V Česku se aktuálně s tímto onemocněním léčí zhruba 300 tisíc lidí. První příznaky mohou být nenápadné. Při námaze se člověk více zadýchává, je unavený, nevýkonný a nezvládá práci, se kterou dříve neměl problémy. „Je to individuální záležitost. Může to pak postupovat dále a pacienti začnou mít problémy i v klidu. Špatně se jim leží na posteli v rovině a musí se třeba v noci pro dušnost posazovat. Když vznikne takzvané akutní srdeční selhání, je průběh ještě dramatičtější. Pacienti se klidově dusí a v takových případech musí volat sanitku,“ popisuje přednosta Interní a kardiovaskulární kliniky prof. MUDr. Jan Václavík, Ph.D.
Důležitým příznakem je i otok nohou. „Nohy jsou dole a gravitačně se tam tekutina více hromadí. Začíná to od chodidel a přes lýtka jde nahoru. Vídáme i pacienty, kteří mají oteklé nohy až po třísla nebo dokonce bedra. Někdy se nám podaří z těla pacienta během hospitalizace vypudit až dvacet litrů vody,“ doplňuje prof. Václavík.
Srdeční selhání začíná být poměrně zásadní medicínský problém. „Jde o významnou příčinu nemocnosti a také úmrtnosti. Je to taková nově vznikající epidemie. Statistiky ukazují, že polovina pacientů s touto diagnózou zemře do pěti let. Prognóza srdečního selhání, zvlášť u pokročilejších stádií, je podobně závažná jako u některých typů zhoubných nádorů,“ upozorňuje prof. Václavík.
Farmakoterapie se u této nemoci v posledních letech velmi posunula. „Už teď je prokázáno, že pokud při léčbě nasadíme nové léky, tak interval přežití se z pěti prodlouží klidně o dalších pět a více let. Zlepšení je opravdu výrazné. Objevily se nové skupiny léků, které se dříve používaly u pacientů s cukrovkou. Řadou mechanismů velmi rychle napomáhají ke zlepšení funkce srdce a ke zmírnění příznaků,“ doplňuje prof. Václavík s tím, že se postupně uchycují i další skupiny léků. Díky tomu se pak dá lépe nastavit optimální léčba a prognóza přežití pacienta se zlepšuje řádově o roky.
U některých typů srdečních selhání lékaři musí přistoupit k operaci. Například při zúžení koronárních srdečních tepen je nutná takzvaná revaskularizace, kdy se obnoví tok krve. U dobře spolupracujících pacientů je pak naopak vhodná telemedicína. Lidé si z nemocnice vypůjčí tlakoměr nebo váhu a měří se sami doma. Výsledky se pak automaticky odesílají lékařům, kteří tak na dálku kontrolují jejich zdravotní stav.
Jedním z těch, kteří mají za sebou selhání srdce, je dvaapadesátiletý Tomáš Porwol z Hlučína u Ostravy. Byť pravidelně sportuje, v březnu musel být hospitalizován. „V nemocnici jsem strávil celkem čtrnáct dní, z toho týden na JIPce. Strašně moc jsem se zavodňoval. Dostal jsem léky, díky kterým ze mě lékaři dostali neuvěřitelné množství vody. Zhubl jsem o 89 kilogramů. Kdyby to nebylo v mých lékařských záznamech, nikdo by mi to nevěřil,“ vrací se v čase pan Porwol.
Dnes je i díky lékům jeho stav dobrý. I když miluje jízdu na kole, musí se šetřit. „Už nemůžu ujet 50, ale třeba jen 10 kilometrů. Není to ale žádná hrůza. Stále můžu sportovat. Musím však dodržovat pitný režim a omezil jsem soli. Beru sice 7 druhů tabletek, ale cítím se teď dobře a vyšetření ukazují, že se stav srdce zlepšil,“ uzavírá pan Porwol.
