Suché lesy nebo vysoký výskyt houby václavky - to jsou jedny z činitelů, které postupně oslabují stromy. Lýkožrout smrkový je pak bere útokem.
“Situace v Moravskoslezském kraji, respektive hlavně v níže položených oblastech, je někde na hranici kalamitního stavu,” říká Ladislav Půlpán, vedoucí odboru lesního hospodářství a ochrany přírody z podniku Lesy České republiky.
“Devastace smrkových monokultur přichází z vítkovské strany. Zhruba před deseti lety to začlo tam. Teď je to asi čtvrtým rokem na Novojičínsku a přechází to dál až na Jablunkov,” popisuje situace správce městských lesů v Novém Jičíně Jiří Schindler.
To, co nezvládne nenápadný brouk, zařídí silný vítr. Porosty jsou totiž narušené a nestabilní a padají. Na Novojičínsku pomáhají s výsadbou nových stromů dobrovolníci. Kromě odchytových návnad s feromonem je totiž jednou ze zbraní proti kůrovci změna dřevinné skladby v lesích.
“Snižujeme podíl smrků ve prospěch listnáčů a jedle. Tím dojde k pestřejší skladbě, která by měla odolávat nejen kůrovcům, ale i dalším vlivům, o kterých třeba ještě ani nevíme,” nastiňuje možné řešení Ladislav Půlpán.
V níže položených lesích se lýkožrout dokáže rozmnožit až ve třech generacích během jednoho roku. Problémy s ním zaznamenali například i v ostravském Bělském lese.
