Vdechování uhelného prachu a jeho příměsí. To jsou nejhorší dopady na zdraví horníků.
Petr Gloza. Lékař, zástupce ředitele lázní: „Nejčastěji jsou tu kvůli uhlokopské pneumokonioze, což je vlastně poškození plic uhelným prachem, který bývá často ve spojení nebo kombinovaný s oxidem křemičitým, který zhoršuje ten stav těch plic. Zhoršuje zánět těch plic, zhoršuje to vazivovou přeměnu plic a s tím sem nejčastěji jezdí. Kromě toho poškození plic mají hodně problémy s pohybovým systémem i s kardiovaskulárním systémem a teď vlastně v rámci té komplexní léčby je je jim poskytnutá péče i na ty dýchací cesty i na ten pohybový systém, problémy se zády, s klouby.“
K podstatným léčebným procedurám pro plíce pacientů se řadí především inhalace a podpora dýchání.
Ludmila Zemánková, sestra: „Pacientům, kterým se špatně dýchá, dáváme Vincentku, která jim pomůže uvolnit dýchací cesty. Horní cesty dýchací, nebo dolní cesty dýchací.“
Milan Siuda, horník na lázeňské léčbě: „V Karlově Studánce už jsem 14 dní, první 2, 3 dny jsem se trápil s dýcháním, než jsem se prostě dal do jiného rytmu, no a potom už se to jenom zlepšovalo. Určitě to pomáhá, dopoledne ty procedury, odpoledne ty vycházky. 25 let jsem dělal na šachtě, no a rok tomu, mě vyřadili na plíce, jsem neprošel preventivní kontrolou, tak rok jsem doma prakticky. Podepsalo se to dost jako. Ne jenom plíce, ale ruce, vibrace, záda taky tam dostala zabrat, tak jako všichni ostatní.“
Léčba následků uhelné těžby není nic krátkodobého a v Karlově Studánce bude rozhodně pokračovat další roky.
Martin Voženílek, ředitel Horských lázní Karlova Studánka: „Karlova Studánka léčí horníky už desítky let, je to vlastně tradiční léčba tady pro Karlovu Studánku. Léčíme jak bývalé horníky, tak stávající. Využíváme k tomu všechny přírodní léčivé zdroje, které zde máme, ať už je to skvělé klima, které je jedinečné, tak peloid a nebo lokální, místní vodu.“
Nejčistší vzduch v horských lázních bude tedy léčit nejen dýchací problémy horníků, ale i fyzické dopady těžké práce v dolech.
