Program konference byl mimo jiné zaměřen na optimalizaci klastrové politiky a na mezinárodní klastrovou kooperaci v dunajské oblasti a Evropském regionu Dunaj-Vltava. Věnovala se také prioritám a podmínkám financování v EU v období 2014-2020 a regionální inovační politice založené na inteligentní specializaci.
„Právě tento tematický záběr má své důležité opodstatnění," vysvětluje Pavla Břusková, prezidentka Národní klastrové asociace (NCA), která se konference zúčastnila. „Propojuje totiž silné oborové stránky regionů reprezentované územními seskupeními firem a institucí, tedy klastry, s novou strategií EU pro nadcházející programové období 2014 - 2020. Například vychází z faktu, že spolupráce firem a univerzit v klastru je prověřeným nástrojem ekonomického rozvoje v celém světě."
Z výsledků konference Dunajského regionu, jehož součástí je i Česká republika, vyplynula nutnost odpovědnosti veřejného sektoru za klastrovou politiku a také potřeba vytvářet větší mezinárodní hospodářský prostor pro kooperaci firem v klastrech i klastrů navzájem.
„Konference sice zdůraznila potřebu internacionalizačních strategií a nadnárodní spolupráce klastrů, na druhou stranu však konstatovala, že tento krok je problematičtěji realizovatelný už kvůli tomu, že v mnoha členských zemích Dunajského regionu chybí základní užší sepjetí klastrů a krajských vlád," informuje Pavla Břusková a zdůrazňuje, že klastrová politika musí začít u angažovanosti veřejného sektoru, který je schopen pro práci klastrů vytvořit patřičné podmínky. Jako pozitivní signál zájmu české veřejné správy o klastrovou problematiku prezidentka NCA vnímá účast představitelů Kraje Vysočina na zmíněné konferenci, jíž se však neúčastnil nikdo ze zástupců české vlády.
„Přitom v České republice je podpora klastrů zakotvena v operačních programech ministerstva průmyslu a obchodu již od roku 2004 a představuje stovky milionů korun investovaných prostřednictvím klastrových organizací do vývoje technologií, inovační infrastruktury, výzkumné spolupráce firem a univerzit a rozvoje lidských zdrojů," pokračuje Pavla Břusková s tím, že v České republice je přes 80 subjektů, které se ve svých stanovách identifikují jako klastrové organizace. „To, že se konference konala právě v Horním Rakousku, nebyla náhoda. Jde totiž o jeden z prvních regionů v Evropě, který založil svůj hospodářský rozvoj právě na podpoře klastrů, tedy spolupráce firem, vzdělávacích institucí a výzkumu za součinnosti veřejného sektoru. Díky propracované klastrové politice realizované již od konce 90. let 20. století získala tato oblast prvenství mezi rakouskými spolkovými zeměmi v technologiích, inovacích a exportu. Myslím, že jde o příklad hodný následování i na území našeho státu."
Národní klastrová asociace (NCA) je sdružením klastrových organizací, subjektů inovační infrastruktury, univerzit, regionálních institucí a konzultačních firem, které se chtějí podílet na zlepšování podmínek pro vznik, rozvoj a vzájemnou spolupráci klastrových organizací v ČR i v mezinárodním měřítku. Je partnerem projektu CluStrat (OP CENTRAL), který se zaměřuje na vytvoření nových klastrových koncepcí pro otevírání se inovacím v tzv. vynořujících se oborech a průřezových tématech, jako je gender v inovacích, vč. aspektů diverzity, transfer technologií a internacionalizace pro řešení demografických a klimatických výzev společnosti (www.clustrat.eu).
Strategie EU pro Dunajský region (EUSDR) - www.danube-region.eu - spojuje 9 členských a 5 nečlenských zemí Evropy podél Dunaje a jeho povodí. Její tematický základ tvoří 4 pilíře a 11 priorit. Prioritní oblastí č. 8 je konkurenceschopnost zahrnující podporu a spolupráci klastrů v Dunajském regionu. Jedním z významných hráčů na poli EUSDR je i Evropský region Dunaj - Vltava (ERDV), jehož partnery za ČR jsou Plzeňský kraj, Jihočeský kraj a kraj Vysočina. Kooperace firem a vytváření klastrů je jednou z 8 „oblastí budoucnosti" také tohoto uskupení.
