V rámci festivalu Souznění vystoupíte v naprosto jedinečné společnosti, a to se světově uznávanou houslistkou Hanou Kotkovou a znamenitým komorním souborem Barocco sempre giovane. Proč by hudební fajnšmekři měli tento koncert navštívit. Na co byste je nalákala?
Program vánočního koncertu ve Frýdku-Místku je sestaven velmi promyšleně a bude opravdu výjimečný. V mém podání zazní například Bachova kantáta „Jauchzet Gott in allen Landen“ nebo Vivaldiho „Gloria Patri“ pro soprán, housle a continuo. S Hanou Kotkovou, se souborem Barocco sempre giovane a s dirigentem Josefem Krečmerem se setkám poprvé a na spolupráci se opravdu těším. Věřím, že zvláštní atmosféra koncertu bude umocněna i tím, že koncert zaznamená Český rozhlas, a pro všechny milovníky krásné hudby ho odvysílá ve vánočním čase, a to 25. prosince od 12 do13 hodin, stanice Vltava.
Koncert ve Frýdku-Místku se uskuteční v kostele svatého Jana a Pavla. Zpíváte ráda v kostelích? V čem spatřujete největší rozdíl ve zpívání v divadlech, koncertních síních a kostelích? Vnímáte v kostelích jinou atmosféru i to, že se jedná o sakrální stavby?
Sakrální stavby mají v naprosté většině skvělou akustiku a není náhodou, že jsou stále více vyhledávány coby koncertní místa, a že velká většina záznamů této hudby se pořizuje právě tam. Navíc díla tohoto zaměření byla zpravidla komponována přímo pro chrámové provedení. A já jsem vždy vděčná za příležitost si v těchto prostorách zazpívat. Nepopsatelný duchovní rozměr kostelů bezesporu ovlivňuje jak interprety, tak i publikum.
Festival Souznění mimo jiné představuje adventní a vánoční zvyky. Jak jste na tom s vánočními zvyky?
Vánoce prožívám vždy s nejbližší rodinou. Říká se „svátky pohody a míru“, ale jako všude jinde i u nás vládne předvánoční shon. Nejhorší je vánoční úklid. Ale po tom všem přijde krásný večer plný radosti a lásky. Nikdy jsme nějak obzvlášť zvyky nedodržovali. Žádná šupina pod talířem, ani rozkrajování jablíčka, žádné lití olova ani skořápkové lodičky. Zkrátka jen koledy, perníčky a bramborový salát, pro který bych i duši vypustila.
Přibližně rok už také vystupujete v Národním divadle moravskoslezském v roli Julie v muzikálu Romeo a Julie. V čem vidíte největší plus této role pro vaši pěveckou kariéru?
Role Julie mě velmi obohatila a posunula hlavně herecky. Do té doby jsem s herectvím neměla skoro žádnou zkušenost. Musela jsem se do Julie vcítit a pochopit ji. Uvědomit si, co pro mě znamená láska, souznít s Romeem, být s ním jedno tělo, jedna duše. Pracovali jsme velmi intenzivně, s kolegy jsme zkoušeli nejen v divadle, ale i ve volném čase. Naučila jsem se zpívat muzikálově, používat více hrudní rejstřík.
Další herecké zkušenosti získávám i v Moravském divadle Olomouc, kde hostuji v činoherním souboru. Jednak ve vesnickém dramatu „Boží mlýny“ od Jana Vrby, a teď nově zkoušíme známý český muzikál „Starci na chmelu“, který bude mít premiéru 25. ledna.
V roce 2014 jste se stala absolutní vítězkou celosvětové pěvecké soutěže Concorso Internazionale „Musica Sacra“ v Římě. Jak moc bylo toto vítězství důležité pro vaši pěveckou dráhu?
Každý podobný úspěch, zejména na mezinárodní úrovni, znamená pro interpreta určitý kvalitativní předěl – záleží samozřejmě na okolnostech, ale také na štěstí. Já jsem na základě vítězství v Římě získala například stáž na letních pěveckých kurzech v italském Arezzu nebo pozvání k účinkování na mezinárodním festivalu Terras Sem Sombra v Portugalsku. A samozřejmě s tím souvisí mezinárodní publicita a nové profesionální kontakty.
Z minulosti zpátky do přítomnosti. Když se ohlédnete za letošním rokem a rekapitulujete, co byste zdůraznila?
V první řadě jsem ráda, že jsem splnila své studijní povinnosti a na podzim nastoupila do druhého ročníku na Ostravské univerzitě, kde studuji operní zpěv pod vedením Evy Dřízgové-Jirušové. Významným byl pro mne po letech opakovaný návrat do Říma, kde jsem se úspěšně zúčastnila velmi náročného konkurzu na roli Gildy v připravované filmové verzi Verdiho opery Rigoletto. Projekt by se měl realizovat v příštím roce. Pokud jde o koncertní činnost, mám za sebou řadu pro mě velmi obohacujících a podnětných koncertních a festivalových vystoupení, jako například v Rudolfinu s orchestrem FOK, na Talentinu Zlín, na slovenském festivalu Pro musica nostra, dále můj první recitál s klavíristou Michalem Bártou ve Zlaté koruně v rámci Letního festivalu Jihočeské filharmonie, zahajovací koncert sezony Janáčkovy filharmonie Ostrava a také účinkování s Filharmonií Bohuslava Martinů a s barokním souborem Collegium Marianum.
A na co se může těšit vaše publikum v nadcházejícím roce?
Právě se připravuji na dva novoroční galakoncerty, které mě čekají na přelomu roku v Poznani s Poznaňskou filharmonií pod taktovkou renomovaného dirigenta Łukasze Borowicze, na které se moc těším. Bude pokračovat moje spolupráce s Janáčkovou filharmonií Ostrava, tentokrát na cyklu koncertů „Filmové melodie“. Opětovně jsem byla oslovena ředitelem Lednicko-Valtického hudebního festivalu, kde vystoupím s ansámblem Collegium Marianum a s orchestrem Barocco sempre gioavane. Na podzim mě čeká rovněž koncert v Pražském kostele sv. Šimona a Judy „Stará hudba ve FOK. V Národním divadle moravskoslezském – Divadle Jiřího Myrona zůstává v repertoáru úspěšný muzikál „Romeo a Julie“ a v květnu 2019 bude mít premiéru opera „Così fan tutte“, ve které ztvárním roli Despiny. V jednání je současné době i několik zahraničních vystoupení a samozřejmě, jak jsem již zmínila, v Římě bych měla natáčet filmovou verzi opery Rigoletto.
Patříte k těm, kteří si dávají novoroční předsevzetí? A jaké by bylo vaše přání do příštího roku jak pro sebe, tak pro ostatní lidi?
Novoroční předsevzetí si dávám, ale tajně, jen tak pro sebe. A pak se taky sama buď pochválím, nebo pokárám. (smích) Sobě bych přála, aby mě potkávaly samé zajímavé hudební výzvy a hudbymilovnému publiku spoustu zážitků s krásnou hudbou.
