„Moje opera bude hádankou pro mnohého kritika...,“ napsal Smetana libretistce Elišce Krásnohorské při práci na Čertově stěně, ze které vytvořil pozoruhodné dílo plné jevištní a hudební fantazie. „Kolážovým způsobem se zde mísí romantická rozevlátost, komika, niterná citovost árií a duetů, rafinovanost hudebních ansámblů, sborové scény i disonance a zkratkovitost předjímající svět příští hudby 20. století,“ připomněl režisér Jiří Nekvasil. Čertova stěna je poslední dokončenou operou skladatele.
Elišku Krásnohorskou (1847–1926) Smetana oslovil už jako autorku libret k Tajemství a Hubičce. „Inspirovala se starou pověstí o vzniku pozoruhodného kamenného útvaru na horním toku řeky Vltavy poblíž Vyššího Brodu. Vznikl tak příběh o ďáblovi, který využívá lidských slabostí, baví se jimi, ale hlavně sleduje svůj prospěch a brání panu Vokovi oženit se a zachovat rod. Vok I. z Rožmberka (zemřel roku 1262) zastával od roku 1255 (po nástupu Přemysla Otakara II. na český trůn) funkci nejvyššího maršálka Království českého. Byl tedy druhým nejmocnějším mužem království, které tehdy sahalo od Baltského moře k moři Jaderskému. Smetana naplnil příběh ve své hudbě silně autobiografickými prvky. Ztvárňuje jeho touhu po lásce, po naději, osobním štěstí a společenské rehabilitaci, po vykoupení a zboření své vlastní čertovy stěny – smrtící zdi, kterou kolem něj staví prokletí hluchoty, mučivých halucinací a postupně zabíjejícího šílenství, i jeho nepřátelé a odpůrci,“ říká Jiří Nekvasil.
Světovou premiéru měla Čertova stěna 29. října roku 1882. Po všech stránkách odbyté a povrchní nastudování premiéry znamenalo nejen vlažný ohlas, ale přineslo i pokusy dílo „vylepšovat“ a přepisovat. „Ta doba je naštěstí pryč, čas dal jednoznačně za pravdu skladatelově původní podobě,“ zdůrazňuje Jiří Nekvasil.
Obnovené nastudování původní inscenace z roku 2014 přináší v NDM rovněž značně obměněné obsazení.
„Z obsazení původní premiéry zůstali v roli pana Voka Martin Bárta, Luciano Mastro (Jarek), Martin Gurbaľ (Beneš) a Kateřina Jalovcová (Záviš). K tomuto ‚původnímu‘ obsazení můžeme přiřadit i Annu Nitrovou, která do inscenace vstoupila už v roce 2016 na poslední tři představení. Pro ostatní sólisty představuje toto nastudování i debut v rolích. Setkáme se opravdu s výraznými pěveckými osobnostmi, jakými jsou Jiří Brückler (Vok), Miloš Horák a František Zahradníček (alternují roli Raracha), Josef Škarka (Beneš), Martin Šrejma (Jarek), Jorge Garza a Gianluca Zampieri (alternace role Michálka). V roli Katušky se představí dvě výrazné představitelky nastupující pěvecké generace – Veronika Kaiserová a Kristýna Kůstková. To vše v novém hudebním nastudováním hudebního ředitele opery NDM a dirigenta Marka Šedivého,“ upřesnil režisér Jiří Nekvasil.
Scéna David Bazika, kostýmy Marta Roszkopfová. Sbormistr Jurij Galatenko. Novou choreografii vytvořil Gianvito Attimonelli.
SMETANOVSKÝ OPERNÍ CYKLUS OSTRAVA 2024 je největším projektem sezóny 2023/2024 v Národním divadle moravskoslezském. K dvoustému výročí narození skladatele uvedeme osm oper v devíti dnech v březnu a ke 140. výročí úmrtí odehrajeme všech osm oper v květnu. Prakticky vyprodána jsou už obě koncertně-poloscénická provedení opery Libuše, kterou pod vedením Roberta Jindry zahraje vždy v závěru každého bloku Janáčkova filharmonie Ostrava a kromě sólistů bude účinkovat Pražský filharmonický sbor. Libuši uvedeme v Divadle Jiřího Myrona, všechny ostatní opery tradičně v Divadle Antonína Dvořáka. Vstupenky na oba bloky cyklu divadlo už prodává.
