Kůrovcová kalamita napadala lesy kolem Nového Jičína opakovaně zhruba v desetiletých cyklech, naposledy a nejsilněji kolem roku 2014. Příčinou bylo velké sucho a vlna extrémních teplot. Nejsnadnějším cílem škodlivého brouka byl smrk s povrchovým kořenovým systémem. Tyto stromy musela z lesa pryč.
Rychle rostoucí jehličnan, snadno uplatnitelný v dřevařském průmyslu, který tu dříve tvořil až 40 procent lesních porostů, částečně nahrazují jedle, jejichž kořeny jdou do hloubky a se suchem si poradí, a především pak listnaté stromy habr, buk a lípa. Lesy se postupně daří přirozeně zmlazovat, jako například v lokalitě Žiliny.
Městské lesy se rozkládají na ploše celkem 180 hektarů, zejména v Žilině a dalších místních částech, a také v lokalitě Skalek. Právě tam kůrovec v minulosti citelně do smrkového porostu zasáhl. Stromy tu musely být dosazeny uměle.
V současné době mají městské lesy poměrně velké zastoupení mýtních porostů. Dlouhodobým záměrem Jiřího Schindlera je pokračovat v jejich postupném přirozeném omlazování s co nejnižšími náklady.
Stromy v novojičínských lesích příliš netrpí okusem zvěře, která se zde vyskytuje v rovnovážném stavu, na katastru Žiliny je to převážně srnčí, zajíc, liška a objeví se i daněk.
