Janáčkova filharmonie Ostrava se k odkazu skladatele úzce spojeného se zdejším regionem hlásí jako k „rodinnému stříbru" po celou dobu své existence. Neuplynula jediná sezóna, při níž by se z koncertního pódia nelinuly melodie charakteristické pro svérázný rukopis tohoto umělce. Přičemž je nutné poznamenat, že zařazování Janáčka do repertoáru, není věc jednoduchá. V české kotlině se slova o proroku a domovu dají aplikovat i na Janáčka, na rozdíl od zahraničí, kde si své pevné místo mezi skladateli 20. století již vydobyl. V této souvislosti lze volně parafrázovat sentenci dirigenta Františka Jílka, že k pochopení Janáčka „je nutno poslouchat jeho hudbu často a dlouho". Janáčkova filharmonie se tuto myšlenku snaží naplňovat a pomáhá svým posluchačům objevit krásu, originalitu a neopakovatelnost Janáčkova díla.
Ještě než se sálem Domu kultury města Ostravy ponesou známé úvodní tóny Sinfonietty, zaznějí dvě skladby dalších českých autorů. Koncerty zahájí Filharmonické tance z pera Jana Nováka a následovat bude Koncert pro violoncello a orchestr č. 1 B. Martinů, v němž sólo přednese vynikající interpretka Michaela Fukačová. Orchestr bude řídit uznávaný dirigent, rodák z Frenštátu pod Radhoštěm, Petr Altrichter, který o dramaturgii koncertu prohlásil: „Jan Novák, Martinů, Janáček - to vše je tak úžasná hudba, že k tomu netřeba něco dodávat."
***
Zahajovací koncert 60. sezóny
Společenský sál DKMO
12. a 13. 09. 2013 v 19 hodin
Program:
Jan Novák: Filharmonické tance
Bohuslav Martinů: Koncert pro violoncello a orchestr č. 1 H196
Leoš Janáček: Sinfonietta
Účinkují:
Michaela Fukačová - violoncello
Janáčkova filharmonie Ostrava
Petr Altrichter - dirigent
Vstupné: 200-240 Kč
***
Michaele Fukačové se podařilo jako jedné z mála žen - violoncellistek zařadit se do mezinárodní elity svého oboru. Světová kritika oceňuje především její oduševnělý projev a schopnost uchvátit posluchače svoji intenzivní a niternou výpovědí. Brněnská rodačka se věnuje hře na violoncello od svých 14 let. Absolvovala brněnskou konzervatoř u B. Havlíka, pražskou AMU u S. Večtomova a po přesídlení do Dánska též sólistickou třídu Královské konzervatoře v Kodani u E. Bløndal-Bengtssona. Svůj talent rozvíjela navíc soukromým studiem v Londýně u W. Pleethe a na mistrovských kurzech u legendárních violoncellistů A. Navarry (na italské Accademia Chigiana v Sieně ) a u P. Torteliera (na slavných Piatigorského kurzech v Los Angeles). Za nejpřínosnější považuje svoje soukromá studia u M. Rostropoviče.
Michaela Fukačová se výrazně prosadila na světových koncertních pódiích po opakovaných úspěších v řadě významných soutěží. Do její sbírky patří ceny z mezinárodních soutěží P. I. Čajkovského v Moskvě, Pražského jara, violoncellové soutěže v Scheveningenu, zvláštní cena L. Rose z violoncellové soutěže W. Naumburga v New Yorku. Michaela soustřeďuje svoji koncertní činnost především na evropská pódia (Velká Británie, Německo, Francie, Španělsko, Švýcarsko, Itálie, země Beneluxu, Skandinávie), znají ji vsak také posluchači v USA, Kanadě, Japonsku a Jižní Koreji. Je hostem mezinárodních festivalů a její výkony jsou kromě početných CD zaznamenány také mnoha rozhlasovými i televizními stanicemi v Evropě a v Japonsku. Hraje na nástroj Carlo Tononi.
Petr Altrichter (1951, Frenštát pod Radhoštěm) studoval na ostravské konzervatoři hru na lesní roh a dirigování a poté na Janáčkově akademii múzických umění v Brně řízení orchestru (u Richarda Týnského, Otakara Trhlíka a Františka Jílka) a sboru (u Josefa Veselky a Lubomíra Mátla). V roce 1976 se zúčastnil proslulé dirigentské soutěže v Besançonu, kde obsadil druhé místo a získal Zvláštní cenu Francouzského svazu skladatelů. Po absolutoriu JAMU (1978) nastoupil nejprve jako asistující dirigent do Státní filharmonie Brno; v následujících letech působil v České filharmonii jako asistent Václava Neumanna, jako dirigent pak ve Filharmonii Bohuslava Martinů ve Zlíně, v Komorní filharmonii Pardubice a poté čtyři roky opět v brněnské filharmonii.
Od roku 1987 pracoval v Symfonickém orchestru hlavního města Prahy FOK, od 1990 jako šéfdirigent. V letech 1993-2004 byl uměleckým ředitelem Jihozápadní německé filharmonie v Kostnici, od roku 1997 do konce roku 2001 stál také v čele Královské liverpoolské filharmonie. V lednu 2002 byl jmenován šéfdirigentem Státní filharmonie Brno. Zde působil do roku 2009.
Pohostinsky řídil velké orchestry po celém světě, jmenovitě v Berlíně, Londýně, Tokiu, Krakově, Miláně, Rize, Lucemburku, Baden-Badenu a v Las Palmas. Hostoval na velkých festivalech v Paříži, Madridu, Chicagu, Curychu, Salcburku, Vídni, Seville, St. Etienne, Avignonu, Palermu, Praze, Edinburku a v Aténách. Spolupracuje s rozhlasovými a televizními společnostmi.
