Horní
a Dolní náměstí, Pekařská, Olomoucká nebo Krnovská ulice –
to jsou jen některá místa, která Opavané označili jako extrémně
horká. Jde především o ty části města, která jsou z velké
vydlážděná a chybí tady vzrostlá zeleň. Když sem pálí celý
den slunce, je to nesnesitelné. Poznatky lidí, kteří městem
denně procházejí jsou pro odborníky cenné.
"Největším problémem jsou velké dlážděné plochy v centru města. Chybí tady zeleň. Slunce, které tady svítí celý den se odráží od chodníků, silnic i budov," říká Zdeněk Frélich z firmy Ekotoxa, která poznatky od občanů do mapy zpracovává.
Mapa
horka je součástí projektu, který reaguje na globální změnu
klimatu. Jeho cílem je, udělat život ve městě snesitelný i
v době, kdy se rtuť teploměru dlouhodobě drží nad
třicítkou. Projekt ukáže, jak je možné zchladit rozpálené
ulice.
„Zeleň
dokáže udělat až 10 stupňů v ulicích když je, nebo když
není.bezvadný je na zlepšování klima vodní prvek," radí architekt Tomáš Bindr.
V parných
dnech lidé preferují stín rozložitých korun stromů, a tak
častěji tráví čas v parku. Uvítali by také aleje
vysázené podél ulic, díky kterým by si mohli dopřát stín také
při přesunu městem. To je ale většinou není možné.
„Jsou
místa, kam už zeleň s největší pravděpodobností
nedostaneme. Dostaly by se do kolize s inženýrskými sítěmi.
Není možné na těchto místech stromy vysazovat,“ upozorňuje
Marie Vavrečková, vedoucí odboru životního prostředí z opavského magistrátu.
Řešením,
jak dostat zeleň více do města, mohou být zarostlé fasády, nebo
také tzv. zelené střechy na budovách v centru Opavy.
