Když se řekne kampanolog, mnoho lidí neví, co si vlastně pod tímto pojmem přesně představit. Jedná se o člověka, který je uznávaným odborníkem na zvony všeho druhu. Kampanologů není u nás v republice mnoho a jeden z nich pochází z Karviné. Pan Tomáš Hejda byl jmenován diecézním kampanologem na základě své praxe a zkušeností a také na základě poptávky po této funkci. Zvony ho ale fascinovaly již dlouho předtím.
Tomáš Hejda, diecézní kampanolog: "V roce 2018 jsem byl jmenován diecézním kampanologem, takže je to již 8 let. A zvony mě začaly zajímat, když jsem nastoupil před 20 lety právě tady na tuto faru jako technický administrátor a začal jsem se zajímat vlastně i o tyto zvony. Ne o ty nové, které dnes už máme, ale ocelové. A taková první moje zkušenost byla právě s opravou jednoho z těch ocelových zvonů. No a začal jsem se do toho pouštět, jakoby bádání vlastně z čeho jsou ty zvony odlité, jak fungují, jak vyzvání, proč mají takové srdce, k čemu zvony slouží. Takže moc zajímavé téma a musel jsem se i naučit nějakou literaturu prostudovat a nejvíce vlastně delaly i ty zkušenosti, které jsem měl, právě když se pořizovaly tady nové zvony v roce 2012."
Specializace kampanologa je široká a zvony jsou mnohem větší vědou, než by se na první pohled mohlo zdát.
Tomáš Hejda, diecézní kampanolog: "Co se týká rozpoznání tónu zvonů, stáří zvonů, jsou nápisy na zvonech, takže člověk musí trošičku znát i němčinu. Potom se používá i švabach na zvonech. Tak to si nechám překládat, v tom nejsem tak dobrý. Potom jsou latinské nápisy na zvonech. U nás v našem kraji se používá hodně i polština, takže polské nápisy na zvonech, takže je dobré znát pár jazyků."
V neposlední řadě je pro kampanologa důležité umět rozeznat technický stav celého zvonu, měří se jeho výtluk a místo, do kterého odbíjí srdce zvonu. Důležité je i posuzování stáří zvonu a Tomáš Hejda se tak setkal už například i se zvony středověkými. Setkal se ale s mnohými zajímavými zvony, a to jen na svém zmapovaném území.
Tomáš Hejda, diecézní kampanolog: "Území Naše diecéze je rozsáhlá, je to vlastně od Hrčavy až po Jeseník. Je obrovská a zatím se mi podařilo zmapovat cca 150 kostelů. To znamená, že máme průměrně v každém kostele 1 nebo 2 zvony, takže nějakých 300 zvonů. Můžu říct, že každá věž má svoje kouzlo. Když člověk vystoupá po schodech nahoru, tak neví, co ho čeká. Jenom vím, že je tam nějaký starý zvon, bež se na to podívat. Ale člověk vyjede nahoru a uvidí tu krásu, kterou kdysi zvonaři v 17. nebo 16. století vytvořili, tak fakt člověk nad tím žasne, jak dokázali všechno vypracovaně, detailně vyobrazit ornamenty bez použití dnešní techniky počítačů, ale prostě spoléhali na svoje šablony a na svůj um, který vlastně zvonař měl."
Z jakého je zvon materiálu nebo jak je starý se dá zkušeným uchem kampanologa poznat už podle barvy jeho tónu. Zvukově se pak dá rozeznat rozdíl mezi dobrým a špatným zvonem. Tomáš Hejda se netají tím, že ani karvinská zvonice kostela Povýšení sv. Kříže ukrývá opravdové poklady.
Tomáš Hejda, diecézní kampanolog: "Máme tady zvon z roku 1617, který byl ulit po druhém požáru města Fryštátu. Je na něm latinský nápis Post Igne po požáru Fryštátu, má tam i svoje takové ty zkratky, které vlastně, a myslím, že to je i nejcennější zvon tady jakoby ve věži."
O spoustu historických zvonů byly kostely v Karviné připraveny během obou světových válek. O to větší historickou hodnotu nesou ty zachovalé, které vypovídají mnohá svědectví o době, kdy vznikly.
