V noci na 25. června vyjel na Jižní Moravu speciální vyhledávací a záchranný odřad USAR Hasičského záchranného sboru MS kraje. Tedy zhruba dvě hodiny poté, co se úsekem dlouhým 26 kilometrů a širokým asi půl kilometru prohnalo druhé nejsilnější možné tornádo. Kriticky zasaženo bylo 7 obcí, ve kterých zemřelo 6 lidí a poškozeno bylo více než 1200 objektů.
Jiří Němčík, HZS Moravskoslezského kraje: “Stalo se to večer, přes noc, když byla tma, nebyla elektřina, tak prakticky nikdo nevěděl ty rozsahy těch poškození. My jsme jeli hned za svítání do těch nejvíce zasažených obcí, což byly obce Hruška, Moravská Nová Ves, Mikulčice a Lužice. Tam jsme vyhodnotili stav, který tam byl a rozhodli jsme se o nasazení v Moravské Nové Vsi. Takže jsme dělali novou prohlídku a stanovování stavu těch budov. Tudíž jsme mohli prvotně pomoci i lidem, kteří se za svítání vraceli domů a zjišťovali, co se vlastně stalo a jaké je poškození.”
Za USAR odřad jelo 32 příslušníků se speciální technikou, z nichž 30 bylo ze záchranného sboru MS kraje a dva kynologové se záchranného útvaru Hlučín se psy.
Jiří Němčík, HZS Moravskoslezského kraje: “Vezli jsme si speciální osvětlovací kontejner, měli jsme tam kontejner pro nouzové zastřešení budov. Měli jsme tam speciální techniku pro samotnou práci. To znamená na vyhledávání, záchranu osob a stabilizaci budov. Vezli jsme si sebou na přívěsu polonákladní čtyřkolku. Ty ulice byly už jen z hlediska těch sutin špatně průjezdné, tak tam se nám ta čtyřkolka opravdu vyplatila, že jsme byli daleko mobilnější. Mohli jsme převážet lidi i techniku.”
Poté, co jejich práce skončila, střídali se na místě dobrovolní hasiči z jednotek z celého kraje, které měly na starost sanační práce.
Richard Dudek, SDH Radvanice: “Byli jsme určeni do Hodonína, kde jsme pracovali dva dny. Naše činnost spočívala zejména v zajišťování utržených střešních konstrukcí, zakrývání plachtami, řezali jsme vyvrácené stromy, odklízeli jsme suť, stržené střechy. Jsem už na ledacos zvyklý, nicméně bylo to opravdu jiné. Ten dojem byl takový zvláštní, protože ty škody, nebo ty následky opravdu byly značné. Ti lidé byli ale nato, že mnozí přišli opravdu o veškerý majetek, zachránili si holý život, tak byli velice vstřícní. Měli ještě energii na to, aby pracovali, aby se z toho nějakým způsobem dostali.”
Mezi 28 jednotkami sborů dobrovolných hasičů, které prokázaly vysokou míru připravenosti a profesionální nasazení, byla i jednotka ze Zábřehu. Všem patří velký dík.
