Radek Kubánek, mlynář: "Ten náš mlýn tady stojí někde o třicátých let minulého století, ale ty jeho části pochází úplně z nejstaršího mlýna, který stál o tři sta metrů výš. O něm víme, že tady už stál na začátku osmnáctého století a ten Filoten z Rosa, který ten mlýn postavil, postavil ho na svém pozemku, tak ty části zakoupil, přesunul na svůj pozemek a zde vznikl v těch třicátých letech právě tenhleten mlýn a od té doby tady stojí. Naposledy mlel v roce 1942 a od po válce se mlýny zapečetily. No a náš mlýn měl štěstí v tom, že ho v 60. letech převzal památkový ústav pod svou zprávu. Opravovalo se tady, měl se opláštění v 65. roce, v 85. se měnily perutě vlastně až do dneška, kdy jsme minulým roce zase opět vyměnili perutě. Letos jsme přidělali brzdu, no a letos jsme ho po těch 84 letech znova roztočili."
V celém Česku je podobných mlýnů k nalezení jen třináct, původně jich přitom byla tisícovka. Je tak významnou památkou pro kraj i součástí Technotrasy.
anketa, návštěvníci: "No, je to úžasné, i když počasí nepřálo."
anketa, návštěvníci: "Ano, super. Sice opačný vítr, ale byla to pěkná podívaná."
anketa, návštěvníci: "Já si myslím, že to je super, po osmdesáti čtyřech letech roztočit mlýn, a že vlastně vydržel pohromadě i po těch letech. Škoda toho větru, že opačně fouká, ale super."
Právě kvůli větru museli s rozhýbáním lopatek pomoci dobrovolníci.
anketa, dobrovolník: "Dá se říct, že to byla čest. Hrozně zajímavý pocit. Taky trochu obavy, nepokazit jim to, nic jim nezničit, neurvat. Ale hlavně to byla docela fuška."
Díky investicím, které si v posledních letech vyžádaly okolo milionu korun, je dnes mlýn nejen přístupný návštěvníkům, ale jako jeden z mála nově také provozuschopný. Bílovec ale plánuje mlýn doplnit ještě dalšími prvky a v příštím roce se památka dočká také ochranného nátěru.
Další výjimečný mlýn nalezneme ve Spálově na Novojičínsku. Jedná se o nejmenší větrný mlýn v České republice.
Ludmila Sucháčková (Bez PP), starostka Spálova: „Samozřejmě tím, že jsme tady taková hornatá oblast a poměrně intenzivně fouká vítr, tak se veškeré statky nebo většina usedlostí měla svůj vlastní mlýn. Ti statkáři si postavili svůj mlýn na tom poli, kde pěstovali zrovna v tu chvíli obilí, protože ty dřevěné mlýny se dali většinou převážet z místa na místo. Takže v podstatě si svoje obilí namlely i na ten šrot. Tady ten Balerův větrný mlýn byl jediný zděný holandského typu na Spálovsku i v okolí.“
Mlýn má u země průměr pouhých 3,2 metru a stěny jsou vysoké přibližně 3 a půl metru.
Ludmila Sucháčková (Bez PP), starostka Spálova: „Pan Baler začal mlýn stavit v roce 1930 a v podstatě mlel až do roku 1938. Potom onemocněl a bohužel se v mlýnu přestalo už obilí mlít a od té doby jenom chátral. Až do roku 2007, kdy vlastně zůstalo jenom torzo bývalého mlýna, ale v té době paní majitelka, paní Ludmila Jemelková a tehdejší paní starostka Marie Flodrová a spolek větrných mlýnů, se dohodli a vlastně započali s postupnou rekonstrukcí mlýna a mlýn byl opraven a vlastně zůstal takhle zachován.“
Návštěvníci se mohou dostat také dovnitř mlýnu, musí si ale předtím na úřadě městyse vyzvednout klíč.
Ludmila Sucháčková (Bez PP), starostka Spálova: „Mlýn je na takové dvě patra. Tady v prvním patře je ukázka historie větrných mlýnů, nejenom ve Spálově, ale i v okolí. Tady v okolí Oderské vrchu, tomu se dříve říkalo Moravské Holandsko, protože tady opravdu na každém kopečku stál mlýn. Někde zděný, někde dřevěný, ale jenom třeba ve Spálově jich bylo tuším 15.“
Odersku se obecně právě kvůli velkému počtu větrných mlýnů často přezdívá Moravské Holandsko. Nalezneme tady ale také vodní mlýny. Například Bartošovický mlýn představuje další jedinečnou technickou kulturní památku, která je navíc součástí Technotrasy. Moravskoslezské mlýny tak nejsou jen památkami na doby minulé.
