Třicet let speciální školy v Novém Jičíně, do které dochází děti se středním a těžkým kombinovaným postižením, připomněla oslava na školní zahradě a den otevřených dveří. Během oficiální části vzpomínala na počátky vzniku tohoto zařízení bývalá dlouholetá ředitelka Marcela Komendová.
Marcela Komendová, zástupkyně ředitele ZŠ a MŠ speciální v Novém Jičíně: “V devadesátých letech se ukázala potřeba zřídit zařízení, které by pečovalo o děti s kombinovaným postižením, s těžkým mentálním postižením, s více vadami. Do té doby byly děti s těžkým postižením byly v kategorii nevzdělavatelných a byly doma nebo v ústavech. S myšlenkou přišli zástupci města, odboru školství a sociálního, po vzoru severských zemí Švédsko, Dánsko, Norsko, kde už to tak fungovalo, aby vzniklo nějaké komplexní zařízení, kde by se poskytovaly nejen školské služby, ale i sociální a zdravotní. A od myšlenky k nápadu, a hlavně přes vůli a ochotu města jsem se dostali ke vzniku Dětského centra.”
To bylo založeno už v roce 1991, v roce 1993 bylo oficiálně zapsáno do rejstříku škol.
Marcela Komendová, zástupkyně ředitele ZŠ a MŠ speciální v Novém Jičíně: “Vznikali jsme takzvaně na zelené louce, za tehdy velmi omezené legislativy, kdy v podstatě jsme zjišťovali, co ty děti dovedou, na co mají, jaké mají mantinely. Ve spolupráci s lékaři, s psychology, se speciálními pedagogy jsme v podstatě tvořili kuchařku. Já jsem byla u toho, kdy se vlastně ověřovaly ty vzdělávací programy, kdy jsem sami vymýšleli metodiky plavání, metodiky činnosti terapií až do dnešní podoby.”
V podstatě tu v Novém Jičíně vyšlapali cestičku jiným podobným zařízením, která začala vznikat později. Z původního názvu Dětské centrum se po několika změnách ustálilo současné označení základní a mateřská škola speciální.
David Ježek, ředitel ZŠ a MŠ speciální Nový Jičín: “Jsme škola, která v systému školství vzdělává ty děti s nejtěžším hendikepem a od toho se odvíjí potřebnost personální, odborná, vzdělanost pedagogů a materiálně technické vybavení školy. Určitě toto všechno jsem v současných podmínkách zajistit. Vnímáme, že trošku se mění skladba těch dětí, protože přibývá dětí s autismem, dětí se specifickými projevy chování, což je skupina dětí, která klade daleko jiné a výraznější nároky na vzdělávací metody práce učitelů. A to je pro nás takový výzva, protože těchhle dětí do budoucna určitě bude přibývat.”
Speciální školou prošlo za dobu její existence na tři sta dětí, některé z nich se sem v doprovodu rodičů v den otevřených dveří vrátily.
rodiče bývalých žáků školy:
“Dcerka tady chodila, teď chodí do denního stacionáře Edenu, ale chodila tady od pěti let. A byla tady nadšená, prostě tady chodila moc ráda.”
“Tady bylo vždycky moc fajn, je tady parta lidí, která je úžasná.”
Zhruba dvacet let je zřizovatelem této speciální školy Moravskoslezský kraj.
Stanislav Folwarczny (ODS), náměstek hejtmana MS kraje: “Moravskoslezský kraj zřizuje vzdělávání pro děti, které vyžadují zvláštní péči a skutečně se jim snažíme vytvořit odpovídající podmínky tak, aby bylo o ně postaráno. A v této škole je to vidět. Skutečně ty podmínky, jednak prostorové uvnitř i venkovní jsou vynikající, a co je ještě důležitější, tak je péče o děti, a tady skutečně je o děti výborně postaráno.”
Aktuálně v novojičínské základní a mateřské škole speciální sídlící na Komenského ulici pečují o zhruba 70 dětí. Každé tu může strávit až 15 let svého života.
