Jeden vedoucí a dalších pět pomocných hrázných se v průběhu celého roku stará o Žermanickou přehradu. Na její vybudování šlo 115 tisíc kubíků betonu. Skládá se z 54 betonových bloků. A její primární funkcí je zásobování vodou průmyslové podniky.
Vojtěch Popieluch, vedoucí hrázný: "Dále slouží ke kumulaci povodňových vln na řece Lučině. Byla stavěna mezi lety 1951 - 1958. V zásobním prostoru přehrady máme 25 milionů kubíků vody. Zátoka je dlouhá 4,7 kilometrů, v nejširším místě má 2,2 kilometry. Jinak jsou hodně známé sypané hráze. Tahle je betonová."
Na první pohled úplný labyrint - spousta chodeb, zákoutí, kamenných schodů, ze stropu kape voda nebo visí krápník. Tak vypadá prostor pod hrází, kde vodohospodáři hlídají stabilitu přehrady.
Vladimír Cieslar, hrázný: "Ty štoly, to jsou takové revizní chodby, ve kterých probíhá nějaké kontinuální měření. A z tohoto měření lze potom vyvozovat, jak je ta hráz stabilní. To je přenášeno na dispečink a tam se vyvozuje, jestli je třeba dělat nějaké nápravy."
Podobné pohledy se veřejnosti naskytnou jen jednou za rok v Den otevřených dveří. Podle hrázného ale lidé mají možnost domluvit si i hromadnou exkurzi.
Anketa, návštěvníci Žermanické přehrady: 1. "Mě zaujalo, že dokáží změřit to, když se to pohne. Že vědí, jaký tlak na tu přehradu nebo v těch tunelech, jaký tlak tam je. To se mi na tom strašně líbilo." 2. "Mě to zajímá už profesně. Je to pěkné a stojí za to se podívat." 3. "Objíždíme každý rok tak dvě přehrady. Dneska jsme byli ještě na Morávce, loni na Hartě a na Kružberku, předloni na Šancích, takže už máme skoro všechny."
Dne otevřených dveří se každoročně zúčastní kolem tisícovky lidí.
