet snímek po snímku. Kameru pouštět snímek po snímku. Je to pracná, detailní práce."
Beskydský ještěr je dvoudenním mezinárodním filmovým festivalem. Na něm amatérští autoři prezentují svou tvorbu, která může mít max. 20 minut.
