Projekt třídění kuchyňského odpadu začal v Opavě před třemi lety. Do domácností se rozdalo přes sedm tisíc třídících sad. Občané tak mohou vyhazovat nejen zbytky jídel, ale i skořápky od vajec, drobné kosti nebo prošlé potraviny. Odpad končí v bioplynové stanici v Rapotíně, kde se mění na obnovitelnou energii.
Martin Jeleń, regionální manažer, JRK Česká republika: “V rámci posledního kola rozdávání kyblíků, které proběhlo tady letos v březnu, jsme měli úspěšnost přes 90%, všichni občané si velice rádi tento třídící set, který obsahoval brožurku a kyblík, vzali. Cílem téhle akce je dostat z černých popelnic neboli z toho směsného komunálního odpadu co nejvíce biosložky, jelikož bioodpad se nachází v popelnicích zhruba z 30% a z toho zhruba 19% tvoří právě ten kuchyňský odpad, který se tady v Opavě třídí.”
Podle něj 100 tun bioodpadu znamená energii pro 25 domácností na celý rok. Opava tak z kuchyňských zbytků vyrábí elektřinu a zároveň šetří životní prostředí. Na hnědé nádoby městu přispěl MSK více než 6 sty tisíc korunami.
Petr Popadinec (ANO), radní Opavy: “Jedná se o tady tyto kyblíčky. První kyblík měl obsah 7 litrů, tyto už jsou 5 litrové, to je na základě zkušeností občanů, protože ty 7 litrové kyblíky tam samozřejmě docházelo ke kažení těch potravin. Když to vezmeme od počátku, tak vlastně v roce 2022, to bylo v dubnu, kdy bylo dodáno 40 kusů a v tom roce 2022 se nám podařilo nasbírat 47,5 tuny odpadu. Samozřejmě potom to rostlo. De facto v současné době jsou kyblíky rozdány na všech sídlištích v městě Opavě a taky u činžovních domů.”
Město také reagovalo pružně během loňských povodní, kdy bylo potřeba zvládnout mimořádné množství biologického odpadu. Pomohla spolupráce s firmou EFG Rapotín.
Petr Popadinec (ANO), radní Opavy: “Dovezli nám mimořádně nějakých 120 dalších nádob a vytvořily se takové hnízda a dařilo se jim to odvážet a tím pádem nevznikly žádné nějaké infekce, žádný nějaký pach, který by byl nepříjemný.”
Jiří Vaníček, vedoucí odboru životního prostředí, Magistrát města opavy: “Na konci září letošního roku jsme dosáhli přesně pěti set tun kuchyňských odpadů vysbíraných občany města Opavy. Potěšilo, nás to překvapilo. Občané pomáhají městu s takzvanými třídícími cíly, které musí plnit každá obec v České republice a proto jsme začali kuchyňské odpady od občanů taky sbírat.”
Lepší třídění umožnilo městu snížit frekvenci svozů směsného odpadu a celý systém se tak stal efektivnějším i ekologičtějším. Opava tak nejen překonala rekord, ale stala se inspirací pro další města v republice.
