Pavel Stabrava začal s archeologickým výzkumem Žerotínského zámku v červnu 2024, práce trvají už sedmnáct měsíců.
Pavel Stabrava, kurátor sbírky archeologie Muzea Novojičínska: “Aby byl čas na shromáždění poznatků jak o stavbě samé, tak souvisejících podzemních horizontech, které mají pro nás tu důležitou informaci, že nám datují postupné vznikání jednotlivých zděných částí a struktur zámku.”
Průzkum předchází realizaci projektu, který promění vstup zámku a část přízemí v nové zázemí pro návštěvníky, edukační centrum a přibudou zde výstavní místnosti.
Původně archeologové vybudovali celkem 18 sond, které odhalovaly stavbu v interiérech i v nádvoří do hloubky. Cenné informace o minulosti objektu ovšem získávají i nad zemí.
Odhalili například původní zdivo a také pozůstatek chlebové pece.
Pavel Stabrava, kurátor sbírky archeologie Muzea Novojičínska: “Který byl byl vložen do původní obvodové hradní zdi gotické, která má sílu asi 170 až 180 cm. A předpokládáme, že někdy v období pravděpodobně baroka, ale nemůžeme zcela vyloučit, že se jedná o mladší období, klidně i 19. století, byla do původního prostupu přes tu gotickou zeď vložena cihelná pec, která se skládá ze dvou základních částí. Vespod je komora pro pečení chleba a nahoře je očazený dymník, dymníkový komín, odkud byly odváděny spaliny a kouř směrem do komína, který byl ve střeše nad námi.”
Před pecí je hluboká sonda, ve které je vidět zbytek renesanční podlahy z oranžových pálených čtvercových cihel. Co tu ovšem chybí, je příslušenství pece, tedy stopy otopného zařízení. A ty se podařily najít v sousední místnosti, v podstatě na vnější straně původní obvodové gotické hradní zdi.
Pavel Stabrava, kurátor sbírky archeologie Muzea Novojičínska: “Tady vidíme záklenek. Není to sice úplně prostě zřetelné, ale to je zazdívka té vlastní komory vyhřívací. A tady je zbytek konstrukce základů ve tvaru U, kde byla ta vlastní pec, která vlastně vytvářela ten žár, který pekl ten chleba uvnitř té komory.”
Dalibor Halátek, Národní památkový ústav: “Archeologický výzkum odhalil velké množství původních dlažeb i některých otopných těles, které jsou velmi zajímavé a které jsou i na místech, které nás dost překvapily. Co se týče restaurátorského průzkumu, máme potvrzený renesanční omítky, máme potvrzeny manýristické omítky. Potvrzeno je, že ty hřebínky, které tady v přízemí jsou, tak jsou opravdu z Žerotínského zámku, který vznikl na počátku 17. století. A teď se jedná o to, jestli se bude restaurovat, nebo se tam jenom přidává nová vrstva.”
Stavební firma, které už přízemí rekonstruuje, brzy začne v interiérech budovat podlahy. Zakonzervována a zakryta bude i nalezená pec.
