Příběh Boženy Němcové začíná na forbíně. Obrozenci v čele s učitelem Petrem Mužákem, nahlas přemýšlejí, jak podpořit boj za český jazyk. Tady se zrodila myšlenka první české spisovatelky.
Lenka Lagronová ve své hře Jako břitva popisuje, jak se tento prvotní záměr vymyká kontrole jeho autorů. A Božena Němcová, namísto aby se pustila do obrozeneckých textů, píše své vlastní příběhy, které přetrvaly dodnes ve školních čítankách.
Jednoduchá scéna podporuje divákovu fantazii. Modré šaty spisovatelky naznačují touhu po nekonečném moři. To je pro Němcovou symbolem svobody, které se jí v konvencemi sešněrované společnosti 19. století nedostává. Krkavec zase věští konec nadějí a plánů.
V hlavní roli se vrací po rodičovské pauze na scénu Slezského divadla Tereza Bartošová.
Jakési alter ego, vnitřní hlas spisovatelky, představuje postava Báry. Původní křestní jméno Němcové totiž bylo Barbora.
Kromě této činohry připravilo Slezské divadlo také ve spolupráci s Opavskou kulturní organizací komponovaný edukativně zábavný pořad určený školám. Přiblížit by měl význam této emancipované ženy z obrozenecké společnosti, která ovšem v mnohém předběhla dobu. A tak zůstala nepochopená.
Hru Jako břitva mělo Slezské divadlo původně připravené na rok 2020, kdy uplynulo 200 let od narození Boženy Němcové. Pandemie koronaviru ale realizaci o dva roky posunula.